Hacksaw Ridge: Zrození hrdiny

Sorry Mele, ale nedal si to. V tomhle roce bych si měl automaticky zakázat se na cokoliv těšit, pokud to má nějaký bombastický hodnocení a opět se to potvrzuje. Tedy ne, že by to byl špatný film, to netvrdím, ale mám tu dva zásadní problémy. Ten první je to neustálý cpaní boha a bible do každýho druhýho dialogu (Aneb jak by to řekli v Rambovi 4 : život ti nezachránil bůh, ale my kurwa!) a ten druhý je, že některé scény a dialogy až moc okatě vykrádají Kubrickovo mistrovské dílo Full Metal Jacket. Ano jistě jsem strašný kverulant, máte pravdu, asi si opravdu téměř žádný současný film nedokážu užít, aniž bych ho neporovnával se starýma peckama, ale co naplat to srovnání geniálnost vs lepší průměr se prostě logicky nabízí a při vší snaze je tenhle film pouze tím druhým, což vzhledem k nemalým očekáváním z mé strany zklamání rozhodně je. Jinak akce je určitě syrová a realistická o tom žádná, ale neuškodilo by kdyby byla méně zběsilá a přehlednější. Celkově tenhle film neurazí, ale s tím hype tady bych to nepřeháněl. Za mě lepší 3* víc ne, nejde to.65% (16.11.2016)

Zdařilý návrat Mela Gibsona (také podle mého názoru své pokání má již za sebou), v němž není nouze o zajímavé režijní nápady, v druhé části z války. Jen kdyby část první, která vypráví o okolnostech, které formovaly Dossův charakter, nebyla tak primitivní a přímočará, šel bych s hodnocením možná i výš. Potešili Hugo Weaving a Vince Vaughn ve vážné roli. (30.03.2017)

Gibson asi ne tak zcela pochopil význam obratu "válka je peklo/horror" a vzal to doslova i do písmene. Stylizuje tedy válečné scény jako čistou horrorovou žánrovku z pekel se vším všudy; od strachu z neviděného přes lekačky až po ultimátní gorefest jaký kina ještě nezažila. Což je v podstatě (bez ironie i nadsázky) geniální nápad. Na papíře. V tomto podání je z toho však pouze jednotvárně ubíjející slepenec zpomalených záběrů na japonské Palachy melancholicky plápolajících za doprovodu pršících končetin. A to vše vyšperkované o WTF momenty, které jsou jak z Armády temnot (ano, kongeniální zteč s trouchnivějícím trupem, fotbalovo-granátové nůžky či "já táhnu, ty kosíš"). A to jsem zatím nezmínil přepálený a okatě divákovi do ksichtu cpaný agitační "přesah", který tak bují neskrývaným patosem (ne, nejde o scénu "prosím, ještě jednoho"), že to nemá s vážně míněným (proti)válečným dramatem žádnou spojitost. Tohle je regulérní béčkové guilty "holy gore" pleasure nikoli seriózní film. Což je škoda, protože osud i témata (a konflikty z toho plynoucí) v něm jsou natolik nosné, že si zasloužily o poznání lepší a především důstojnější zpracování. Jenomže to by nebylo tak zábavné; sice nechtěně, ale to čert vem. Na škodu tak ve výsledku není ani tak debilní scénář, směšné výkony či poplivání památky obětí na obou stranách, ale úvodní čtyřicetiminutovka, která... No, je stejně špatná (ne-li horší) jak zbytek filmu, akorát v ní nejsou žádné vystřižené scény z Armády temnot. Což to je neodpustitelný hřích, který nespraví ani tucet otčenášů. (28.01.2017)

"Bože pomôž mi zachrániť ešte jedného..." Mel Gibson si ako režisér vybral veľmi zaujímavý a hlavne skutočný príbeh chlapíka, ktorý odmieta nosiť zbraň a zabíjať. Takmer polovica filmu je zoznamovacia, sledujeme Dossov rodinný život, neskôr prvú lásku, problémy s otcom alkoholikom... Mnohým táto pasáž vadí, alebo sa zdá pridlhá, no ja som si ju užil minimálne rovnako ako vojnovú. Dialógy sú fajn, sympatická Teresa Palmer má krásny úsmev a romantická časť je romantickejšia než vo väčšine čistokrvných romantických filmoch. Hudba aspoň v týchto pasážach nádherne sedí. Výcviková časť rovnako dobrá. V momente keď sa dostaneme na Okinawu začína skutočný masaker, nástup to teda malo poriadny, hneď som si spomenul na vylodenie v deň D vo filme Zachráňte vojaka Ryana. Akčné scény sú fakt bombastické, možno by som Japoncom dal trošku viac priestoru ale inak nemám čo vytknúť. Vadila mi len jedna vec. Niektoré spomalené zábery a hrdinská hudba robí super vojaka z každého, kto je práve v zábere. Hudbu by som v mnohých scénach výrazne stmil, niekde úplne vypustil, aby to filmu pridalo na reálnosti. Sám Doss sa za hrdinu nepovažoval, čo je správne a tak mohol v tomto Gibson aspoň trocha ubrať. Inak fakt skvelý vojnový film, ktorý pre svoju relatívne kľudnú a romantickú prvú polovicu bude určite zaujímavý aj pre ženské publikum. 90%. (21.11.2016)

Smát se v ateistickém Česku katolíku Gibsonovi, že jde nadoraz v příběhu vojína, který odmítá zbraň z náboženských důvodů, mi přijde jako laciná póza. Stejně tak totiž, jako Gibson neslevuje z pozice oddaného křesťana, nebere ohledy ani filmařské kompromisy. První hodina by možná zasloužila ještě o chlup vyhrotit a nechat diváka nakouknout do hlavy těm, pro které je zbraň ve válce samozřejmostí, ale ta druhá je rambovská kafilérie, která svojí vytříbenou, kamerou, střihem a zvukem vycizelovanou estetikou mění válečné peklo v téměř až hypnoticky umělecký zážitek, který se naposledy povedl Ridleymu Scottovi na počátku nového milénia. Můžete z toho v průběhu mít jakékoliv pocity, ale když v závěru zafunguje i ten Garfieldův omezený herecký kukuč, změní se to v emocionální vodopád, za který mi pro jednou nebylo trapně. 4 a ½. (15.07.2017)