Anihilace

Trochu zabrdnem do sociálne kritckého módu. Tento snímok sa dočkal kino prevádzkovania len v pár štátoch. USA, Čína. Dôvod? Počas testovacích premietaní sa zistilo, že tento snímok je príliš technicky heavy na publikum. A rozhodlo sa, že mimo divákov spomenutých štátov, je táto snímka nepatričná. Je teda treba kričať ako dámy z #MeToo? Prečo? No lebo ide o diskrimináciu. Chcel som tento film vidieť na veľkom plátne. Aj napriek tomu, že by som bol sklamaný. To je ale zase iba moja vec. Knížková sci-fi, ktorá upúta, len ak si to necháte ,,líbit,,. (13.04.2018)

Co tohle k sakru bylo? Jsem kompletne zmatena a otravena, ze jsem tomu venovala tolik casu. (16.07.2020)

Konečně hodně něco originálního a zajímavého.Ano podle knihy,takže ne úplně tak originální,ale pořád je to v dnešní tvorbě filmu něco nevšedního.Je to druh filmu u kterého je dobré jej vidět vícekrát.Film o zamyšlení o nás samých a věcí s tím spojených.Atmosféra mě zcela vtáhla a jen některé pasáže bych ještě více prohloubil,aby to mělo ten správný překvapující efekt.Za mě celkově 75% a čtyři hvězdy. (16.03.2018)

Je to strašně zvláštní film. Ohromně zajímavý. Je i celkem depresivní. Po prvních 30-ti minutách jsem byla napnutá, kam se to posune. Přišlo mi to trochu jako o nějaké nicotě. Ne nepodobné Nekonečnému příběhu. Ke konci šla kvalita ale zase dolů. Původně jsem myslela, že jdu do obyčejného horroru. (07.05.2018)

Hmm-Takové filmy se dnes už fakt skoro netočí.. a možná proto obvykle narazí na bariéru nenaplněného očekávání. Chce to asi dost odvahy natočit americkou verzi Stalkera (v roce 2018), pracující téměř výhradně s atmosférou. Svět žere Nolana a jeho po povrchu klouzající banality které pokaždé doslovně vysvětlí aby se i poslední malomyslný v kině cítil jako inteligent. Když se objeví film který je celý jen o vstupu do neznáma, se kterým se divák musí popasovat tak nějak sám a podle svého, najednou je to problém a nuda... Annihilation není film intelektuální (ve kterém by bylo třeba hledat skryté významy) ale řekl bych spíše emocionální (nebo psychologický). Co člověka nutí ke kroku do až děsivé prázdnoty neznáma? Co tam hledá? A je schopný se vypořádat s tím co tam najde? Konkrétní analogie s psychedelickými prožitky (nebo třeba i plánovaným osídlením Marsu) se přímo nabízí.. Kdepák, tohle nejsou přiblblé schovávačky za knihovničkou.. (13.03.2018)

Film sám o sobě asi nepředstavuje kdoví jakou pecku, však očití svědci tvrdí, že knižní předloha je zcela jiné kafe. Troufám si však říct, že je zcela unikátním pro svoje dílčí atributy, z nichž nejzásadnější je divákova imaginace a práce s fantazií, kterou podněcuje. Nejednoznačnost postoje, se kterým ke snímku můžete přistupovat přináší celou paletu možností, jak se s celým příběhem vyrovnat a jak naložit s potenciálem mimomezemské entity, které je kreativní i destruktivní zároveň. A vlastně asi záleží pouze na lidské optice, přes kterou je tenhle projev chápán. Trošku mě mrzí sterilní netflixovská produkce, která vytváří atmosféru filmu, jehož potenciálu se snad již předem nevěřilo. Přitom koncept díla a jeho interpretační možnosti jsou takřka nekonečné. A to ani nemluvím o reminiscencích na ostatní a zásadní díla, které vás nutně musí napadnout. Ať jde o biomechanickou preciznost Vetřelců, zhoubnou a makabrózní proměnlivost Věci, filozofickou přesahovost Prométhea či Příchozích, spirituální či alegorcký rozměr Fontány či mindfuckovou hrůzu ne nepodobnou komornímu Pod kůží. Pro čtenáře se tu pak nachází jedna neuvěřitelně cenná paralela a to s lovecraftovým majstrštykem Barva z vesmíru, které tenhle imaginační vizuál rozhodně nedělá ostudu. Ale teď jak se s celou látkou vypořádat? Jak vůbec k takovému kreativnímu mimozemskému ekosystému přistupovat? Člověk bude vždy člověkem, přednastaveným omezeným elementem v přírodě, jehož dominance a egoistické sklony vše si podrobovat, vždy budou zatemňovat úsudek. Vždy bude s jedním prstem na spoušti připraven bránit se, i když to není nutné či útočit, i když nikdo mír nenarušuje. Ostatně celé filmová historie nás v tom utvrzuje, že veškerý mimozemský potenciál je potřeba zničit. Takže když jednoho příjde na Zemi entita, které má schopnosti tvořit, budem i tak nadále slepí, že ji budem chtít zničit? Ona veškerá kreativní činnost mimozemského elementu není vždy oku lahodící, ale cožpak máme kapacitu na to, abychom byli schopni posoudit estetickou či evoluční hodnotu něčeho, co neznáme? Všechny ty novotvary, zmutovaná zvířata, květy, keře, křišťálové stromy - to vše je nádherná i děsuplná podíváná. Jen nevíte, jak se k ní postavit. A závěrečná část filmu s fraktálově kaleidoskopickým vírem barev, z toho člověk vychází v úžas. Osobně bych byl rád nezúčastněným pozorovatelem takové epochální kreativní síly a kochal tím, co může přinést. Jen bych se bál, že ve své čistotě bude pracovat se vším, co na zemi najde, tedy i s lidským destruktivním elementem a bude zobrazovat vše, co nechcem vidět, jen ještě pokroucenějším, děsivějším a hrůzostrašnějším způsobem. (14.03.2018)

Dobrý námět, super atmosféra se scénami a vydařená druhá polovina filmu, která mne však bohužel zklamala svým závěrem. Celkově mi film v hlavě asi dlouho nezůstane, nicméně především jedna unikátní scéna ("lidský hlas ve zvířeti", ať nespoiluju) určitě stojí za zmínku . (22.03.2018)

Po důmyslném, ale zároveň i podmanivém filmu Ex Machina nám Garland přichystal další zajímavý snímek, který neslouží jen k zabavení, neboť ve vás film vyvolává otázky a jeden podnět za druhým sloužící k zamýšlení. A právě proto miluji sci-fi filmy s drtivou znepokojující atmosférou, zde se nehrálo na přehnané násilí (přiznávám, že scéna s medvědem mě totálně dostala, tak parádně vypiplanou scénu jsem neviděl, no a samozřejmě skončila brutálně), ale na psychologické drama s prvky thrilleru a sem tam hozená situace zavánějící filozofickou podstatou. Vizuál se dá jedním slovem označit za mistrovský, nejde mi na rozum, proč u nás film nevyšel v kinech (možná cílová skupina nemá tak obrovské spektrum diváků). Po herecké stránce taktéž famózní, zejména z Isaaca mi nabíhal mráz po zádech, ten se svým tajemným přesvědčivým vystupováním předčil všechny své herecké kolegyně. Dialogy chytře napsané, když se na ně divák soustředí, tak v nich naráží na zajímavé myšlenky a názory o lidskosti. Závěr já osobně považuji za brilantní, scéna s humanoidem a napodováním doprovázená nepřijemně skučícími zvuky trumpety se mi hodně vryla do paměti. A že to skončilo otevřeně ? Já si myslím, že uzavřený konec by tomu ve výsledku možná i uškodil. Za poslední dobu po Blade Runnerovi snímek, jenž se popral s více žánry a dokázal od prostřednictvím každého přinést něco, co v konečném součtu z filmu udělalo nadprůměrnou podívanou. Za mě dávám 82 % (28.03.2018)

Děsivá už jen z podstaty, mrazivě chladná a přemýšlivá. Tak by se dala popsat ta necelá dvouhodinka ve společnosti Anihilace. Přemýšlivé sci-fi, které těží nejenom z neskutečně hutné atmosféry, skvělé hudební složky a originálního příběhu, prim zde hrají také ženské hrdinky, se kterými se na výpravu do neznáma vydáte. Organické, silné a nenucené, jejich příběh vás ale pohltí. Natalie Portman navíc po ztrátě oné aury dětskosti v roli Leny funguje na výbornou což jen umocňuje jistá nepříjemnost jejího hereckého projevu. (14.03.2018)

Annihilation je dobre natočený, spracovanie je veľmi dobré a vizuálna stránka je výborná (na prostredie sa pozeralo fajn, no čakal som predsa len väčšie nadšenie). Celkovo však na mňa film pôsobí neutrálne. Dobré momenty sa tu striedajú so zlými, niektoré sú z menšej časti náročné, iné vôbec a veľa nejasností ostalo otvorených. Miestami je (hlavne z prostredia) cítiť výborná atmosféra, ktorá je však po chvíli zavrhnutá debilným scenárom (jednanie postav je nereálne a skoro nič tam nedáva zmysel) a zbytočnou dĺžkou, ktorá mohla byť kľudne kratšia. Actually priemerný film s takmer nevyužitým potenciálom. (25.06.2018)

Hodně pomalý film, který staví hlavně na existenciálním pojetí života samotného. Není to pro každého a hodně lidí to bude hejtit. Ale ti nemusí zoufat, protože nějaký akční výplach je již určitě na cestě. Ještě bych asi dodal, že to mohli pojmout čistě akčním způsobem, kdy by každou chvíli bojovali s nějakým zmutovaným hnusem a na konci zabili toho "zlého mimozemšťana", ale jsem fakt rád, že to pojali tímto způsobem. Nic pro macho pitomečky. Příjemná změna. (18.09.2020)

Na jednu stranu pomalá, přemýšlivá sci-fi, co chce stavět na úspěších třeba nedávných Příchozích, na druhou stranu trochu béčkové podání, kterému ani Portman nemohla od toho béčkového looku pomoci. Triky jsou v rámci rozpočtu - takže nečekejte nic vizuálního. Nicméně nějakým záhadným způsobem jsem tomu sedl na lep a dychtivě jsem zpracovával informace z degenerovaného pralesa, který se rozhodl, že si z kytiček vypěstuje lidi a z medvídků vypěstuje chobotnici. Finální scéna s alienem naprosto špičková, mrazení až na prdeli. Po unylých trailerech, které lákaly na "sračku první třídy", nakonec překvapivě dobré. 75% (16.03.2018)

Impozantní sci-fi nářez, který stupňuje napětí do samotného konce. Scenáristická nedomyšlenost a příliš jednoduchý předvídatelný děj Ex Machiny je rázem pryč. Alex Garland konečně natočil sci-fi, o kterém se bude mluvit ještě hodně dlouho. Ne každý z téhle duchaplné řezničiny, která míchá tucet již viděných sci-fi nápadů a zároveň vrší jeden originální nápad za druhým (medvěd), bude nadšený, ale jsem přesvědčen, že o něm po zhlédnutí budou všichni horečnatě mluvit. Annihalation rozhodně není jednoduchý film, který by nevyžadoval vícero zhlédnutí, ale i neúplné pochopení všech předkládaných myšlenek z něj dělá ojedinělý filmový zážitek. Chápu, že studio Universal věštilo kasovní průšvih a prodalo raději práva Netflixu, ale absence tohoto filmu v kině, který oplývá několika vskutku dech beroucími záběry, stále jen těžko rozdýchávám. 8.5/10 (12.03.2018)

Paradoxně jsou pro Anihilaci klíčové scény mimo Záři, protože dávají možnost nějakým způsobem závěr, respektive celý film interpretovat (osobitě uchopit). Hovoří totiž o motivacích, ale především o charakteru hlavní hrdinky (jen si vezměte, že celý svůj život lhala a podváděla), přičemž snímek je fakticky její výpovědí, co se uvnitř stalo (bylo to tak? lze jí věřit? hlavně pro závěr je tento fakt klíčový). Garland nikdy neměl ambici doslovnosti a kdo čeká sci-fi s dynamickou akcí, nepřetržitým střílením či emzáckýma zrůdičkama, tak bude hořce zklamán. Tohle je snímek o charakteru člověka, o lidství jako takovém, smrtelnosti a lidské (biologické) přirozenosti. Závěr proto nenabízí snadnou a absolutní odpověď, pouze impulz k diskuzi (obdobně jako Příchozí). Anihilace přesně proto nebude nikdy doceněna, protože to není bezmyšlenkovitý sci-fi flák, ale vyžaduje, aby se člověk do látky trošku ponořil a nenechal se jen slepě vodit za ruku. Skvělá věc. 9/10 (16.03.2018)

Sedlo mi to. Scéna s naříkající kreaturou lahůdková. Atmosféra uhrančivá. Jednohubka, která zasytí, nebo po ní budete mít hlad. Ve srovnání s Příchozími a A:Covenant, jasný vítěz. (24.03.2018)

Skvely sci-fi trip do krasne zmutovane jungle. Fantasticka flora. Jen skoda tech otravnych a naprosto zbytecnych flashbacku. 8/10 (23.04.2018)

Ehm... no, nejsem si ani trochu jistý, jestli jsem viděl dumavé COSI, nebo pokrytecké NIC. Rozhodně jsem ale neviděl VŠECHNO, jak se mi film snažil namluvit. Přesto bych si ho docela rád pustil znovu, klidně hned teď. A to je aspoň NĚCO. Tři hvězdy +- jedna. (21.12.2018)

Recenze na film Annihilation: Už jen neuvěřitelné rozpětí žánrů naznačuje, že nepůjde o nic tuctového a podívaná je to vskutku jedinečná, bojím se, že až neopakovatelná. Sešlo se tu mnoho negativních recenzí a podle mě je to proto, že lidé od Anihilace očekávali nějaké rozuzlení a byli zklamaní, když žádné nepřišlo a místo toho jim jen ještě více zamotala hlavu. Jistě se nejeden divák neubránil WTF pocitu, zvláště pak v závěrečné 20 minutovce, a není se čemu divit. Anihilace rozhodně není film pro každého a nejde tady o lásku k filmovému řemeslu jako takovému, spíše o lásku k neznámu. Anihilace je totiž něco neuchopitelného a nepochopitelného, co prostě musíte přijmout a nechat plynout. Nehledat v tom logiku, jako se o to zpočátku pokoušejí postavy, než to vzdají. Jedná se o do značné míry artový film, který staví především na vizuálním vjemu. A ten je fantastický. Od prvních záběrů ekosystému až po závěrečné titulky. Není to nejpreciznější SGI na světě a přesto mám pocit, že jsem v životě neviděl něco tak nádherného, tak mimozemského, tak bujarého, barevného... A přesně o tomhle ten film je – o pocitech. Pokud na tuhle hru přistoupíte, jsem si jistý, že budete přinejmenším tak nadšení, jako jsem já. Ještě vám k tomu hraje parádní zvuková stopa, která jako by jen sama o sobě dokázala poblouznit vaše smysly, zmást je, přimět vás pochybovat, jestli všechno to, co vidíte, není jenom nějaká halucinace ústředních hrdinů. Korunu tomu všemu nasadí zpola otevřený konec. Skrz tohle všechno jsem ochoten odpustit jemné logické chybičky jako například to, proč netvor ulovil jednu z dívek, když ji potom nesnědl či že ženské hrdinky vstupují do mimozemského ekosystému zcela bez ochrany a v některých případech i bez využití. Také filmu prominu, že do role dotazujícího se doktora obsadil tlustého Číňana, který v té kombinéze působí proti zbytku filmu jako pěst na oko. Perfektní podívaná. Nechte se filmem unášet na vlnách podivna... (17.04.2022)

Po po všech stránkách vydařené Ex Machině se tentokrát Garland moc nepochlapil. Veskrze průměrný, tisíckrát přežvýkaný námět příjemně oživuje alespoň nějaký pokus o psychologii postav (což je v rámci žánru malý zázrak), a hlavně originální design duhového světa a jeho obyvatel (zmutovaný méďa, květinoví lidé atd.). Rozhodně to bude jedno ze zajímavějších sci-fi tohoto roku, ale za pár let si na to sotva někdo vzpomene. (16.03.2018)

Knižnou predlohou som nedotknutý, napriek tomu som sa na Annihilation vďaka zaujímavému námetu a Natálke vopred tešil. Z mimozemského ekosystém, ktorý sa pomalým tempom rozširuje a všetko pohlcuje sa okrem jedného človeka v kritickom stave ešte nikto nevrátil. Skupina žien, expertiek sa vydáva po stopách všetkých doterajších expedícií a snažia sa dostať k jadru neznámej entity. Je škoda, že k ženskému osadenstvu si človek nemá extra priestor vytvoriť sympatie, hoci možno šlo aj o zámer. Oblasť, do ktorej sa vydávajú, je úplne fantastická a rôzne genetické mutácie a zvláštnosti sú úžasné. Niektoré scény sú skutočnou lahôdkou ("hlas" medveďa, vnútro vojaka, ľudské kvety) a možno práve vďaka nim sa z Annihilation stane klasika žánru. Na povrchu intelektuálne sci-fičko je vskutku len atmosférickou žánrovkou mierne vybočujúcou z mainstreamu, ktorá obrovské množstvo otázok postupom času aj doslova vysvetlí. (17.03.2018)