Muž, který poznal nekonečno
-
The Man Who Knew Infinity
-
The Man Who Knew Infinity
-
The Man Who Knew Infinity
Drama
Velká Británie, 2015, 114 min
Česko-Slovenská filmová databáze
Drama
Velká Británie, 2015, 114 min
Na DVD
od:
MartinTerran
Klasický životopisný film věnovaný pouze produktivním létům úžasného matematika, o kterém nevím proč jsme se neučili. Tak jako všude i ve vysokých anglických akademických kruzích je dost čuráků, kteří prostě budou házet klacky pod nohy, ale tak už to ve světě holt chodí. Je super, že Ramanujan a Hardy měli dost houževnatosti, nezvadli to a pokračovali v práci. Za to si je vážím. Natočeno to bylo dobře a zahráno taktéž. Hodnocení: 73/100.(17.7.2018)
RajAthen
Oceňuji nápad o životopisný film - pro mě - neznámého matematika. Is the mathematics the new sexy? Bohužel, film se trochu ztrácí sám v sobě - sice se mu daří matematiku pojímat jako formu poezie (nezabíhat do detailů a ukazovat poblouznění hlavních představitelů), ale sám moc poetický není. Vlastně není moc nijaký. Hlavního hrdiny mi bylo pro jeho výjimečný dar spíše líto, musel toho hodně vytrpět a jako každý správný velikán se proslavil zejména po smrti. Z hlediska dramatického-filmového to ale moc velké drámo nebylo.(13.11.2016)
stret
Nevhodné obsadenie postavy Ramanujana, skutočný Ramanujan bol značne charizmatickejší, tento herec pôsobil ako ukňouraný chcípáček. Škoda. História o Ramanujanovi je bohatšia, bolo z čoho čerpať. Znova sa ukázalo, že keď režisér robí scénár, je to na škodu. Vzťahová linka - sa teda takisto nepodarila. To čo vyšlo v Čistej duši, nevyšlo v tomto ani len náznakom. Škoda. Veľká škoda. Ramanujan je ale natoľko zaujímavá postava, že aj napriek podrazom od režiséra si film vybojoval tri hviezdy.(11.10.2016)
Othello
Problém není v tom, že submisivní autista Ramanujan není dramaticky kdovíjak nosnou postavou pro filmový životopis, protože tou je dle mé optiky každý, akorát je třeba přizpůsobit k němu přístup. A sem se pokusy o 'velkou' filmařinu se smyčci, dramatickým historickým pozadím a překulisovanými panoramaty nehodí. Díky tomu totiž film spadne do klasického post-koloniálního vnímání, definovaném bohatými muži s dýmkou a klobouky, které protagonistovi altruisticky něco umožňují, zatímco on nemá prakticky žádnou možnost jakkoli vstoupit do svého příběhu, který mu dává jen jednu roli, tedy dělat dokola to samé, dokud se Jeremy Ironsovi nepodaří to nějak zkoulet, aby bylo dosaženo matematikova uznání. Tento nedostatek se snaží film doházet skutečně šíleně zoufalou linií gumové Ramanujanovi manželky, která na něj čeká doma s věnečkem a která je jediným řídkým pojidlem mezi postavou a divákem. Konečně je film naprosto příšerně přestříhávaný a zbytečně otevírá třicet zbytečných malých podlinií, které nejsou třeba a nic z nich nevyplývá, krom toho, že ve filmu je za každou z nich jedna nová scéna.(31.10.2016)
noriaki
Stanislaw Lem kdysi napsal, že věda postupuje vpřed po malých krůčcích, staví na minulých úspěších a neustále rozvíjí znalosti, aby někdy v budoucnu dospěla k nekonečnu a poznání všeho. Filosofie je naopak snaha dosáhnout onoho nekonečna jedním obrovským skokem pomocí dokonalého uvědomění. A náboženství je názor, že Bůh nám něco z největší pravdy sdělil a jen skrz něj můžeme poznat i zbytek. Srinivasa Ramanujan byl brilantní matematik, který pracoval jako filosof a rovnice pro něj neměly smysl, pokud nebyly vyjádřeny skrze Boha. Jeho obrovský génius mu servíroval rovnici za rovnicí, ale i když intuitivně věděl že má pravdu a jeho jeho výpočty opravdu byly, až na malé výjimky správné, dokázat to, alespoň zatím nemohl. Námět je jako stvořený pro strhující psychologické drama. Matt Brown si vyhrnul rukávy, chopil se nejvhodnějšího scénáře co podle svého nejlepšího vědomí mohl sehnat - toho svého a o deset miliónů dolarů a rok později, se vytasil se stěží průměrným memoárem s minimem emocí a téměř žádným zapamatovatelným momentem. Ale když už nic, tak alespoň ukázal, že The Imitation Game není vůbec špatný film.(15.8.2016)