Orange
Orange
Kamera:
Satoši NamikiHudba:
Hiroaki CucumiHrají:
Kana Hanazawa, Jú Asakawa, Mamiko Noto, Tomohiro Cuboi, Ajane Sakura, Kazujuki Okicu, Kikuko Inoue, Kenta Sasa, Makoto Furukawa, Seiičiró Jamašita (více)VOD (1)
Epizody(13)
Obsahy(2)
16letá dívka Takamiya Naho dostane podivný dopis, který poslalo její 26leté já. Nejdříve si myslí, že je to jen vtip, ale vše, co je napsané v dopise, se stane. Včetně příchodu nového studenta Naruse Kakeru. Na konci dopisu 26letá Naho píše, že jediné, čeho ve svém životě lituje, je to, že Kakeru už s nimi není, a žádá 16letou Naho, aby na něho dávala dobrý pozor. (Harroc)
(více)Videa (3)
Recenze (14)
[First Impressions]: Pokud bych došel domů a tam byl několikastránkový dopis s detailním popisem instrukcí od mého budoucího já, PŘEČTU SI HO CELÝ... Hlavní hrdinka je tak stupidní, až mě z toho bolí hlava. Jasné, ze začátku nikdo nevěří dopisu z budoucnosti. Ale jak se věci naplňují a hlavní hrdinka začíná věřit, přečte si vždycky jen malý kousíček... PROČ?!? Ráno si přečte, že později v ten den nabídne spolužákovi dělání svačiny. Pak, když mu to opravdu nabídne, je hrozně šokovaná, že mu to nabídla... WTF... A když přijde domů, co udělá? Přečte si další řádek dopisu. Ne celý, ale jen blbej další řádek! Já pro to nemám slov... Když k tomu připočtu hrozně "hřejivé", až teplé smajly, až přílišnou stydlivost všech okolo, naprosto přehnanou sladkost, která do toho prostě nepatří (hlavní hrdinka zná Kakeruho 2 dny a už mu říká, že mu bude do konce života vařit?!?!), prostě... Jsem zvědav, jak se to vyvine. Dávám tomu tak 4-5 ep max... 2EP Prozatím 15% ()
Naho dostane dopis od svého o 10 let staršího já, které se jí snaží přesvědčit, aby změnila svůj vztah k novému spolužáku Kakeru a zbavila se výčitek, které ji i po tak dlouhé době trápí. Po "ověření pravosti" dopisu se do pomoci Kakeru ať už úmyslně nebo neúmyslně pouští celá pětice středoškolských kamarádů. Příběh má dost nepřesností, Naho čte dopis po jednotlivých dnech a nepřečte si ho až do konce, což je totální blbost (ale vzhledem k tomu, že se má něco dít ve všech 13 dílech se to dá pochopit), jakže se vlastně ona korespondence dostala do minulosti vlastně vůbec netuším, atp., atp., ale vlastně mi to ani nevadí, protože mě válcuje takové to příjemné "milo" tohohle příběhu. Kresba mi přišla zvláštní, ale postupně jsem si zvykla a vlastně se mi dost líbila (až na ty pánské nahé hrudníky při sportu, to mi fakt hlava nebere - nebo jsem jednoduše zmlsaná z Free!). Další z těch příběhů, kde jsem se nezamilovala do (sice sympatického) hlavního hrdiny, ale do toho chudáka, který si kvůli své lidskosti pošlape štěstí. Každý anime zrzoun v posledních pár dnech je pro mě jednoduše Suwa. Líbil se mi ending Mirai od Kobukuro. ()
Dlouhou dobu jsem odkládala shlédnutí tohoto anime, začala jsem někdy v půlce února a dokončila to až nyní. Asi bylo málo času, přestalo mě to po první polovině bavit, netuším. Nápad dobrý, provedení bylo však podprůměrné. Hlavní hrdinka brečela snad v každém dílu, až jsem měla chuť to ukončit ihned. Nakonec jsem to mučení vydržela a musím říct, že jsem zklamaná. Na jednu stranu jsem opravdu čekala, že se toho nápadu chopí zcela jinak. Ve výsledku jsem tedy jenom zklamaná. Soundtrack mě tentokrát nijak neoslovil, opening i ending jsem přeskakovala. Tak si tedy lámu hlavu, proč jsem jim tedy dala ty slabé 2*? Grafika taky nic moc... No už to měnit nebudu. Je to anime, které jsem shlédla a do týdne jistě zapomenu, o čem to bylo. ()
,,Každý den je boj, nemohu si to odpustit. Bylo by lepší, kdybych byl mrtvej.“ Kakeru neměl zrovna jednoduchý život. Problémy v rodině, rozvod, smrt, výčitky, sebevražda... ale má přátelství. Tak silné, že v realu téměř ani neexistuje. Vážně moc jsem chtěl, aby se mi Orange líbilo, protože samotné jádro scénáře je fakt zajímavé. Seriál se nese v dosti melancholické náladě, plné ne zrovna radostných momentů. Aby se jen nedepkařilo, tak sleduje i nějakou tu romantickou linku a na pozadí toho všeho ještě jinou rovinu v paralelním světě. Cílem je zachránit Kakerua, což má za úkol jeho pět přátel, kteří dostanou dopis z budoucnosti. Od začátku je tedy seriál dosti předvídatelný, víc mi ovšem vadily jiné věci. Dramatické momenty, které by mě jindy zaručeně dostaly jsou zde poměřně špatně vygradované (Ač přiznávám, že závěrečná epizoda to trochu prolomila), často ještě zabité opravdu nehodící se hudbou. Ona romance působí trochu jako laciná výplň aby se něco dělo a chování postav je mnohdy poněkud infantilní a nepůsobí přirozeně. Dobrý nápad je tak ve výsledku trochu zabitý nedostatkem citu pro takové téma ze strany tvůrců. Škoda. ()
Na rozdíl od většiny ostatních jsem většinou neměl problém s tím co je odradilo, i když v něčem se s nimi i tak shodnu. Začnu třeba faktem, že si hrdinka čte dopis postupně. Tím jsem se nenechal odradit, jistě může to působit nelogicky, ale je jasné, že to tam je takhle z čistě logických důvodů (protože "plot convenience"). Jde jim totiž o to, aby se příběh rozvíjel postupně, kdyby si to hrdinka přečetla naráz, tak by to asi příliš nefungovalo. Prostě to tak je kvůli rozvoji děje a i když to může působit divně, já se s tím dokázal smířit. "Plot convenience" je občas potřeba, protože kdyby se postavy chovali až moc logicky, tak by nemusel být žádný příběh. Podívejte se třeba na video "Jak měl skončit Pán prstenů" a pochopíte, že bez těchto lehce nelogických berliček by si zdejší hrdinové přečetli dopis celý, mysleli, že je to kravina a hodily ho do popelnice... Jistě, nic se nesmí přehánět, ale s tímhle tady prostě dokážu žít a jako pozitivní považuji i třeba to, jak v pozdějších fázích hrdinové řeší, jestli a jak přesně se vlastně tím dopisem řídit. Tohle je dobré a zajímavé uvažování autorů. Co se týká přehnané sladkosti, nablblých smajlů, stydlivost atd. tak ani to mi nevadí. Anime je cílené spíš na holky, takže se to snaží naplnit jejich jisté představy o romantice. Já jakožto nenáročný konzument roztomilosti a romantiky tou jednoduchostí a sladkostí nijak dotčen nejsem, vlastně se mi to občas i docela líbí. S čím ale problém mám a s čím se s některými kolegy ztotožňuji je kritika postav. Ústřední dvojice je mírně řečeno marná. Naho na mě působí naivně a místy i lehce přihlouple no a Kakeru? Nevím ale nějak si k našemu hlavnímu hrdinovi nedokážu vytvořit nějaký kladný vztah, spíš naopak, dost slušně mi pil krev. Ten chlapec je citlivý jak exotická květina a to, že je vlastně vše postavené na tom, jak mu neustále všichni pomáhají, snaží se z jeho introvertní skořápky něco vytáhnout a když už se zdá, že by to mohlo vyjít přijde další deprese a jsme zase tam kde jsme byli, mě neskutečně štvalo... Je hodně smutné, když u romantického anime nefandíte hlavním hrdinům, ale vaše sympatie získává ten třetí, v tomto případě Suwa. Ten je zde prostě největší borec, který si svým jednáním vysloužil všechny mé sympatie, protože to je prostě chlap jak má být a Kakeru na mě vedle něj působí jako "baba" (volím hodně jemné slovo, přestože by se hodilo jiné, mnohem ostřejší). Zkrátka jak se mám vcítit do dramatu, jehož hlavní myšlenkou je zachránit Kakerua, když se mi až příliš často dostává na mysl myšlenka, že si Kakeru vlastně ani žádnou záchranu nezaslouží. Původně jsem měl i problém s tím, že se anime zpočátku tím, že se mění minulost, prakticky nezabývá, ale finále mi tohle náležitě vynahradilo, takže úvah nad tím, co by mohlo být a proč se do něčeho takového pouštět, jsem dostal dost a nebyly vůbec špatné. Postavy si zkrátka ke konci kladly přesně ty otázky, co mě napadaly už po pár dílech. Pozdě, ale přece... Orange je co se týká konceptu a myšlenek rozhodně nadprůměr a věřím, že spoustu lidí zaujme, ale jak hodnotit něco co u vás selhává v těch hlavních aspektech? Romantické anime, kde mě štvou hlavní hrdinové a "záchrana vojína Ryana", který mě neskutečně štval u mě zkrátka ty 4* nakonec nedostane, protože i když myšlenek je tam spousta, tak negativních pocitů jsem měl během sledování také dost. U mě jen 6,3/10 () (méně) (více)
Galerie (378)
Photo © TOHO animation
Reklama