Przypadek
Náhoda
Blind Chance
Blind Chance
Režie:
Krzysztof KieślowskiScénář:
Krzysztof KieślowskiKamera:
Krzysztof PakulskiHudba:
Wojciech KilarHrají:
Bogusław Linda, Tadeusz Łomnicki, Zbigniew Zapasiewicz, Boguslawa Pawelec, Marzena Trybała, Jacek Borkowski, Jacek Sas-Uhrynowski, Jerzy Stuhr (více)Obsahy(1)
Obraz generace, která vstoupila do života v mrazivých sedmdesátých letech. Stále ostré Kino morálního neklidu... Tři příběhy s jedním hrdinou představují různé alternativy životního ukotvení mladého studenta medicíny Witeka. Každá z nich se odvíjí od náhody, zda se Witekovi, odjíždějícímu na pohřeb otce, podaří dostihnout ujíždějící vlak. V první povídce se stane aktivním komunistou, v druhé členem disentu a ve třetí si jako lékař plní lidské závazky umrtvený v občanské lhostejnosti. Tři alternativy existenciálního dramatu odhalující bolestnou nemožnost morální volby v nemorální společnosti nabízejí sugestivní obraz života socialistického Polska v letech 1978–81. (Česká televize)
(více)Recenze (101)
Jak je u Kieslowského zvykem, i "Przypadek" je po formální stránce perfektní (a například scéna Witekova příchodu na svět mi asi navždycky utkví v paměti). Jediný problém vidím v tom, že námětem a myšlenkovým obsahem je tenhle film hodně těsně svázaný s dobou a místem svého vzniku. Morální dilemata a osobní dramata "poznaňské" generace jsou dnešní době hodně vzdálená a obtížně pochopitelná. K tomu, aby člověk tuhle osobitou režisérovu výpověď plně docenil, musel by nejspíš žít v Polsku v oné době. Bez tohoto kontextu je "Przypadek" "jen" velmi dobře natočenou hříčkou o tom, jak může obyčejná náhoda ovlivnit život jednoho člověka. ()
Ten konec je prostě bomba! _Teď už to nečtěte, pokud to nechcete vědět._ Čekala jsem x-stovek závěrečných scén, kdy se to všechno namísto šťastného konce posere. Et voila! Letadlo na sračky a hlavní hrdina taky, do Paříže se nepodívá, kdyby jak bylo. Prostě někomu ta Paříž není souzena, víme? Ten se tam nedostane ani s možností milionů paralelních vesmírů a alternativních realit. Nikdy! MUHEHEE! ()
Na pozadí nazrávajícího rozkladu sytému v Polsku, kdy se část společnosti probouzela z všeobecné letargie (asi o 10 let dříve než u nás) se režisér sugestivně zamyslel nad možnou zlomovou rolí náhody v životě člověka a jak křehká je volba vlastní cesty podle různých okolností. Co má větší roli - náhoda, charakter, rozjetá kariéra, rodina, nejbližší okolí nebo momentální souhra okolností? Nejspíš výsledný mix toho všeho, kdy může záležet i na zdánlivém detailu. Osudový závěr mi připomněl princip slavného čs. kinoautomatu - pokračování alternativních epizod se může rozvíjet různými volbami, ale konec je tak jako tak předem daný. Možná jsme jen hříčkami osudu? ()
Film za tři, ale díky konci za čtyři. ()
Náhodu už roky řadím do absolutní špičky svých shlédnutých filmů. Úžasné rozbalení tří příběhů stejně ustrojeného člověka je jednoznačnou obžalobou komunismu a zároveň je z filmu cítit navýsost filosofický přesah. Jednota obrazu, hudby, kamery, hereckých výkonů, režijních záměrů a režijního vedení je neskutečná. Pro mne je Náhoda to nejlepší, co Kieslowski natočil. Bravurně zvládnuté podobenství o hloubce a významu žití.... ()
Na mě až příliš jednoduché (možná je právě v tom ta geniálnost). Film plyne, jako samotný život. Očekával bych více "štávičky", místy jsem se nudil. ()
Někdy máte nápad na originální koncept vyprávění, ale pak chcete do toho nacpat tak nějak všechno, až se vám to rozpadne pod rukama - a to se očividně může stát i takovému velkému filmaři, jako byl Kieślowski. Tisíc námětů, zajímavých k zamyšlení, zkrátka ještě dobrý scénář nedělá. Náhoda je cenná hlavně coby přesná výpověď o té šedivé, morálně pokřivené době vzniku, ze které v podstatě nebylo úniku. Jenže film by potřeboval namísto cenzury dramaturgicky učesat, méně je někdy více, přes to nejede vlak. ()
Film Náhoda je především o různém pohledu na socialistický režim. Vlastně byly jen tři: a) býti komunistou; b) býti bojovníkem proti režimu; c) býti lhostejným. Zde se v náhodné situaci potkaly všechny tři. Hrdina buď stíhá nebo nestíhá vlak - to ve dvou případech. Jeho osud se pak vyvíjí různými směry. Což je vlastně situace každodenní. Znají to naprosto všichni. Životy každého z nás určují nahodilé náhody. Přijít nebo nepřijít někam včas, potkat nebo nepotkat tu či onu osobu, vyhrát nebo nevyhrát různé životní soutěže (konkurz, loterie apod.). Život je zkrátka náhoda sama o sobě. Mě ty tři osudy přišli až moc rozdílné na to, abych to bral vážně. Že by jedno stižení či nestižení vlaku rozhodlo o tom, zda bude bojovat či souznít s komunismem? Není to přeci jen dílec lidské povahy a charakteru? Toho co nás utváří? Pravda je, že ze zarytého komunisty se nakonec stane někdo, kdo prozřel. Navíc je snímek plný omáčky, která mě chvílemi uspávala. Na druhé straně je to film, který se nebojí zobrazit život v komunismu, je tedy logické, že ho komunisté v oblibě neměli. ()
Asi každý by do postavy Witka Dlugosze mohl postavit sám sebe, asi každý, když se podívá do své minulosti najde okamžiky které nemalým způsobem změnily jeho život. Ve třech povídkách vidíme, jak se může život ubírat když se mu nevyhybáme, když se nebojíme hledat a také, že přes veškerou snahu žít poctivě můžeme být v očích našich nejbližších za zrádce – což opět zapříčiní „náhoda“. Pan Kieślowski svoje dílo mistrně napasoval do Polska 70/80. let, kde už pomalinku roztahuje svoje křídla Solidarita. ()
FNR 2010 ()
Plně souhlasím, náhody existují a setiny vteřin rozhodují o našem životě. Který osud byl pro Witeka ten nejlepší? Asi by si stejně nevybral. Viděl jsem nějakou údajně necenzurovanou kopii a nechápu co z ní mohla prošepana strana a vláda vyškrtnout. ()
Náhoda tvoří rámec vyprávění, nikoli téma filmu. Postupně se vyprávění stává přímočařejším, jak jsou traktované životy mělčí, ale nejproblematičtější osud komunistického funkcionáře mi přijde ve fázi východiska nejméně koukatelný. Užitečné komentáře: mortak, travin, gudaulin. ()
První část filmu jsem se trochu začínala nudit a čekala, co se z toho vyvine, proto "jen" 4*. Když se ukázalo, že uvidíme 3 příběhy, které vzniknou na základě jednoho krátkého, ale důležitého momentu, tak mě to pohltilo. (A trochu připipomnělo o dost novější Srdcovou sedmu). Náš život se zkládá ze spousty okamžiků, které nás každý posouvá určitým směrem... ()
Výborný film o poľskom socializme. 3 alternatívne príbehy Witeka študenta medicíny. Začínajú vždy rovnako snahou dobehnúť odchádzajúci vlak a výsledok tohto behu ma dopad na smerovanie celého príbehu. Kým v prvom sa Witek stane vzorným komunistom s šplhá po kariérnom rebríčku až kým tajná polícia nezatkne jeho lásku, ktorá sa stýka s undergroundom, v druhom je Witek súčasťou undergroundu, dá sa pokrstiť. V treťom príbehu si Witek drží odstup od oboch a volí strednú cestu. Takto môže divák spoznať poľskú socialistickú spoločnosť z rôznych uhlov. ()
Tak trochu od každého něco, ale nejde moc do hloubky. Nijak výjimečné. 60%. ()
Náročný film. Místy i kvůli tomu, že vydržet u něj. Velmi slibný začátek vystřídala záhy nuda, zmatený střih i zmatené chování postav. Chvíli také trvalo, než jeden pochopil (pokud to nevěděl předem třeba odsud) pointu a strukturu tří variant života. Chvíli také trvalo, vlastně až do konce, než jeden pochopil (Natočeno těsně po prvním vejbuchu Solidarnošti, kdy jsem na vojně, spíce v plné polní a s kosou po boku, což bylo samo o sobě neslýchané a čekal na povel, abychom mohli jít bratrům Polákům poskytnout internacionální pomoc a oplatit jim tak osmašedesátý), na které straně barikády autor stojí a pro koho pracuje. Vlastně tu svoji schízu patrně chtěl vtělit do hlavní postavy. Nu... Podařilo se. Bezva hudba, nepřehlédnutelný talent Lindy. Nebýt debilního závěru... Je to takový ten film, který by to pro lepší vstřebatelnost chtělo vidět vícekrát. Ale nevím, zda na to bude dost mentálních sil. ()
Super..Málokdy se mi stává, že o filmu přemýšlím ještě třeba tři dny po shlédnutí. u tohoto filmu je zvláštní že o něm přemýšlím víc a víc.. Naprosto obdivuji řežiséra Kieslowského, který natočil tento film v hlubokém období totality. Tomu se říká odvaha.. Snímek velmi dobře zobrazuje období komunismu a nabízí divákovi až filozofický zážitek =) ()
Otázka zní: Náhoda nebo osud? Ač Witek prožije tři různé životy, tak stejně vždycky skončí na letišti a u letadla do Paříže. To přeci už není náhoda. ()
Kieslowski si pěkně pohrál se svými oblíbenými motivy. Náhoda, nádraží, morální neklid. Mladý Witek postrádá ve svém životě smysl, a tak hledá a hledá, ale konkrétního cíle se dobrat nemůže. Jelikož nebyl schopen život naplnit, končí tragicky. Možná jde o podobenství, možná chtěl Kieslowski vyobrazit krutou realitu prázdnoty života v socialismu. Film ovšem díky jeho mistrovství získal nadčasovost a za třicet let jeho poselství nezestárlo. ()