Případ SK1

Tomuhle se říká návrat do 70.let fr. kriminálek. Filmařská nádher nádher člověk jako kdyby se vrátil do časů, kdy řádili Henri Verneuil s Alainem Delonem, ostatně ten plakát na Melodii podzemí tam nebyl náhodou. Přimočará kriminálka, která je vyprávěna ve velkým časovým rozpětí a ještě ke všemu prolínající minulost se současností aniž by stylem vyprávění narušila napětí nebo způsobila nepřehlednost. Naopak dlouholeté pátrání po brutálním seriovým vrahovi pohltí a vyflusne až po závěrečných titulkách. Výborně napsaný a odehraný postavy, nezáviděl jsem policajtům tu bezmoc v kombinaci s obrovskou vůlí vraha dopadnout, což taky považuji za nejemotivnější složku filmu. Dialog Francka s obhájkyní je sice krátký, ale udeří na srdce, navíc jako kdybych tam viděl opřenýho Alaina Delona v dobách jeho největší slávy. Za posledních x let jsem neviděl lepší francouzskou kriminálku. (19.11.2015)

Bohužel,. když jsou představitelé všech vyšetřovatelů nepřesvědčiví a naprosto necharismatičtí, film ztrácí na svém lesku. Jediný skutečně zajímavý výkon podává Adama Niane, scény s ním jsou o třídu výš, než zbytek filmu. Nesdílím nadšení ostatních a rozhodně bych si netroufnula hovořit o návratu ke klasické francouzské kriminálce. V těch totiž podávali všichni skvělé herecké výkony, což lze o tomhle filmu prohlásit jen stěží. (05.02.2019)

Zdá se mi šílené, že film vychází ze skutečných událostí, brutalita vražd mě totiž docela šokovala. Jinak ale Případ SK1 ničím nevybočuje z běžného standardu obdobně laděných kriminálek. Další problém vidím v tom, že ústřední postava detektiva pátrajícího po sériovém vrahovi žen je dost nevýrazná, a to i přes jistou podobu s Alainem Delonem. Za zmínku snad jedině stojí Adama Niane, který podal vynikající herecký výkon v roli zabijáka Guye Georgese. (65%) (05.09.2020)

Letitá kauza sériového vraha nedává spát ani veřejnosti, ani francouzským úřadům. Šílených vrahů se po bílém plátně prohánělo už mnoho. Toho pro Francii prvního, jehož DNA byla rozhodující, zvěčnila ve své knize jistá Patricia Tourancheau. Někdo tu má silná srovnání s jinými (mnohem kvalitnějšími) kousky, já bych byl opatrnější. Každopádně jsem rád, že se ještě nezapomnělo na starou dobrou žánrovou školu. Odhodlání překračující osobní život (pod pokličku rodinného žití hlavního hrdiny se nicméně sice podíváme, ale pro děj nemá žádný význam) žene tuhle partu za sériovým vrahem, sledujeme vyšetřování, nitky, které mnozí policajti nevidí, frustraci, omyly, slepé uličky. Časově skáčeme, ocitáme se na poměrně velkém časovém rozpětí. Celý projekt se hemží jmény a daty, ti méně pozorní tak budou mít problém (ač je tohle vyprávění i přes sérii retrospektivních návratů poměrně přímočaré). Někdo může říct, že prakticky jen čekáme, zda to ten dotyčný udělal či nikoliv, ale to bychom tvůrcům lehce podrazili nohy. Ne, neměl jsem vytřeštěné oči a zrychlený tep, ale několik napínavých momentů jsem si solidně užil. Na nějakých 70%. (29.06.2016)

Spokojenost. Ve filmu se střídají dvě časové roviny, každá epizoda je sice uvozena datem, ale kdo si má pamatovat, jaké datum bylo naposled a kam ho zařadit, tohle není kniha, žejo. Naštěstí se tedy neskáče semtam, ale postupně ubíhají ony dvě linie. Poskládané je to myslím velmi dobře, takže se daří držet pravdy neznalého diváka v napětí, jak to celé skončí. Formálně nemám, co bych vytknul, stylizace velmi dobrá a herecké výkony taktéž; obzvlášt odsouzenec v poslední scéně. (08.04.2016)