Boj za svobodu

Otrokářské dějiny, jejichž průvodcem vám bude umolousaný vousáč Matthew McConaughey. Jeho oduševnělý herecký přístup je z celého filmu tím nejlepším. Sveřepě burcuje barevné, verbuje bílé válečné dezertéry i farmáře, nechává se pokousat od psů, v močálech pojídá pejsky, vede povstání proti utlačovanému černému lidu, odmítá Orlík revival. Naopak tím nejhorším na filmu je režie. Ta nenaservíruje příliš kulervoucích scén, nekompatibilní střih ukazuje řadu režijních chyb, film by byl ještě delší, má hodně přes dvě hodiny, tak je řada časových i dějových úseků zredukována na pouhý titulek s popisem. Film má dvě fáze. Dokud v té první fázi zuří občanská válka, je to celkem ok, jakmile válka skončí, film ještě zdaleka nekončí, přichází na řadu druhá, velmi nezáživná fáze, v níž sledujeme tahanice o volební právo černochů, rasistické ku klux klany o sobě dávají vědět, vše je najednou nahuštěné a pořádně nudné. Režie Garyho Rosse je televizně unylá, akční scény postupně úplně vymizí, ty, co ve filmu jsou, mají do velkoleposti i tak daleko. Vrcholem je soudní kauza, probíhající o 85 let později, na kterou se asi pětkrát během základní dějové linie prostřihne. V ní vystupuje potomek hrdinného McConaugheyho, tohle už bylo hodně idiotské. Pokud chcete na vlastní bulvy vidět, jak Newton Knight zatočil s bičem otrokáře, máte možnost. Téma zajímavé, zpracováním se to ovšem blíží televiznímu filmu, kterému chybí nějaký zásadní režijní vrchol. Na filmu jeho rozpočet (50 mega) není vůbec znát. To je jasné, prapředci našich politiků ho rozkradli. 6/10 (11.01.2018)

Matthew, a ty čo?? Máš pocit, že má divák problém zo spánkom?? A tak si sa rozhodol, že sa budeš podieľať na historickej dráme, ktorá bude miestami tak nudná, rozťahaná, nezáživná, až človek zabudne čo sa vlastne deje v úvode, jadre, pričom na záver z toho zíde tak prihlúpla pointa?? Ďakujem, neprosím. (21.01.2017)

Pro některé (a rozhodně to není menšina) kontroverzní dezertér, zrádce, příležitostný vrah, bigamista, prospěchář a negrošuk, vykreslený jednoznačně jako hrdinný charismatický partyzán, bojovník proti bezpráví, empatik, filantrop a Jenda Hnědý ryloudyt, to je skutečně velmi nestranný pohled, který dozajista přinutí nejednoho zatím nerozhodného konfederáta vystřihovat díry do povlečení na polštář. Na tomto místě bych rád podotknul, než mě zase nějaký dutohlavý, avšak zapáleně angažovaný pičus obviní z pohrdání čokoládou, že dokud mě banda ubohých eritrejských uprchlíků nebude mačetama vyhánět z bytečku a znásilňovat mé oblíbené bělošky, na jakýkoliv rasový podtext naprosto mrdám. Tedy pardon, zase jsem se roztomile přeřekl a ve skutečnosti jsem chtěl říct, že jsem nad něj povznesen a mám za to, že každá kultivovaná opička si určitě banán zaslouží. Jen mi docela vadí účelově telenovelizované zkreslování ne až tak jednoznačné historie podle toho, jaký negr zrovna sedí v Bílém domě a co je momentálně kůl. Ale poté, co jsem se z nestranných a naprosto přesných historických filmů kupříkladu dozvěděl, že vychcaný a hrabivý továrník Šindler byl v podstatě skoro žid, co vlastníma rukama málem osvobodil Osvětim, nebo že mám být jako Čech děsně pyšný na bezuzdné loupení a vraždění vypatlané sockovské spodiny pod vedením národního hrdiny Jana Žižky, už vím, že film je prostě mnohdy něco jako Mafra pro „médii tolik zatracovaného“ miláčka národa, altruistu a novodobého Robina Úda - Endyho Babitche. Tudíž je takto podaný, jednoznačně „skutečný“ příběh o bezprecedentním správňákovi, co si po válce Severu proti Jihu otevřel v dodnes vroucím Mississippi továrnu na mulaty a Klan na něj úplně jebal, sice hezky a výpravně natočenou, ale do očí bijící zkurvenou prounionistickou demagogií, nad kterou by se poblila snad i Skárlet OuHarová. No, příběh je možná trošku nadnesený termit. Tři čtvrtiny zabijácké stopáže se tu v bažině s negry a bílou lůzou filosofuje a pateticky sociálně lká nad třídními rozdíly, a pak už asi nezbyl čas na jakoukoliv pointu, pokud to vůbec kromě „Černý muž pod bitchem otrokáře žil …“ nějakou mělo mít. Tak to prostě po 140 minutách střihli a ojebali dvěma rychlotitulky. A něco takového holt nevytrhne ani pár opravdu dynamických a naturalistických přestřelek, ani jako vždy famózně hrající Matouš Mekkvír. (11.09.2016)

Informačne bohatý snímok, ktorého najväčšou slabinou je častá uťahanosť scén a kolísavosť tempa. Našťastie sa tu človek výraznejšie nenudí, pretože nudné časti trvajú len krátko a sú rýchlo vystriedané tými zaujímavejšími. Tiež úvod ma milo prekvapil, bojové scény boli spracované fantasticky a veľmi realisticky. Čo sa týka M. McConaughey, opäť raz zahral výborne, ďalšia jedna z jeho výrazných postáv, ktoré sa divákovi vryjú do pamäte. Inak zaujímavá postava ten Newton Knight a s ešte pozoruhodnejším životom.... Aspoň sa tu človek bez príkras dozvie, ako to vlastne vtedy bolo s tým ponímaním americkej demokracie a právami a slobodami Otcov zakladateľov. Niektoré scénky boli v tomto smere veľmi silné. Škoda, že ako celok je to tak rozťahané, čo len zbytočne ubralo na pútavosti a emocionalite. 70/100 (07.10.2016)

Snímok, ktorý zrejme vznikol z jediného dôvodu. A to, že sa po svete rozmohol dopyt po diversite, opovrhovanie utláčania menšín, LGBT, proste veci, ktoré tu boli a stále budú, lenže všetkého je akosi moc. Rasisti sú černosi, lesby nenávidia hetero, gayovia nechcú lesby, menšiny kričia za niečo, čo si nezaslúžia. Snímok, ako je tento, v dnešnej dobe ničomu a nikomu nepomôže a tak je zbytočné točiť niečo na silu. Dopadlo to tak ako to dopadlo. Snímok má zopár chvíľ, keď sa aj nezainteresovanému cynikovi zažiada chytiť do rúk spravodlivosť a bežať zachraňovať. Pekne natočené, majúce ale silu zrejme tak pred 30timi rokmi. Dnes, v dobe keď sa drobulinký problém rieši celosvetovou krízou, je to na houby. (10.04.2017)