Cena strachu
Le Salaire de la peur
Vite vendute
The Wages of Fear
The Wages of Fear
The Wages of Fear
The Wages of Fear
Režie:
Henri-Georges ClouzotKamera:
Armand ThirardHudba:
Georges AuricHrají:
Yves Montand, Charles Vanel, Antonio Centa, Peter van Eyck, Véra Clouzot, Folco Lulli, Darío Moreno, Grégoire Gromoff, Darling Légitimus, François Valorbe (více)Obsahy(1)
Las Piedras, malé, od zbytku světa odříznuté městečko v jedné nejmenované zemi střední Ameriky. Bezcílně tu marní čas horda dobrodruhů nejrůznějších národností, která horečně vyhlíží jakoukoliv naději, jak uniknout všudypřítomné bídě a nudě. Mezi nimi je i Mario (Yves Montand), kterému zpříjemňuje pobyt mladá obsluha místí krčmy Linda (Véra Clouzot); Jo (Charles Vanel), francouzský gangster s nervy z ocele; Bimba (Peter van Eyck), tajuplný Němec, který přežil nacistický pracovní tábor; a Ital Luigi (Folco Lulli), nejlepší Mariův přítel - ovšem jen dokud se Mario nedal dohromady s Joem. Jednoho dne se jim naskytne možnost, jak přijít k vytouženým penězům, které jim umožní únik ze země: vypukne požár ropného pole a americký koncern, jediný zaměstnavatel v kraji, nabídne mužům 2 000 dolarů, když ve dvou náklaďácích přepraví pro hašení nutný nytroglycerin. Čeká je 500 kilometrů dlouhá cesta, při níž může sebemenší nehoda vést k explozi zničujících následků...Podle románu Georgese Arnauda. V roce 1977 natočil William Friedkin remake SORCERER. (Pohrobek)
(více)Recenze (253)
Úvodní třičtvrtěhodinka byla asi tak o 45 minut delší než musela být. Pokud záměrem bylo poznat, že většina zúčastněných jsou nepříliš inteligentní ztroskotanci, pak se to povedlo. Upřímně nechápu, co si Linda slibovala od návratu svého milého, asi jí chybělo to, jak s ní hezky jednal. Mimochodem ten kámen do tváře, to taky nebylo nic pěkného. Byť málokdo si o to koledoval tak jako Jo. Jakmile se sedlo do náklaďáků, konečně se začalo něco dít. S přihlédnutím k druhé napínavé půlce a stáří filmu to zaokrouhlím nahoru na čtyři hvězdy. Ale čekal jsem o hodně víc. ()
Velké zklamání. Podle komentářů a hodnocení tady jsem snad koukal na nějaký jiný film. "Úvodní" hodina, ve které se v podstatě seznámíme s postavami by šla hravě zkrátit na cca. 15 minut. Další 1,5 hodinová pasáž je koukatelná, ale to je snad jediné pozitivum. Hlavní hrdina Mario je pěkný dement a hovado, a nic lepšího se nedá říct ani o jeho parťákovi jménem Jo, který je stejně nesympatický měkota a vůl. Oba mě tím pádem potěšili alespoň v závěru. Nejspíš jsem čekal hodně, ale co se týče napětí, tak více nabídne každý druhý seriál na JimJamu. ()
Začátek velmi rozpačitý, mimořádně protahovaný. Samotná jízda strachu výtečná, napínavá a skvěle natočená. Závěr mi trochu kazí pro mne těžko pochopitelné chování hl. hrdiny...ale co už, nemusím chápat všechno:-) Silné 4 hvězdy. ()
ocenenia : MFF Cannes 1953 - Najlepší film (hlavná cena festivalu) ◘◘◘◘ BAFTA 1954 - Najlepší film ()
Ač film starý přes 60 let, dá se na něj se zaujetím koukat i dnes a to mu velmi slouží ke cti. Určité zkrácení stopáže by mu jistě slušelo ještě víc, ale jinak atmosférou poměrně ojedinělý počin a herecky taky velmi slušný... ()
Film, v němž se dvě z hlavních postav jmenují Mario a Luigi, by mohl jít všem po něm příchozím thrillerům příkladem, jak budovat atmosféru a napětí. Chtěl jsem si ověřit, zda se bude z dramatických situací tajit dech i napodruhé, a byl jsem moc zvědav, jestli na mě budou opět fungovat. Fungovaly, a jak! A s nudnou představovací pasáží nemůžu souhlasit, ta zhruba padesátiminutovka mě prostě baví, je totiž svěží a hlavně až nečekaně humorná. Takže nemám připomínek, je to neokoukané a pro mě nezapomenutelné. ()
velká škoda rozvleklého začátku,kdy se prakticky hodinu nic pořádného neděje,Naštěstí pak chlapci sednou do náklaďáků a film razem otočí o 180 stupňů.I přes svůj pokročilý věk má Mzda strachu pořád co nabídnout a je vidět,že k dobrému filmu není třeba speciálních efektů...80% ()
Skor nez mzda strachu je toto priserna nuda. Prvu polhodinu sa nedeje nic, akurat sa divak zoznamuje s postavami. Potom sa cosi rozbehne, ale aj tak je to take zdlhave, roztahane a nudne, ze som to ledva dopozeral. 50 % ()
Kdyby to ještě někdo nechápal, tak bejt drsnej neznamená zmlátit hospodu plnou nakorbenců, ale neposrat se, když jde do tuhýho. Nicholson v Přeletu, Newman jako Luke, to jsou role, s kterými by Gabin problém neměl (viz zajímavosti) na rozdíl od Joeho. Mariovi, Luigimu i Bimbovi asi těžko někdo fandí z jiných důvodů než obdivu k stoprocentnímu chlapáctví a přesto těžko jim někdo nefandí. Tenhle film je vlhkej sen Tomáše Řepky. ()
Ještě teď si odstraňuji knedlík vidličkou z krku a zastříhávám okousané nehty. Můj mozek se pomalu vrací do normálního běhu. Snímek zachycuje odhodlanost obětovat vlastní i cizí život při přepravě výbušného Trinitrotoluenu. Drásající napětí na cestě plné výmolů, vedra a nečekaného. Porvat se s osudem, protože buď dovezou náklad v pořádku a nebo s ním odletí do nebes. Nechutná realita hyenismu lidí jít přes mrtvoly - za odměnu mohou odjet pryč. Ve smrtelné pasti se charaktery bortí = frajeři tajou a mlčící konají. Napínavá podívaná až do konce. Nebylo to ve 3D a dokonce ani barevné. Že by film dělal scénář, herci a kamera? ()
Další dětský objev na který sem úplnou náhodou narazil. Velké potěšení vidět film po patnácti letech. 80% ()
Škoda, trochu mdlého dramatického úvodu, protože až se zápletka rozjede, WOW! Neskutečně drsné a chlapácké syrové dobrodružné drama. Ani jsem nedutal. 9/10 ()
Jeden z nejlepších thrillerů, který kdy byl natočen. To není můj výplod, ale v sedmdesátých letech to o tomto filmu vyřkl jeden filmový kritik. Nedivím se mu, Le Salaire de la peur je filmový klenot. Nejprve ohavný náhled do ohavné díry, která vás spolkne a horko těžko se z ní dostanete ven. A pokud cesta ven vede, pak je cena neúměrně vysoká. Aby se čtyři hrdinové z ní ven dostali, musí jí složit formou strachu vysláním na sebevražednou misi. A jakmile po první hodině náklaďáky vyjedou, napětí by se dalo krájet. Toto je pro mě jeden z důkazů, že i černobílý film může být stejně napínavý jako moderní filmařské metody práce. Zde navíc hrají i excelentní herci. Jejich strach je doslova fyzický a veškeré ty emoce přenáší i na mě. Finální tečka, která dává odpovědět, že i absence strachu je nebezpečná, je střípek do jedné z nejlepších filmových mozaik éry světového filmu. 90% ()
Tento thriller už z dálky rozhazuje romantickou vůni dobrodružství v celé své působivé podobě. Spoléhat lze jen na vlastní sílu, odhodlanost a zkušenosti. Spoléhat se musí na parťáka, pokud ho nesevře strach z každé strany. Strach, který každého uchopí, smýká s každým do všech možných i nemožných světových stran a pomalu každému rozežírá všechny vnitřní orgány. Spoléhat se musí na štěstí, ke kterému se spěchá po kolenou bahnem i roletou, a které se teatrálně vzývá. Jsou to obrazy očistce. Podmanivé, lákavé, odstrašující, děsivé. Kouzlo kamery dodává tu správnou příměs celkové chuti v tom mnohovrstevném portrétu beznaděje a marné touhy dostat se z ní. Hlavní postavou je mladík Mario (dobrý Yves Montand) s okázalou bezstarostností i mučivou touhou po změně prostředí. Přitahuje ho tajemné nebezpečí, špatný chlapácký příklad a půvabná servírka. A znenadání přijde možnost, která slibuje skutečnou změnu. A tu hodlá využít za každou cenu. Druhou výraznou postavou je gangster na útěku Jo (skvělý Charles Vanel). U něj dochází k proměně z nebezpečného zločince ve vystrašeného slabocha. Strach ho pohltil celého. Vzepjetí jeho posledních zbytků sil se ironií škodolibého osudu přetavuje v jeho osobní tragédii. Z dalších rolí: italský dobrák, Mariův kamarád a třetí ze čtveřice šťastných sebevrahů Luigi (sympatický Folco Lulli), riskující Němec se záhadně bolestivou minulostí a poslední ze čtveřice nájemných řidičů Bimba (zajímavý Peter van Eyck), pohledná, naivní a zamilovaná servírka Linda (šarmantní Véra Clouzot), zoufalý chudák s marnou snahou o únik Bernardo (Luis De Lima), či americký šéf ropných vrtů s nenadálým problémem Bill O'Brien (William Tubbs). Rozehrává se velmi nebezpečná hra, která nemůže mít vítěze, kromě americké naftařské společnosti. Má to napětí, má to švih a jedinečným způsobem představuje tu pestrou paletu různorodosti i podobnosti světa nejrůznějších vyděděnců, psanců a zlatokopů. Dovnitř chtěl každý a dobrovolně. Ven chtějí všichni, jen neví jak a kam. V tom začarovaném kruhu je stále ještě naděje, ke které se všichni vroucně modlí. ()
Několik scén bylo vážně nervy drásajících, ale bohužel ty dvě a půl hodiny čistého času totálně zničily místy skvělou atmosféru. Konec parádní, ale co naplat, když se člověk určitě polovinu doby nudí. Na druhou stranu je nutno přičíst k dobru, že Mzda strachu má i po víc než šedesáti letech co nabídnout. 55% ()
Jako dobrodruzny film bych hodnotil na 100%, pokud vsak mame Mzdu strachu vnimat jako thriller, tak jsem postradal trosku vice napeti. Protoze ta cesta si o to vylozene rikala a zase takove terno to nebylo. Konec taky celkem predvidatelny. Jizda to vsak byla dobra, stejne tak herecke obsazeni a hlavne beznadejna atmosfera v zapadlem mestecku byla bezchybna... Delsi stopaze netreba se bat, nudit se nebudete. ()
Porad to pise, porad... ()
Řidič, ten tvrdej chleba má ... obzvláště pokud převáží nitroglycerin. Syrový, neředěný thriller s docela silným sociálním podtextem. Na nic si nehraje, ale taky nikam nespěchá. Zápletku komplikuje jen v míře, která je nezbytně nutná pro vytvoření téměř hmatatelné atmosféry strachu - a přitom se nezatěžuje přehnanými sympatiemi ke svým hrdinům. Podrobí je zkoušce, ve které nemusejí obstát ... kterou nemusejí PŘEŽÍT. A vy máte jedinečnou příležitost k seznámení ... protože se můžete vydat na nebezpečnou - a možná i poslední cestu společně s nimi. ()
8,5/10 ()
Naprosto nekompromisně vykreslena nuzota, v první hodině se otevřeně řeší mužské přátelství jako vztah dominance a podřízenosti, zatímco žena se chová doslova jako čubička, aby se v druhé půlce rozpoutalo peklo na silnici. Některé filmy prostě nestárnou! ()