Past na turisty

Možná v roce 1979 bych se na tento film díval jinak..... MOŽNÁ. Já jsem se ale na tento film podíval dnes a musím říci, že to byla spíše komedie. Až na drásající hudbu to nemělo s horrorem nic společného. Ať se nikdo na mne nezlobí, ale mne prostě houpání židle, otvírání skřínek a obklíčení figurín nepoleká. Ke všemu se film děsně táhl. (26.12.2008)

Prvá polovica filmu bola vynikajúca a napínavá, so strašidelnými bábikami a poriadne desivou hudbou. Dokonca som si vtedy myslel, že to bude jeden z najlepších hororov 70. rokov. Lenže potom nastal zlom. Ja fakt neviem, čo sa stalo, ale začalo sa to neskutočne ťahať. Prešlo nejakých 30 minút, a za celý ten čas zomreli (len) nejakí 2-3 ľudia a celé to stálo na mieste, vôbec nič sa nedialo, atmosféra zmizla a bábiky mi už pripadali skôr na smiech. Pribúdali ďalšie a ďalšie minúty, naťahovali to ako žuvačku, že som už zaspával, a film samozrejme nie a nie skončiť. Toto bola asi najdlhšia a nejnudnejšia koncovka, akú som videl a pri záverečných titulkách som si povedal "Vďaka Bohu" (a to som ateista). Škoda, preškoda! (04.08.2010)

Zabudnutý horor, ale nie úplne právom. Hoci to po mnohých stránkach zostarlo, naopak po inej stránke stále ide o atraktívny film. Figuríny vedia byť s trochou snahy pekne strašidelné a tuná našťastie trocha snahy prítomná bola, takže spokojnosť, na niektorých miestach je to ozaj dosť nepríjemná záležitosť. Bohužiaľ sa mi zdá, že mínusov je viac: hlavní hrdinovia sú strašne nezaujímaví a nudní a Chuck Connors je síce nechutný, ale nechutný neznamená automaticky desivý, rešpekt budiaci a strašidelný. A hoci v hororoch ocením skôr atmosféru, než krv, tu mi predsa len čiastočne vadilo, že je to až nerealisticky zbavené krvi. Posledná scéna rapídne wtf. Režisérovi téma zjavne nedala spávať a o 10 rokov neskôr odštartoval relatívne spriaznenú sériu Majster bábkar. (23.02.2019)

Tourist Trap pokračuje v zajeté tradici hororů z konce 70. let, kdy kralovala hlavně odnož exploitation/slasher. Nejednou se mi vybavily kousky typu Halloween či Hooperův Eaten Alive, a to hlavně prostředím odlehlého, bohem zapomenutého místa. Kombinace vraždícího psychopata, nádechu mysteriózna, domu s tajemnými figurínami a hlubokých lesů se tu ukázala jako zdařilá. Působivý úvod a vůbec celá první polovina filmu je lahůdkou pro milovníky silně ponuré atmosféry, ve které malá skupinka hrdinů zjišťuje, do jakých sraček se to dostala. Půlka druhá už vyloží karty na stůl, a i když má ještě co nabídnout, napětí se bohužel vytrácí. Každopádně sranda to je, to bez debat. (70%) (26.03.2012)

Voskové muzeum, Psycho, Westworld, Carrie, Zuřivost. Dobrá inspirace nezabránila tomu, aby vzniklo zajímavé dílko, které si z uvedených filmů bere po špetkách. Místy strašidelný, místy pomalejší horror s umírněnými gore efekty a s výbornou již osmdesátkovou hudbou hudebního mága Donaggia. Klasickou vyvražďovačku ocení zejména fanoušci 80.let. Skupina mladých lidí, kteří porušují všechna nepsaná pravidla žánru, je odsouzena zemřít rukou psychopata, který jakoby z Psycha vypadl. Dům na samotě, kde ožívá úplně všechno, podivné muzeum, lesy s mlhou, vodou, hady a pomoc v nedohlednu. Jen jsem si celou dobu říkal: doufám, že všechny nepřežije ta bloncka....poslední záběr potěšil. (09.07.2013)