Muž, který poznal nekonečno

Má dříve fotografická paměť si s matikou nikdy netykala. Tam to chtělo logiku a ne ukládání dat po paměti nebo slovíček či letopočtů. A tak zatímco jsem dějepis a literaturu i nějaký ten jazyk zvládal hladce, matika byl krutý boj. Vždycky jsem obdivoval blázny co si večer sednou a jen tak si něco počítají. Můj táta byl také takový. Náhledem přes rameno jste zjistili, že je baví jen tak něco, co by jste nespočítali ani z donucení  u závěrečné zkoušky na vejšce i kdyby jste museli. A nebo by jste to dali, ale dřeli by jste na to jako koně půl roku. A oni si sednou místo k telce v noční ztichlé kuchyni kde ruší jen hrčení lednice, vezmou bloček, starou propisku a jedou...  Stránku za stránkou. A ještě si libují jaká je v té matice krása. Je smutným znakem lidstva, že své geniální potomky většinou dokáže ocenit až po jejich smrti a mnohdy i až několik set let poté. Ti mají mezitím často hrob neznámo kde.  Často zašli v bídě dost šílenou smrtí, nemici či dokonce smrt hladem nevyjímaje. Ramanujan je další z té řady geniálních  nešťastníků. Dnes by jej v Anglii asi vítali, ale přijet do impéria před první světovou válkou si jistě koledovalo o nejeden ústrk a rasistickou poznámku. Bohužel Britové se takto nadřazeně chovali ještě dlouho poté a ač Indy a Pakistánce nakonec vzali na milost, Poláci a Češi (ano my co jsme jim pomohli zachránit Albion před Luftwaffe v časech nejtěžších) jsme dnes pro ně póvl z východu. Smutné. Já mám tyhle filmy obzvláště z Indie moc rád. Dnes jsem to měl skoro 4D. Venku indické vedro a u sledování mne ovíval větrák. Chlazená limonáda na stole a venku už chybělo jen troubení slonů, nebo řev tygra. Bohužel se v Indii film odehrává jen krátce a zbytek děje divák stráví s hrdiny v poněkud sterilním a až zapšklým prostředí univerzity v Cambridge. Je zajímavé, že J. Irons byl svému protějšku docela podobný i bez většího líčení. Patela mám rád ač ač se to nezdá :-) je Angličan jak poleno. Pro tyhle filmy je ale jako stvořený. Samotný příběh má jednu velkou vadu a tou je naprostá absence emocí i napětí. Hardy Ramanujana tak tvrdě drtí žádostmi o důkazy bez špetky jakéhokoliv citu, že se to přenáší filmem i na diváka. Závěrečný proslov na univerzitní půdě s tím už nezvládne zhola nic udělat. Je dobře, že se točí tyto filmy. Člověk se zase něco dozví a pro Indii je to myslím velmi důležité. A v časech Srinivasova života to musel být po návratu ještě před nezávislostí Indie národní hrdina. Příjemná byla i hudba ve filmu. Ale v součtu je to jen za tři prvočísla. * * * (24.07.2022)

,,VÝSLEDKY HARDYHO A RAMANUJANOVI PĚTILETÉ SPOLUPRÁCE INŠPIROVALI A OVLIVNILI GENERACE MATEMATIKŮ...“ /// Kterak se vopálenej kluk vodjel do Anglie nakazit tuberou a přitom stihl zanechat nesmazatelnou matematickou stopu v heuristických aspektech teorie čísel nebo sumačních formulích pro matematické konstanty jako π. Životopis, kterej mě teda nenadchnul. Neslanej, nemastnej (v podstatě v něm SKORO nikdo neumře…), prostě matematickej. Furt tady dokazujou něco, vo čem nemám ani šajnu a to způsobem, kterej snad není vhodnej ani pro Indy. A jelikož těm věcem nerozumí nikdo, je z toho taková óda na (hnědo bílý) přátelství. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Knihu „The Man Who Knew Infinity : A Life of the Genius Ramanujan“, kterou v roce 1991 napsal Robert Kanigel, neznám. 2.) Pár mejch knížek se válí ve Wrenově knihovně. 3.) Thx za titule „soundtrackz“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ne (22.10.2016)

║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $3,866,794║Tržby Celosvetovo $12,158,142▐ Tržby za predaj Blu-ray v USA ║ Tržby za predaj DVD v USA ║ jednoznačne dobrý filmový námet, aj dobrý výber hercov ale nakoniec to skončí len ako klasický priemer bez vyššej prídavnej hodnoty, ktorú by si tento film zaslúžil /60%/ (14.02.2017)

Kalkulačka z chatrče je totálně nabušený akčňák. A i bez podložené axiomatické dedukce si klidně troufnu prohlásit, že svým strhujícím dějem, choreografií soubojů a dynamickou brutalitou infinitezimálně degraduje i takové ultimativní klasické blokbástry, jakými jsou například Nemilosrdný faktoriál, Pomsta trojného integrálu, V osidlech matic, Krvavá goniometrie, Jatka v Gaussově rovině, Smrt Eulerova čísla, Logaritmus na útěku, Statečný kotangens, Derivace z pekla, Vražda za desetinnou čárkou či dokonce i Ve jménu prvočísel! Úplně se mi tajil dech a bušilo srdce, když cigoš s Hárdym počítali proti neporazitelnému vedoucímu katedry kombinatoriky, a samým napětím se mi při makabrózních scénách induktivního dokazování doslova parciálně třásl totální diferenciál. Takhle nějak by to asi shrnul semiautistický umaštěný matfyzák se směrodatnou odchylkou oscilující v intervalu sociopatie nebo jeho Aspergerem permutovaná babochlapí družka s xichtovým koeficientem limitně konvergujícím k prdeli, kteří si mezi sebou vždy po přednášce z abstraktní algebry kompulzivně „rozdají pár čísel“. Já budu trochu při zemi a řeknu, že jsem viděl patetický, slušně natočený, skvěle zahraný a jakž takž zábavný film o tom, jak si erudovaný počtář Jeremiáš Žehlí přitáhl na kalkulační svingrpárty z Pandžábu ochočeného Romana Mižigara, který umí úplně sám, z hlavy!!! a rychleji, než byste vykostili autorádio z Fábie, spočítat, na kolik stejných malých dílů je třeba nařezat čornutou desetimetrovou kolejnici, aby se optimálně vešla do dvoukoláku, ve sběrně ji pak považovali za šrot a nevolali benga. (30.10.2016)

Tento rok je skutočne veľmi zaujímavým. Musím priznať, že som už stihol vidieť veľa dobrých filmov, no zaujímavejšie je, že ich tohto roku nachádzam zväčša tam, kde by som ich asi v prvom momente nehľadal. A do tejto kategórie by som určite zaradil aj "The Man Who Knew Infinity." Nielen mám z filmu pocit, že dobre rozpráva o svojej téme, ale aj herci tomu dodávajú presnú charizmu akú to potrebuje. Jeremy Irons v role G. H. Hardyho bol absolútne vynikajúci a uveril som mu to v úplne každom momente filmu. Je to priam dokonalé. Dev Patel je tiež skvelý a uveriteľný vo svojej role. A nakoľko sa film sústredí najmä na nich dvoch a ich priateľstvo, tak je z filmu skutočne vynikajúci film. Zlyháva podľa mňa len v pár momentoch. V prvom rade mám pocit, že niektoré postavy profesorov sú tu vykreslené trošku stereotypne. Nerozumiem úplne niektorým motiváciám niektorých hrdinov. Pretože jediné čo je ich motiváciou je predsudok. A trošku tomu úplne nerozumiem. Toby Jones ako Littlewood je tiež zapamätateľný, no potom sú tu aj postavy, ktorých mená si vôbec nepamätám. Nemyslím si, že je to zlé, ale akosi by som možno od nich chcel vidieť trošku viac. Ale na druhú stranu, potom by sme mali menej Ramanujana a Hardyho. A myslím si, že centrum filmu tu má byť a je to tým pádom v poriadku. A možno by som chcel vidieť trošku viac ešte z jeho životu v Indii. Minimálne po jeho návrate. Ale sú to trošku už len hľadania maličkostí, ktoré by sa dali aspoň trošku ohodnotiť ako negatíva. Inak je to podľa mňa výborne natočené, ide to plynule, postavy sú zaujímavé a je tu veľa momentov, ktoré skutočne stoja za to. Podľa mňa je to určite film, ktorý stojí za to vidieť. Hodnotenie: A- (14.08.2016)