Pravidla moštárny

Nejpřímočařejší irvingovský film. Z toho bohužel vyplývá - též nejslabší, samozřejmě, že ne herecky ani scénářem, ale bohužel mi tady nikdo nevymluví, že výš než na nadprůměrný doják pomýšlet nemůže. Film mi byl čím dál tím více nepříjemný zvláště tím, že se jednoduše nedokáže vyhnout "hlubokým" proklamacím a vtíravému životnímu moudru nové generace, co se týče životní morálky, a starým "laskavým" pravdám v podobě "humanitně vyspělých" postav. Je to škoda, snad kdyby se byl Irving držel zpátky a nesnažil se získat slávu i na filmovém poli. (08.04.2005)

Výborná adaptace románu Johna Irvinga s neopakovatelně staromilskou atmosférou a poetickým pomalým plynutím filmového děje, kde prim hraje hlavně úžasná režijní práce v amerických scenériích naturalizovaného mága Lasse Hallströma a uměřené, ba ,,zdrženlivé" herectví Tobeyho Maguirea a Michaela Caina. Takhle má vypadat filmová romantika a takhle vkusně se mají točit dojemné filmy... (osobně mám ale z Irvingových adaptací raději Svět podle Garpa a z filmů Lasse Hallströma Co žere Gilberta Grapea? ... jedině proto nedám pět hvězdiček...) (17.02.2007)

Krásný film podle Irvingova slavného románu, s hezkou hudbou a výbornými hereckými výkony, kvalitní po všech stránkách, přesto nemůžu jít na plné hodnocení a ty výsledné čtyři hvězdičky jsou hodně vydřené. Důvod? Jedním slovem: tempo. Je to celé tak poeticky pomalé, citlivé, dojímavé, moudré... ale nějak mě to bralo stěží na půl plynu, chvílemi jsem se nudila. Pravda, viděla jsem tento film někdy před osmi lety, zážitek v současné době by mohl být jiný. Nehledám chybu jinde než na své straně, třeba jsem balvan bez emocí, snad to chtělo jen sledovat v jiné náladě... a možná by to opravdu chtělo ubrat 20 minut na stopáži. Určitě se někdy podívám znovu, zatím však "pouhých" 70%. EDIT 2013: Hmm, přemýšlím o ubrání hvězdičky - je to sice pěkný, pohodový, příjemný film na nedělní odpoledne ke kafi a buchtě, ale nijak extra hluboko mě nezasáhl ani napodruhé. (06.10.2009)

Lasse Hallström zkušeně uchopil další román s velkou emocionální a výpovědní silou, ale tentokrát na můj vkus strunu přetáhl. Snad se nechal příliš unést, a já mu to neberu, ale i tak musím říct svůj názor, a ten se odvíjí od prvních slov, která mě při vzpomenutí Pravidel Moštárny napadnou. A ta znějí: "Příliš dlouhé a příliš melancholické." A já odmítám propadnout takové náladě, byť by to bylo sebepoetičtější a může se přitom desetkrát herecky i hudebně koncertovat. Nicméně Oscar pro Michaela Cainea je od první do poslední vteřiny jeho působení na plátně naprosto zasloužený a vypadá to, že kouzlo Irvingova románu a Hallströmovy přesvědčovací schopnosti ve spojení s talentem herců prostoupilo celý film a povzneslo ho. Třeba až se tou bichlí prokoušu, uvidím to jinak, zatím ale 70%. (05.08.2005)

Jeden z mála filmů, který se mi líbil víc než knižní předloha. Irving je při psaní vulgární a ponurý, i jeho hrdinové jsou drsní a obhroublí. Ne tak ve filmu! Tam se povedla spíš lyrická poloha, ovšem bez kýčovitosti! Překvapení o to větší, že si psal Irving scénář sám! Zjednodušení příběhu pomohlo, vzniklo ojedinělé dílo s velmi dobrou režií. Komorní drama, které tne do živého. 80% (28.04.2014)