Veterinář Jan (Jiří Bartoška) už toho má dost. Poslední kapkou je smrt tchána, kterému taky došly síly a trpělivost. Babička (Iva Janžurová) totiž vždy rozhodovala o jeho životě, stáří, a nakonec i o tom, jak a kde bude pohřbený. Nerespektovala žádné jeho přání a touhu, v dobré víře, že ona sama vždy a lépe než on ví, co je pro něj dobré a správné. A tak se k jeho neštěstí o něj starala podle své představy o jeho štěstí. A Janovi začíná být jasné, že je na té samé cestě. Jeho žena Olga (Eliška Balzerová) se totiž řídí stejnou teorií malého dvorku a dlouhého biče a přesvědčením, že za štěstí svého muže je zodpovědná výhradně ona. Janovi dojde, že už takto dál nemůže, nechce, neumí. Když nic neudělá, skončí jako tchán. Jednoho dne jej napadne způsob, jak se osvobodit a získat zpět vládu nad svým životem. Tato revolta je ale hodně netradiční. Už jen tím, že prvotní inspirací mu byl jeden z jeho pacientů, papoušek s podezřením na Alzheimera. Jan se tak i díky němu vydává na cestu za naplněním toho, o čem se domnívá, že jsou jeho sny. A protože tato cesta nemůže být snadná, stává se její součástí také stádo koz a později i krav, psychiatrický ústav, plavba na voru a život na lodi.
Janova cesta za svobodou ovlivní i životy jeho dětí a jejich partnerů. Dcera Olga (Táňa Vilhelmová) totiž převzala matčinu metodu, zatímco snacha Alena (Pavla Beretová) zatím dokázala tlaku rodové tradice odolat a volí vlastní cestu, liberálnější, modernější, lidštější. Důsledky jsou pro jejich protějšky (Jiří Havelka a Jakub Kohák), v obou případech odpovídající.(CinemArt)
V kinech
od:
Crocuta
Jaký si to uděláš, takový to máš. "Teorie tygra" rýpe do obou stran věčného strindbergovského konfliktu, ale hlavně si dělá šprťouchlata z přesvědčení o vlastní neomylnosti a z lidské zabedněnosti a sebestřednosti obecně. Na dnešní poměry opravdu slušná česká komedie, která si tři a půl hvězdičky zaslouží vrchovatou měrou a když vidím, jak dokázal tento snímek zvednout mandle některým zdejším "feministům" a vůbec rozumbradům (kupodivu zejména mužského pohlaví), klidně mu za to tu půlhvězdičku navíc přihodím.(6.11.2016)
GilEstel
„Kam na víno? .....S kym na víno? .............Jak na víno?....... Já se tak snažím. Nikdy bych neodešla na víno, kdybych měla doma takovejhle bordel. Erik má navařeno, nažehleno, vypráno. Malá má zařízený kroužky, o kterých on ani neví, že je má. Já zařizuju dovolenou, já dělám všechno. Tak do prdele brácha co já dělám špatně?" Velmi ostrá obžaloba žen, které chtějí vše řídit a kontrolovat. O ženách, které ničí svobodu muže, zabíjí jeho klukovské sny a přání, vytěsňují z mužské duše vše, co je jim samým cizí a neznámé. Film o nepochopení druhého a neschopnosti si naslouchat. Premisa: Když Já budu dokonalá, tak vše bude dokonalé a v pořádku. Ta znovu selhává na celé čáře. Motiv útěku z této klece, hledání svobody a nového začátku, je sám o sobě velmi silný. Zde je navíc významně podpořený vícegeneračním střetem a balancováním vlastního života v jeho podzimu. Tahle komedie se odehrává na pozadí velmi silného dramatu, díky kterému má velký přesah do reality skutečného života. Dokáže velmi dobře pobavit, ale zároveň varovně zdvíhá prst. Některým mužům pofouká bebí, jiné alespoň pohladí po duši. No a některým ženám třeba naznačí kudy cesta nevede. Ale to už jsem asi příliš velký optimista.(5.11.2016)
yakoob
Českým končínám takové komedie chybí...Líbezné, s chytrým vtipem a úsměvnými hláškami...To je na tom filmu plus...Avšak, co se tématu týče, škoda, že ta celá komediálnost je založena na pasivitě mužů...A člověk pak má pocit, že takový je život...Ale on takový není, nebo spíše by neměl být...To pak člověk přemýšlí, že je lepší zůstat sám...A ono ta samota taky není žádná hitparáda, zvlášť ve stáří (ale to nám ten film neukáže, že?)...I když jsem tak trochu soucitil s hereckým Bartoškou, zároveň mi jeho postavy bylo moc líto a byl to spíše on, kdo byl pro mně antihrdinou, protože nejednal jako opravdový muž, ale spíše jako bábovka...Takže na dobrou českou komedii, jak stylem, tak příběhem, si stále ještě musím počkat...(12.9.2016)
Boogeyman
Je to taková ta nereálná zromantizovaná óda na cestu z města, kde Bartoška setřese okovy civilizace a manželského stereotypu a vydá se jen tak bloumat světem kam ho nohy zanesou a všechno je boží, nevázaný, nikde žádná pravidla. Dočkáme se tak Bartošky sedícího na vrcholu kopce, pokuřujícího cigárko a popíjejícího víno při zapadajícím slunci, ale nikdo neřeší, že by se do takovýho krpálu nikdy nevydrápal, sežrali by ho komáři, vyhlídka by byla plná bordelu a turistů, cestou zpátky by si ožralej zlomil nohu a vůbec že ten kopec je určitě tak 50 km od jeho domu a večer už mu autobus nejede. Ale nám je to podáno tak, jako že ho manželka rozčílila, tak si zašel za barák udělat na chvilku pohodičku...další věc je, že když už se člověk rozhodně jít "into the wild", pravděpodobně bude mít za dva dny hlad, bude smrdět, bude mít puchejře na nohou, cestou potká tak maximálně feťáka, blázna a bezdomovce a a pokud behem noci neumrzne, nejspíš ho policajti odchytnou a odvezou na záchytku. Bartoška však vyrazí a první co potká je krásná Slovenka, která ho pozve domu a chce ho ojet.(12.4.2017)
nash.
„Už jsi ostříhal ty túje?“ Už jsem nevěřil, že mohu z kina odejít nadšený z českého filmu. Stalo se. Dokonce mám pocit, že v kině už jsem se dlouho tak moc nebavil a od srdce nezasmál. Je to svižné, milé i hořké, vtipné i smutné, plné hlášek, skvělých dialogů, komických momentů i okamžiků k zamyšlení či diskusi. A všechno to funguje na výbornou. Navíc je to geniálně pojaté tak, že to lze označit za šovinistický film proti ženám i jako feministický film proti mužům. V obou směrech funguje, je jízlivě prostořeký, přitom však nikdy není zlý nebo nepřátelský. Čemuž napomáhá i nadhled, který většině českých filmů zcela chybí. Výtečné je nejen duo Bartoška–Balzerová, ale i další dvě dvojice. Konečně český film, ke kterému se určitě ještě vrátím. "On se chlap s alzhaimrem a bez zase tak moc neliší."(21.1.2017)