His Girl Friday
His Girl Friday
Režie:
Howard HawksKamera:
Joseph WalkerHrají:
Cary Grant, Rosalind Russell, Ralph Bellamy, Gene Lockhart, Porter Hall, Ernest Truex, Clarence Kolb, Roscoe Karns, Frank Jenks, Regis Toomey, Cliff Edwards (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Konverzační komedie z novinářského prostředí je i na dnešní dobu dost jadrná. Klasický souboj pohlaví v hektickém odpoledni, ve kterém se bojuje o článek i o manželství. Cary Grant jako zkušený šéfredaktor tlačí na svoji bývalou ženu, která má za pár hodin opustit město a další den se znovu provdat (za hodného troubu, jak jinak), aby mu napsala článek o ostře sledované kauze trestu smrti pro neznámého chudáka. (Ferguson)
(více)Recenze (141)
Konverzace na úrovni s kadencí rychlopalného kulometu taky všechno nezachrání. ()
Co na klasickém hollywoodu nemůžu neobdivovat, co na něm občas miluju a občas nenávidím, je způsob, jakým filmy této éra mluvili o tom, o čem mlčeli. Jako praví foucaultovští noví viktoriáni, jejich tvůrci dokázali obratně vplétat sex a nasilí do toho, jak přímé zobrazení sexu a násilí na plátně absentovalo. Nejde ale jen o ty známé etické kódy, jde o celou tu hru znaků, dvojakost, jinotaje, hyperboly... Třeba His Girl Friday. Zavřete oči před screwballovou rovinou a podívejte co se na plátně vlastně odehrává: všichni bez vyjímky jsou zkorumpovaní, sobečtí, marniví a prospěchářští, vraždícím pomatencem manipulují pro vlstní cíle, obelhávají se nezáleží jim na tom, že nějaká žena se právě vrhla z okna, pokud z toho nemůže náhodou být trhák do ranního vydání. Zápletka je ve své podstatě naprosto mrazivá a krutá, podobně jako u mnoha slapsticků, ale přitom jako komedie funguje přesto geniálně... ()
Film může mluvit. Tak pojďme mluvit. Neustále. ()
Nene, tohle se mi nestrefilo do noty. Možná jsem si nevybrala nejvhodnější hodinu na sledování podobného snímku (brzké ráno), ale ten film mi totálně utekl. Pořád mi v hlavě zní kvanta dialogů, které jsem pomalu nestíhala vnímat. Tohle mě nebavilo. ()
Rosalind Russell <3<3<3 ()
Opravdu svižný kousek, zvlášť na tu dobu, ale tak mimořádný šarm, jaký měly třeba dialogy Bogarta s Bacallovou v Hlubokém spánku, od toho nečekejte. Humor mi sedl, méně už chabá politicko-kriminální zápletka. Taková chutná jednohubka. ()
Skvělá, občas trošku zamotaná a zvláštní komedie se specifickým humorem. Na druhou stranu průměrný film s Grantem, rozhodně má ve své sbírce i lepší kousky. ()
Film, při kterém musíte dávat veliký pozor, jelikož je zde vzácným okamžikem, když nikdo zrovna nemluví :D :D takových je tam pouze pár. Film považuji za klasiku z novinářského prostředí a neustálé zvedání a pokládání telefonních aparátů považuji v dnešní době za velice zábavné :) ()
Dnes už nikterak zábavná ztřeštěná taškařice. ()
Když už jsem si myslel, že o klasickém Hollywoodu a jeho filmech díky škole a divácké zkušenosti něco vím a nemůže mě tudíž nic překvapit, tak se mi dostal pod ruku tento film a o tyto bláhové představy mě rázně připravil. Jeho dívka Pátek začíná vlastně nenápadně: žena vejde do redakce, pozdraví se s kolegy a míří svému bývalému manželovi/editorovi oznámit své zasnoubení a odchod ze světa žurnalistiky. Jakmile však přejde práh jeho kanceláře a zavře za sebou dveře, tak film nečekaně prudce sešlápne rychlostní pedál k podlaze a téměř si nenajde čas zpomalit. Od této chvíle totiž málokdo zavře pusu, neustále někdo mluví, postavy novinářů tu šermují se slovy ještě rychleji než se svými propiskami, rádi se překřikují a komentují vše, co se kolem nich děje, buď protože musí kvůli práci nebo čistě proto, že můžou, pokaždé však volí slova tak, aby jejich žvanění obsahovalo aspoň minimální humorné zabarvení. Od konverzační komedie ani nelze čekat nic jiného, avšak stále žasnu, s jakou mistrovskou grácií to tento film zvládá, všechno působí tak nenuceně i přesto, jak otevřeně přiznává svou absurditu a nezastavitelnou kadenci dialogů ještě dokáže okořenit slapstick komedií, která je občas tak nenápadná, že je divák při intenzivním čtení titulků rád, pokud si jí vůbec všimne. Za tohle nelze vděčit pouze scénáři, ale i hercům, kteří neskutečně obratně dokáží udržet otěže komediálního timingu, v čemž samozřejmě nejvíce exceluje hlavní herecká dvojice Rosalind Russell a Cary Grant v rolích Hildy a Waltera, u níž všechno ještě posouvá o mnoho řádů víš notná dávka neodolatelného charismatu. Po konci tohoto filmu bude divák konečně mít možnost se nadechnout a začne přemýšlet o tom, co to vlastně viděl. Věřím, že nakonec dojde ke stejným třem závěrům jako já: 1) chce to vidět znovu, protože by rád pochytil všechny vtípky a gagy, kterých si nestihl na první zhlédnutí všimnout, 2) zjistí, že to vlastně vůbec není komedie nevinná, ale komedie otevřeně zlá, plná zlých postav, které dělají pro své vlastní obohacení morálně velmi pochybné věci, jejichž důsledky jsou pro další postavy až nehezky fatální a život zničující, 3) uvědomí si, že chce za manželku stejně dokonale ironickou ženu jako je Hilda. Jeho dívka Pátek je vynikající, ostrovtipem napěchovaná, perfektně satiricky sžíravá a rytmicky dokonale vystavěná podívaná, bezpochyby jedna z nejlepších komedií, co jsem kdy viděl a po jejímž zhlédnutí nemám ani chuť vidět její další filmová zpracování, protože pochybuji, že mě uchvátí aspoň do stejné míry jako právě tahle. ()
Já prostě Caryho žeru i jako podlého šéfredaktora a ničitele budoucího provinčního štěstí bývalé manželky. A mluví se tu tak rychle, že i kulomet vzor 24 se může jít se svojí kadencí zahrabat. 90% ()
Na to jak třeskutě se všechna ta taškařice rozjede, se tempo uprostřed povážlivě zadrhne -a nemyslím, že je to jen nepřítomností Granta- jak jinak mám Hawkse rád tady mi už ty jeho statické záběry docela překáželi. Takže to bude asi ním. Né, že bych se nebavil ale na to, že jsem do toho šel s příslibem, jedné z nej screwball komedií, žel né třeskutě. ()
Výborný živelný Cary Grant v crazy konverzační komedii, a když říkám konverzační, myslím tím hodně. Přímo kulometné tempo replik vyměňovaných mezi takřka všemi postavami vám nedá vydechnout a přinutí vás sledovat pozorně každou minutu. Zápletka je poměrně nicotná, ale hlášky postav spolu se spoustou malých ale zajímavých roliček spolehlivě pobaví. ()
Ano, tento film ma velmi rychly spad...az tak, ze mi vzdy v pulce dojdou sily a usnu. Az to jednou dokoukam, mozna hodnoceni upravim. Rosalind Russell to bezesporu slusi, Cary Grant mi tentokrat svym pristupem nejak nesedl... ()
Skvělá konverzační komedie plná výborných vtipných dialogů. ()
Zamrzelo mě, že mnohem víc než na vztah ústřední trojice se děj zaměřil na toho odsouzence. Čekal jsem úplně jiný a humornější příběh, dostal jsem spíš drama se špetkou vtipu na začátku. ()
Možná uškodilo, že jsem nejdříve viděl skvělý Wilderův remake, ale tento film mě neoslovil ani když jsem od tohoto faktu odhlédl. Prostě výjimka, kdy je remake lepší než originál. ()
Remake z roku 1974 má podle mě mnohem větší šmrnc i spád. ()
Novinářka odchází z práce i od bývalého šéfa a manžela, aby si vzala trošku nudného pojišťováka a žila obyčejný život. Jenže její bývalý rozjíždí doslova smršť lží, podvodů a báchorek, aby ji udržel u novinařiny a tím pádem i u sebe. Navíc všechno komplikuje pátrání po uprchlém odsouzenci. Cary Grant opravdu tady opravdu exceluje, Rosalind Russell mu zdatně sekunduje a Ralph Bellamy (vzpomínáte za zchudlé milionáře ze Záměny a Cesty do Ameriky?) je sympaticky do počtu. Do toho novináři píšou lži ala Blesk 90. let a politici pro znovuzvolení neváhají udělat cokoliv, třeba i ztopit udělenou milost. Styl filmu je konverzačka s naprosto šíleným tempem dialogů, a přiznávám, že toho mluvení bylo na mě ke konci už trochu moc. A ten konec byl sice vzhledem k obsazení jasný, ale totálně vycucaný z prstu. Lepší 3*. ()
Jeho dívka pátek je dialogovka z prostředí novin. Ač podobný druh filmů mám rád, tohle bylo místy až moc ukecané. Zejména, když se mluvilo velmi rychle a hlasitě ve více lidech najednou. Moc sympatická mi nepřišla ani hlavní dvojka. Především Gary Grant v podobě bezohledného hlavního editora mě štval. Byl to manipulátor, kterému nešlo věřit ani slovo a spousta „vtipných“ situacích byla postavena jen na tom, koho a jak zase podrazil. Líbila se mi snad jen banda starších cynických novinářů, kteří při hraní pokeru komentovali okolní dění. Za vidění to asi stojí a někomu se to líbit může, sám se na to už ale znovu nepodívám a raději zvolím například sérii s detektivem Nickem (Detektiv Nick v New Yorku, After the thin man, The thin man goes home atd.), která mi sedla mnohem více. ()