Room

Parádní námět (nebo předloha?), z kterého vykvetlo zajímavě tísnivé drama. Filmu nechybí špetka napětí, přiměřená dávka psycha, silné a nikoli lacinné emoce a hlavně perfektní herecké výkony. Výsledkem je svým způsobem taková psychologická studie toho, co se stane, když se k lidem chováte jak k laboratorním myším... 8/10 (05.03.2017)

Po dlouhé době se mi dostal do rukou drama, jež je natolik napínavé a svým příběhem strhující, že odtrhnout oči od obrazovky bylo takřka nemožné. Již samotný námět nemá chybu - klaustrofobní svět - jeden pokoj je pro dítě celým světem, neboť okolí za jeho zdmi nikdy nepoznalo. Jaké bude zjištění pravdy? S potěšením hodnotím plným počtem hvězdiček. (02.02.2016)

Sú filmy, ktoré by som povedal, že je absolútna povinnosť vidieť. Aspoň v prípade, že ste filmovým fanúšikom a radi hľadáte dobré filmy. V takom prípade absolútne neváhajte, pretože "Room" je presne pre vás. Je v tom obrovské množstvo srdca, no súčasne nemôžete odtrhnúť oči od všetkého čo sa dej. Brie Larson je absolútne fantastická ako Joy a malý Jacob Tremblay je rovnako vynikajúci. Človek od nich ako matky a syna nemôže odtrhnúť oči. Páči sa mi ako sa Joy rozhodne dostať Jacka von a ako sa obaja musia adaptovať na úplne nový svet. A je to podané veľmi realisticky a uveriteľne. Pri mnohých scénkach mi behal mráz po chrbte a pritom sa nemuselo diať nič na pohľad desivé. Ale atmosféra jednotlivých udalostí, zmien a všetkého čo sa udialo je dostatočne silné na to, aby to človek dokázal vnímať a prinieslo to na ňom efekt, ktorý tvorcovia chceli dosiahnuť. Postavy sú zaujímavé, príbeh je zaujímavý, atmosféra je skvelá, ja si myslím, že "Room" je film, ktorý musíte vidieť.Hodnotenie: A (02.01.2016)

Na Room jsem se moc těšil a měl tak i vysoká očekávání. Ne že bych si liboval ve věznění lidí, ostatně ani knihu jsem (nepřekvapivě) nečetl, ale to téma mi přišlo maximálně zajímavé. A zpracování se velmi podařilo! To, na čem staví (zřejmě) i předloha, je Jackův pohled na svět. Může za to i skvělé herectví jeho protagonisty, kdy jsem si pořád musel říkat, že ano, takhle nějak by (asi) mohl malý kluk vnímat okolní prostředí. A samozřejmě je na místě pochválit i představitelku jeho mámy, která vyniká hlavně v druhé části filmu (zvlášť při drsném uvědomění si „selhání“ při natáčení). Tím se dostávám k tomu, že obě půlky filmu fungují nečekaně velmi dobře. Dále mě trochu překvapilo, že nebylo ukázáno „to“, co Jack neviděl ze skříně (ač to kamera mohla nabídnout), ovšem tvůrci zůstali věrní jeho pohledu a vyhnuli se tak rádoby šokujícím emočním záběrům. A nutno dodat, že jsem snad ani na chvíli neměl pocit citového vydírání, což mě moc potěšilo. Stejně jako ta mnou výše naznačená uvěřitelnost postav. Obrovská spokojenost, dávám 5*. (13.07.2016)

Neskutečná psychologická bomba! Takovéhle psychologické filmíky, hrající si s podvědomím diváka naprosto miluji. Hned od začátku na mě Room působil příjemným melancholickým dojmem. Dokonce jsem se občas nevědomky radostně usmíval, jak jsem se nechával unést poutavým scénářem. Postupem času si divák zlehounka uvědomuje pravou zápletku snímku a hlavě se mu rojí neskutečná záplava smíšených pocitů, emocí a dojmů. Naskytly se i chvíle, kdy jsem na plátno koukal vykulenýma očima a hubou dokořán, čemuž napomohla i bravůrní režie Abrahamsona, ozdobena hudební rozkoší Stephena Rennickse. Myslím si, že kdyby byl nějaký video záznam mého ksiftu, po čas sledování Room, mohl bych v nejbližší době očekávat pozvánku do Bohnic. Takovou pocitovou euforii jsem v kině zažil naposledy při posledním Potterovi. Možná malinko hlušší byla pasáž po jednom zásadním příběhovém segmentu (nebudu spoilerovat). Na druhou stranu to dost možná bylo v zájmu režiséra, aby poukázal na psychologii hlavních aktérů filmu. ___ (Cinestar, Hradec Králové) (27.01.2016)