Rozdvojená duše

Hitch ví, jak se dělá atmosféra a má výbornou schopnost vyprávět příběh, to mu nemůže nikdy nikdo odpárat. Jenže tady se nedoplácí na režii, ale na scénář. Takže ať ta dvě hlavní kuliočka kulí ta svá očka jakkoli podmanivě, nic mi nesebere ten nepříjemný dojem parodie na psychoanalýzu a dobrýtra z celé té veleslavné emancipace, s níž se museli chudáci muži po druhé světové začínat smiřovat a sžívat. Nejsem psycholog, psychoanalitik, ani psychopat, ale tak nějak jsem se nemohl zbavit dojmu, že do téhle čarodějné vědy nemá sebemenší vhled ani nikdo ze spellboundovského ansáblu. No a mladá krásná emancipovaná a talentovaná psychiatrička, co, s vkusem Bergmanovic Ingridce vlastním, odbývá své kolegy-nápadníky, a se lstivým pobavením využívá hotelového detektiva hrou na oddanou domácí puťtku, ta tomu teprve dala korunu, protože jestli byl jeden z režisérových záměrů vykreslit silnou moderní ženu (a scénka z hotelu mě v tom pocitu utvrdila), neměla se z ní po chvíli vyklubat amorem střelená kráva. Tyhle dva nedostatky na kráse bych ale filmu s radostí odpustil. Přibližně v 90. minutě jsem se v celku spokojeně rozvaloval v křesle a vyslovil nahlas obavu: "Hlavně, aby to nepřišlo s nějakým pseudošokantním závěrem." Když pomineme stupiditu novotvaru pseudošokantní a posuneme se o 8 minut dále, zjistíme, že se moje tušení potvrdilo a tím odsoudilo Rozdvojenou duši na vrakoviště nadějných filmů - do Průměru. (13.12.2013)

Mňamix!!! A ta snová sequence (satanžel, brutálně krátká) od S. Dalího (ten chlap snad nebyl z tohoto světa) je neskutečná. Doslova, haha. Mnohem později, použita/využita/zneužita v tv s. o jisté žluté US rodince s nezvykle, vypoulenými bulvami. Dokonce byla ta část čb, stejně jako tento originál. ;-) Klasicky, neklasický Hitch. (03.04.2020)

Klasická variace na Mistrem stokrát provařenou zápletku (v Marnie byla spouštěčem červená barva, tady máme bílou). Jinak jde ale o čistokrevný psychologický thriller, ve kterém se vcelku zdařile snoubí mrazivé napětí s bizarním milostným vzplanutím. Ingrid Bergman je překrásná a ve své roli naprosto dokonalá, ale nějak jsem nemohl uvěřit její proměně ze suché vědátorky ve vášnivou milenku a ochránkyni. Měl jsem proto nutkání srazit hodnocení na tři hvězdy, snová sekvence mě ale definitivně přesvědčila. Další zářez, Hitchi. (03.08.2011)

V podstate priemerná Hitchcockovka, ktorá však mala na oveľa viac. Moje očakávania boli väčšie najmä na základe hereckého obsadenia, hoci hlavní predstavitelia podali štandartný výkon. (26.08.2007)

Ze startu filmu mi chyběla více napjatá atmosféra. Nečekala jsem, že tento film bude mít tak velkou romantickou vlnu, přesto mu to neuškodilo. Ke konci jsem se víc a víc těšila jak to dopadne. Velice se mi líbilo, že Hitchcock se zaměřil na téma psychoanalýzy. (20.01.2013)

Klasické Hitchcockovské téma, nevinný muž pronásledovaný spravedlností, je tentokrát obohaceno o obor zvaný psychoanalýza. Díky ní je v příběhu nemálo logických mezer a naivností. Každopádně důvodem, proč se na tenhle film podívat, je jeho režijní a obrazová stránka. Mě nejvíc uchvátila geniální snová scéna, která až neuvěřitelně připomíná to nejlepší od Lynche (výborné jsou i záběry se skalpelem v Peckově ruce a s revolverem ve vrahově). 7/10 (01.11.2007)

Skláním se před dialogy a mnohokrát zmiňovaným surrelistickým snem. (16.02.2012)

Bohužel s vyjímkou pár světlých momentů zcela nesouvislý film s velkou měrou prapodivností v ději, přičemž závěr je vyloženě tuctový. Ingrid Bergmanová ve své roli zcela nevěrohodná. 60% (30.08.2009)

Další skvělý Hitchcock. Drobné úlety jako třeba scénu na lyžích rád odpustím (směšně působící zadní projekce a bizarní lyžařská technika). Už kvůli tomu úžasnému tématu psychoanalýzy, psychoanalytiků a všudypřítomné stopě Freuda... To téma mám rád a zde bylo dotknuto mnohem víc než jsem čekal. Takže ve výsledku jsem nadšený. Myslím, že docela by se dal zpochybnit český název, který zřejmě není na místě a jen míchá nesourodé pojmy. (02.06.2011)

Spellbound sice není v mých očích až tak vyšperkovaný klenot jako je tomu u jiných Hitchcockových děl (zejména trio Rear Window, Vertigo, Psycho), nicméně pořád se jedná o perfektně napsaný, vystavěný a filmařsky nevšedně vtahující příběh; doplněný navíc o klíčový motiv psychoanalýzy, s nímž scénář velmi nápaditě pracuje, a konstrukci snu coby vodítka k rozuzlení záhadné vraždy psychiatra dr. Edwardse (kreativní dozor S. Dalího). Ústřední dvojice klasického Hollywoodu ztvárněná Ingrid Bergmanovou a charismatickým Gregorym Peckem je jakousi jistotou, jež nemůže selhat, obdobně jako režijní koncepce velkého mistra napětí. Přídavek tvoří nádherné hudební téma Miklóse Rózsy, po právu oceněné Oscarem. Leč asi navždy zůstane v pozadí za jinými klasikami, rozhodně si Rozdvojená duše zaslouží diváckou šanci. Zklamání v žádném případě nehrozí. Těším se na druhé zhlédnutí, třeba doplním o poslední hvězdičku. Na první podívanou mě lehce zklamala práce s tempem a jakási nevyváženost tří dramatických bloků filmu (první část je raketovou rychlostí poháněna kupředu, druhá zase poněkud natažená a konec pak opět příliš rychlý). (29.06.2023)

ocenenia : MFF Benátky 1947 - Nominácia na 1.cenu (13.10.2015)

Při vší úctě k Mistrovi, není to tak dobré, jak jsem čekala. Snové a "schizofrenní" sekvence jsou jako obvykle kvalitní, základní kostra příběhu se zamilovanou psychoanalytičkou je ovšem chatrná a chvílemi i nudná. Váhala bych mezi třemi a čtyřmi hvězdami, za obsazení a velké finále dám ale za 4. Zajímalo by mě, jak to Hitch se vztahem k tomuhle filmu opravdu měl, jestli byl opravdu nespokojený a proč přesně. (10.11.2012)

Opat klasicka dost mraziva hitchcockcovska hra s divakom. Nedosahuje vsak uz kvalit majstrovych majstrstykov /Psycho/, skor nez horor je to mrazily psychofryler. Namet o cloveku /Gregory Peck/, ktory ma amneziu a je podozrivy z vrazdy je fajn, ale scenaristicky je film neskutocne predvidatelny. Pani Yngryd Bergman /mala na konte uz Casablancu/ bola genialna herecka, a dokazala podat oslnive herecke vykony. Ale ani ona sama film nezachranila. Daliho snove sekvencie su tiez na urovni, ale samotny Hitchcock nikdy nebol odbornik na psychoanalyzu /pre mna bol odbornik na psychoanalyzu Sigmund Freud 6. maj 1856 - 23. september 1939/. Takze zaver bol dost spackany a predvidatelny. Skoda, dejova linia na urovni, herecke vykony tiez, rezia vyborna, mraziva atmosfera bola tiez husta a na urovni. 88 % (30.03.2014)

Ten scénář je místy celkem divný a nelogický (třeba v tom, jak jednoduše nového ředitele mohl nahradit někdo úplně jiný), občas jsem se s tím smířil a občas vůbec, stejně tak i u nahodilých posunů v charakterech postav, ale jinak tomu snad ani nemám co dalšího vyčítat a hodně se mi to líbilo. Atmosféru to má dost podmanivou, napínavé je to skutečně hodně, povedený je i ten příběh (i když se ne vždy vyvíjí nejlíp), natočené a zahrané to má Hitchcock jako tradičně dokonale a zajímavé inovátorské prvky tu má taktéž - a to nejen po filmařské stránce, ale taky v příběhové, protože téma psychoanalýzy je pro něj dost originální, stejně taky i tak prostředí psychiatrické léčebny. A i přes určitou, do jisté míry odpustitelnou plochost postav to v sobě opravdu má i něco psychologického, takže jsem spokojený i v tomto směru. A snová scéna, na které se podílel i Salvador Dalí, je už jen třešničkou na dortu, i přes to, nakolik tenhle film sám Hitchcock považuje za nepovedený. Má jisté mínusy, bez kterých by to mohl být naprosto geniální film, ale jinak se mi to hodně líbilo a dost jsem si to užil i tak. 4* (03.07.2022)

Obdivuju Alfreda a jeho nevyčerpatelnou studnici nápadů se špičkovými scénáři. V Rozdvojené duši nám opět předvedl velice originální námět i scénář ( který různí scénáristé rádi vykrádají i dnes - hlavně ten konec), k tomu přimíchal koktejl vynikajících hereckých výkonů a výslednou lahůdku zalil polevou z pořádně mrazivé atmosféry. Všichni tu vyzdvihují snovou scénu, já ji vyzvednu také. Opravdu správně popletený sen, kterých mívám za týden tucet. . . Asi jsem zralý na psychoanalýzu :) (18.07.2007)

Přepsáno v červenci 2018. Rozdvojená duše je psychologické drama s prokreslenou schizofrenní atmosférou. Romantická linie na Hitchcockův způsob bývá ve jménu hollywoodského úspěchu naivnější, než by musela a měla by být. Rozdvojená duše není výjimkou. Na Freudovu psychoanalýzu se pohlíží zvědavým dětským pohledem, účelové zjednodušení je srozumitelnější pro širší diváckou obec, potřebná je zejména v Americe. Finanční úspěch je na prvním místě vytyčených cílů. Vychutnat si lze ironickou zlomyslnost, charakteristický poznávací znak Hitchcocka. Potěší herecká stránka i analytická snová sekvence. Nejsličnější tváří je ovšem atmosféra. Tísnivě rozervaná, záměrně matoucí a existencionálně vyhraněná. Hlavní postavou psychologické psychoanalýzy je Dr. Constance Petersen (příjemná Ingrid Bergman), uznávaná psychoanalytička vermontského sanatoria Green Manors. Pragmatický povrch odmítá intuici, vědecké uchopení nepůsobí intimní krvavé šrámy. Zlomyslnost osudu ji náhle podlomí kolena a maskulinní pohled na ženské pohlaví nemilosrdně provokuje a hanobí. Žena se chce povznést nad význam mužské ozdoby, u Hitchcocka nedostává na výběr možnosti. Hlavní mužskou postavou je Dr. Anthony Edwardes alias John Ballantyne alias John Brown (sympatický Gregory Peck, jako malý Joel Davis), nový ředitel psychiatrického ústavu. Nakonec jediným cílem se stává vlastní minulost, vlastní podstata a celkové pochopení. Vnadná žena v náruči je bonusem navíc, udává rytmus kroků a povzbuzuje v úsilí. Důležitou postavou je Dr. Alexander Brulov (velmi dobrý Michael Chekhov), vitální starý psychiatr a bývalý učitel Constance. Stává se ostrůvkem pomoci, potenciální nebezpečí schizofrenie je tlumeno bromidem. Výraznější postavou je Dr. Murchison (zajímavý Leo G. Carroll), ředitel Green Manors a uznávaný psychiatr na nuceném odchodu do penze. Z dalších rolí: Constanciin kolega a neúnavný nápadník Dr. Fleurot (John Emery), ochotný a zmatený detektiv newyorského hotelu Empire State (Bill Goodwin), nevyzpytatelná pacientka sanatoria Mary Carmichael (zajímavá Rhonda Fleming), spolehlivý zřízenec ústavu Harry (Donald Curtis), nebezpečný pacient s komplexem viny Garmes (Norman Lloyd), neurvalý svůdce z Pittsburghu (Wallace Ford), vyšetřující detektivové poručík Cooley (Art Baker) a seržant Gillespie (Regis Toomey), či další psychiatři z Green Manors Dr. Graff (Steven Geray) a Dr. Hanish (Paul Harvey). Rozdvojená duše má jedinečnou atmosféru odvrácené strany lidské duše a zlomyslně hravý průběh děje. Amnézie, komplex viny, romance, prestiž. Příjemné, nikoli výjimečné. (07.09.2009)

Další z Hitchcockových děl, které je technicky dokonalé (především Dalího sen), ale dějově nijak oslňující a celkově tedy spadající do průměru. Začátek diváka okamžitě navnadí a ještě tak po půlhodině je to zajímavé, ale pak to sklouzne do prázdných keců a ani závěr není ničím objevný. 60% (09.08.2017)

Rozum a cit, proc by to neslo dohromady. Tady je dukaz, ze to jde. Tedy podle Hitchcocka. A to je treba brat vazne. (02.03.2021)

Zajímavý thriller (nutno dodat, že s romantickými prvky), a jako vždy je Hitchcock originální. Zažil jsem už tvůrce, kteří pořád točí v podstatě dokola to stejné, ale Hitch... Často se ve své kariéře pohyboval na hranách thrilleru a krimi, jenomže pořád vymýšlí něco nového a to nové je i přes to, že se mi ne úplně všechno od něj líbilo (například Dial M bylo od mistrovského kousku vzdáleno prozatím nejvíce), dokonalý filmový zážitek. Platí to i zde, ačkoli těch výtek budu muset pár vynést. Například si myslím, že Gregory Peck není až tak vhodný partner pro Ingrid Bergman. Kvality, pravda, má, ale souhra je někdy dle mého názoru pro dobré hodnocení podstatnější. Dále - zase se mi potvrzuje, že když někdo určitou věc označí nálepkou "legendární" atp., budu při sledování oné věci zklamán. Ano, mám na mysli tu snovou sekvenci, čekal jsem ji trošku lepší, i s tehdejšími technickými možnostmi. Původně jsem chtěl polemizovat nad romantikou, která byla typicky filmová a typicky hollywoodská, ale na druhou stranu - ona je vlastně v pozadí, film je o něčem jiném. Ale proč se rozčilovat, Hitchcock znovu diváka nenapodobitelným (tak jedinečným, že bych použil i přívlastek "hitchcockovským") způsobem napíná i například v na první pohled banální scéně, kdy Ingrid chce sebrat dopis ze země. Zrovna hlavní aktérka (naprosté opomenutí Akademií nekomentuji) je vlastně důvod, proč jinak nikterak přelomovému filmu dávám pět hvězdiček. Tak krásná, a tak skvělá herečka... ale na film se dobře koukalo i bez ní, viz výše mnou vypsané klady. (20.04.2009)

haha...sice nie som z fachu, ale psychiatri v tomto filme mi pripadali ako Brano Mojsej, tomu tiez staci pozriet von z okna, aby vedel co bude:) Tymto "odbornikom" tiez postacovalo par viet, aby rozanalyzovali takmer vsetko, pocnuc pocitom viny prameniacim z traumy z detstva, po zvratenie amnezie vyvolanej sokujucim zastrelenim psychaca inym psychacom od zadu na lyzovacke ...haha....ale inak to bolo vdaka Hitchovej skusenej ruke a kvalitnym hercom viac nez v pohode :) 3,5/5* (01.04.2010)