Režie:
Juraj HerzScénář:
Markéta ZinnerováKamera:
Jiří MacháněHudba:
Petr HapkaHrají:
Marta Vančurová, Vlastimil Harapes, Sylva Kamenická, Jiřina Šejbalová, Dana Medřická, Eva Sitteová, Lubomír Černík, Žofie Veselá, Jan Hartl, Eva Svobodová (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Mladí manželé Staškovi – fotografka Marie (M. Vančurová) a student stavební fakulty Petr (V. Harapes) – žijí v útulném podkrovním bytě se čtyřletou dcerkou Maruškou (S. Kamenická). Upovídanou okatou holčičku mají rádi všichni sousedé i dělnice z výrobny věnců, která sídlí ve dvoře. Jenže jednoho dne dostane Maruška prudký zánět mozkových blan, na který posléze zemře. Tragická událost těžce poznamená psychiku i soužití obou manželů. Zatímco Marie se utápí v bezbřehém smutku, zdrcený Petr odstraňuje z bytu všechno, co Marušku připomíná: fotografie, hračky, oblečení i sbírku starožitných hodin. Vymazat z paměti milované dítě však samozřejmě není možné. Cesta k vyrovnání se s tragédií a k nalezení nové naděje vede jinudy… (Česká televize)
(více)Recenze (123)
Krásný procitěný film. Marušku jsem si oblíbila v momentě kdy jsem si film zapnula a bohužel jsem nevěděla jak to s ní dopadne. Do konce filmu si divák neodpočine, ale nemyslím, že je předramatizování na škodu. Momenty kdy se tam opět objevuje Maruška jsou opravdu dojemné. Tenhle film dojal hlavně mojí matku, taky proto se právě podle této Marušky jmenuju. ()
Červená knihovna podle údajně strašlivého scénáře režimní spisovatelky, ale v jedinečném, byť poněkud manýristickém filmovém podání Juraje Herze! Ten když má své dobré filmařské období (které v současnosti bohužel nemá) a schopné spolupracovníky kolem sebe (jako jsou zde hudebník Petr Hapka, herci Marta Vančurová a Vlastimil Harapes), dokáže vytvořit i z naprostého paskvilu poutavé umělecké dílo. ()
Téma vskutku nelehké, které samo o sobě slibuje hodnotný filmový prožitek. Ovšem pojetí i vedení děje bylo nějak zvláštní. Ani herecky to nebylo zrovna top ( a to jistě bylo co hrát ). Řekl bych, že se úplně nepotkal scénář s režií a herci. Nebo se prostě jen neprotly tyto složky s mým naladěním. Škoda... ()
... neboť není na světě větší hrůza, než smrt vašeho dítěte. Prázdnota na vás vycení zkažené zuby. Není vůle žít, není síla umřít. Vše zešedne a znehybní, mysl se topí v olejnatém jezeře, jen samé skvrny a šmouhy, jen divné a smutné obrazce, jako na špatně vytřené podlaze po malování. Ne rozumem, ale srdcem je třeba. I když je to tak neskonale těžké, je to jediný způsob, jak svému dítěti prokázat lásku. Nechat ho jít. Udělat si místo v srdci pro další život. Neboť i vaše holčička vás milovala. Jestli se teď opravdu odněkud dívá, určitě by chtěla, abyste vy, její rodiče, byli šťastní. „Půjčím miminku všechny svoje hračky.“ ()
Keď som videl tento film niekedy dávno s mamou, išiel ju z neho trafiť šľak. Vôbec sa jej ako matke nečudujem. Ja som sa naňho dokázal aj dnes pozerať s odstupom, takže až tak depresívne na mňa nepôsobil. Herz rozpráva príbeh o strate jedinej dcéry mladého manželského páru viac pomocou obrazu a hudby, ako prostredníctvom hercov a ich dialógov. To bude asi aj dôvodom tak rôznorodého hodnotenia, smrť v rodine predsa prináša výlevy zúfalstva a hercom životné úlohy. O ich pocitoch sa ale dozvedáme práve filmovou rečou a ich mimikou. Neviem, či je to ten najsprávnejší prístup, každopádne je to niečo iné a zaujímavé svojou symbolikou samoty. Deň pre moju lásku charakterizuje najma melancholická atmosféra a to aj v zobrazení tých šťastnejších dní mladého páru. 70%. ()
Galerie (14)
Photo © Filmové studio Barrandov / Karel Ješátko
Zajímavosti (11)
- Scénář Markéty Zinnerové odmítlo před Jurajem Herzem šest režisérů. Herz si ho vybral pro apolitický námět a přepsal ho podle svojí vize. Scénáristka ale s výsledkem nesouhlasila a nějakou dobu se s Herzem neúspěšně soudila. (BoredSeal)
- V úvodních titulcích je Emma Černá chybně uvedená jako Ema Černá. (bomber7)
- Kvůli nahotě ve filmu došel Martě Vančurové dopis, ve kterém stálo: „Vážená soudružko, naše brigáda socialistické práce se shodla na tom, že jste kurva.“ (Duoscop)
Reklama