Perfektní den

"Co děláte ve válce? Copak nemáte doma půvabnou milující ženu?" - "Ale jistě, mám, a právě proto jsem tady." Se zařazením do žánru komedie mohou mít někteří problémy vzhledem k míře cynismu a drsnému černočernému humoru, jaký bývá k zaslechnutí v náročných stresujících povoláních, kde se člověk běžně potkává s lidským utrpením. Osobně mi špičkování party členů humanitární organizace, která se na sklonku bosenské války pokouší na odlehlém venkově zajistit pitnou vodu pro místní obyvatele, přišlo skvělé. Perfektní den je malý filmový drahokam, kde se výborný scénář plný chytrých dialogů a dobře cílených hlášek sešel se silným mezinárodním obsazením. V kategorii snímků věnovaných krvavým balkánským konfliktům 90. let by mu jistě patřila jedna z medailových pozic. V příběhu nejde o nic většího, než je hledání lana, co má sloužit k vytažení rozkládající se mrtvoly z hluboké studny. Jenže kde vzít lano, když je místní potřebují k věšení, nehledě na fakt, že správná mrtvola ve správné studni odvádí vysoce záslužnou práci? Film plný štiplavé ironie útočící na absurdní předpisy a byrokracii sil OSN má šmrnc, za který mu po zralé úvaze nadělím pět hvězdiček. Celkový dojem: 90 %. (17.08.2021)

Príbeh jedného perfektného dňa ( irónia ako vyšitá ) zo života humanitárnych pracovníkov na Balkáne v čase podpisovania mierovej dohody. Že nič nefunguje ako má byť, ani to prímerie, je všeobecne jasné. O to viacej vyznieva byrokracia medzinárodných organizácií v riešení problémov a bezbrehé kupčenie s vodou u miestneho obyvateľstva. Film je natočený parádnym sposobom, technicky dokonalým, hudobne vyšperkovaným. Emócie a bezmocnosť sú na každom kroku a voľba humoru je azda tým najsprávnejším rozhodnutím. (25.04.2016)

Tak prostinká a jednoduchá zápletka, která se v rukou kvalitního režiséra, stává skvělým filmem. Je s podivem, že bylo možné z takovéto zápletky vytěžit tolik a přitom nabídnout zároveň pohled na tragičnost válečného konfliktu. A to se povedlo bez jediného výstřelu, naopak s decentní dávkou vtipu. Španělé u mne proto opět bodují a tento film má odemně, jako doporučení, určitě zelenou. (19.01.2016)

„Říká, že…potřebují provazy na věšení.“ - „Dělá si srandu, že jo?!“ - „Nevím. V téhle oblasti mají trochu odlišný smysl pro humor.“ Portoričan, Francouzka, Američan, Ukrajinka a Bosňan na (španělském) Balkáně…a tahle nesourodá představa mě nakonec zlákala. Naštěstí. Přišel bych o svéráznou podívanou balancující na hraně naléhavého dramatu a absurdní černé komedie. Smysl humanitární pomoci, tedy co se má udělat vs. smutná praxe, která to nedovoluje, a pak i něco zdánlivě malého (dekontaminace studni) dává velký smysl. Tvůrci naštěstí nezapomněli přibalit nadhled v podobě velmi neotřelého humoru, který k ději navíc skvěle pasuje. Filmu bych vytkl snad jen téměř plynně hovořícího „náhodného“ místního chlapce a „přenocování pravdy“, který bych zkrátil. Jinak velká spokojenost a silné 4* navrch. „Tlustej šmejd. Za války hlady netrpěl.“ - „Možná za to můžou žlázy. Říká se tomu tak, ne? Štítná žláza produkuje málo hormonů, takže tělo nevstřebává tuk. Žlázy. Říkal to bratr.“ - „Tvůj bratr je doktor?“ - „Ne, tlusťoch.“ (06.10.2018)

Dobré je, že v dnešní době všech těch komiksů a akčích blockbusterů, se ještě někdo vrátí ke starému dobrému Balkánu devadesátých let, který je z filmařského hlediska zlatý důl. Nebude to umět točit každý, ale paleta možností a příběhů co a jak natočit je nepřeberná. Tentokrát neznámý režisér ze Španělska zvolil napůl cynickou road movie, napůl černou komedii a bohužel i když se jedná o herecky skvěle vybavený snímek a velmi dobře zahraný, víc se tu zaobíráme studnou s mrtvolou a pošťuchováním jednotlivých charakterů, než absurditou konfilktu a jeho vážností. Skvostná kamera Alexe Catalana na to sama nestačí. (04.09.2016)