Perfektní den

Na prvý pohľad nevýrazný, až televízne pôsobiaci filmík. Lenže má v sebe niečo (skvelú interakciu medzi postavami), čo artového (festivalového) diváka poteší. Všetka tá ošumelosť (vrátane vyžitosti v tvári Del Tora) je sympaticky oživovaná živšími scénami (obídenie míny). Film, kde sa téma vojny rozvíja akoby mimovoľne na pozadí. Páčilo sa mi to viac ako na podobné publikum mieriace ĎALEKO OD ĽUDÍ... (02.10.2016)

Veľa drámy tu nenájdete napriek tomu, že ide o opis práce humanitárnych pracovníkov. Natočené je to tak sucho, ale niekedy aj vtipne. Žiadnu streľbu určite nečakajte, niekedy ale napriek tomu je tu isté napätie. Dejová línia je jasná, ide len o naháňačkou za lanom a starosť o jednu mŕtvolu. Práca, ktorá sa môže zdať trochu zbytočná a nakoniec sa zbytočnou aj ukáže. Film vám ale poskytne ponaučenie, že ten život humanitárnych pracovníkov si málokto váži a že sú to len malé ryby s dosahom v podstate na nič. (17.06.2016)

Ach áno. Bol to bezchybný deň. Podarilo sa nám vyrobiť ďalší film o obetavej, často márnej a byrokratmi, miestnymi zadubencami i vojakmi z OSN, marenej práci zdravotníkov zo Západu. Pomáhajúcim nevzdelaným sedlácko buranským balkáncom ukazovať, ako sa pri práci s pitnou vodou narába s lyžičkou, vidličkou a nožíkom. Lebo však oni ani netušia, ako a či vôbec vytiahnuť telo zo studne, ktorú používajú ako zdroj pitnej vody. Ich kolegovia v obchodoch i skladoch sú tupé hovadá, presiaknuté nacionalizmom, ktorí sme my v Španielsku dávno odstránili (ETA už neni a Katalánsko - to sú len také prekáračky). Alebo sú to násilníci, popravujúci susedov, alebo bezškrupulózni obchodníci. Náš level je vyššie, my riešime len vlastné milostné problémy. Ostatné je hračička, loptička, ktorú poriešime. Miestami trefné, miestami veľmi akoby z nadhľadu poučujúce tie primitívne, nevzdelané nacionalistické postboľševické hordy za západnou hranicou. (28.03.2021)

Prostředí nekonečných plání je fajn, herecké obsazení ještě víc. Zbytek tvoří nenápadné scény, které utváří pohled na Balkán po válečných útrapách v polovině devadesátých let. Ocitáme se na pomezí černé komedie a dramatu, sledujeme malou skupinku humanitárních pracovníků, kteří se snaží vyčistit studnu od nabobtnalé mrtvoly a zajistit tak v oblasti pitnou vodu. Někteří jsou cyničtí a ostřílení, jiní představují mladá kuřata, která mají své ideály a doufají, že něco změní k lepšímu. Narážejí na nesmyslnou byrokracii nebo řeší nebezpečné situace v minovém poli. Hořkému vyprávění pomáhají herci: jízlivý Tim Robbins nebo charismatický Benicio Del Toro. Jen velká škoda, že chybí zásadnější konflikty: ať už vztahové nebo třeba etnické. Takhle vyběhnou závěrečné titulky a my víme, že příště už se nepotkáme. Alespoň já to tak cítím. (22.04.2016)

Balkánský konflikt doposud ve velké míře přitahoval spíše režijní fňukaly, kteří terorizovali obecenstvo vlastní konsternovaností nad tím, jak za pár kopci od 'civilizované' Evropy se začaly zase znásilňovat uřezané lidské hlavy. Perfect Day je tak světlem na konci tunelu tím, že aniž by přehlížel drastický, nesmyslný charakter celé situace, přistupuje k němu jak postavy z reklam na colu, které říkají, že nemá smysl přemýšlet nad tím co bylo a bude, ale co se děje právě teď. Tento přístup ale není zúročen primárně ve vztahu k celému balkánskému průšvihu, ale je znázorněn skrze osobní nešvary hrdinů a jejich vztahových peripetií. Tenhle zdánlivě egocentrický přístup naopak chytře demaskuje celou válku jako bordel na kolečkách a tamní dobrovolníky jako asociály, kteří to všechno dělají nikoli pro to, aby realizovali lepší svět, ale spíše aby realizovali sami sebe. (19.04.2016)