Prokletí Salemu

Hooper zfilmoval slušivě mistrovskou předlohu S.Kinga, která se od filmu výrazně liší. Kingův příběh je nejen více propracován po stránce psychologické (což on umí opravdu skvěle), ale celkově je mnohem brutálnější a krvavější (pro rudé gejzíry se nechodí daleko, stačí jen vzpomenout vysvobozování Susan...). Přese všechno patří tenhle upírský kousek do oné malé skupinky filmů podle Kinga, které se povedly. Příchod upírů, noční cesta lesem, tajemná bedna a zavěšení na parohy... Atmosférická hudba (Harry Sukman) jakoby vypadla z horrorů 60.let. Tichá luna vše sleduje mrtvolným zrakem a v jistou chvíli se nakrátko promění v lidskou tvář...Susaninu?...možná. (21.05.2015)

Pominu-li Vykoupení z věznice Shawshank a Zelenou míli (třeba proto, že to nejsou horrory), Hooperovo Salem's Lot je jednak nejlepší, nejpovedenější a nejstrašidelnější filmovou adaptací Stephena Kinga a po Murnauově Nosferatu, eine Symphonie des Grauens je to druhá nejlepší a nejstrašidelnější upířina, co jsem viděl. A vzhledem k tomu, že upírský žánr nemám moc v oblibě, to je co říct. A to všechno ještě umocňuje fakt, že je to vlastně "JEN" (!!!) televizní film. No páni, kdyby takhle vypadala a podobné pocity vyvolávala většina sračkovějch horrorů, co lezou do kin, to by byla krása. Výborné a hlavně - opravdu strašidelné. Když se hlavní upír dostaví na scénu, mám pokaždé co dělak, abych se leknutím a strachy neposral a nahlas nezařval a to i po několikerém shlédnutí. K nezapomenutelným scénám pak určitě patří zde již mnohokrát zmiňovaní zaokenní létající upíři (prostě super, jak málo stačí, k navození nepříjemných pocitů, před tímhle se všechny digitální triky můžou tak akorát zahrabat do země a poraženecky si přepočítávat 1-0-0-1-1-1-0) nebo mrtvý hrobník houpající se v křesle. Film má celkově přes tři hodiny, což je na adaptaci Kinga optimální, nenacházím v tom žádné hluché nebo nudné místo. Obrovské nadšení a bez odmlouvání plný počet. Už i proto, že zdejších 67% je fakt výsměch. (22.10.2011)

Známy americký spisovateľ Stephen Edwin King odštartoval svoju úspešnú a plodnú kariéru v roku 1974, keď vydal svoj prvý román Carrie. O rok neskôr mu vyšla druhá kniha. Bol to román o malom mestečku "Salem´s Lot", v ktorom sa usídlil krvilačný vampír Barlow. V roku 1979 sa rozhodol sfilmovať tento horrorový príbeh režisér Tobe Hooper. Podarilo sa mu natočiť vernú adaptáciu pôvodnej literárnej predlohy. Určite je to omnoho lepšie ako tie romantické emo-vamp sračky, ktoré sa točia dnes. *** (18.03.2016)

Má se jednat o zfilmování románu Stephena Kinga, ale tím, kde všude se tvůrci odchýlili od příběhu a vymýšleli "lepší" verzi, si dost uškodili. To, že prohodili pár postav, by ani tak nevadilo, ale měnit jejich charakter, to už mě namýchlo. Ben Mears, spisovatel, má být citlivý člověk, který se vyrovnáná se ztrátou manželky, po příjezdu do Salemu poznává naivní Susan a přestože se do ní zamiluje a snaží se ji chránit, dokáže jí na konci vrazit kůl do sdrce, protože by mu jako upírka pila krev. V této verzi hrdina jen odkrágluje hlavního praupíra a pak jen zapálí barák a řekne " promiň, Susan". Film nedokázal zachytit charakter Marka Petrieho, v knize velice inteligentního chlapce, který se jako jeden z mála zachrání právě díky svému zájmu o literaturu a vše "morbidní". Toto bylo opravdu zklamání, žádné napětí jako při čtení, některé scény spíše k smíchu a co se mi jediné líbilo, bylo rozpadnutí se v prach lebky Barlowa s efektem úsměvu... (01.03.2011)

Keby som nevidel, kto režíroval Salems Lot, určite by som si to nepozrel, ale nebolo to až také hrozné. Upíri vo svojej tradícií nesklamali, ani Tobe Hooper čo by režisér, ale dlhá stopáž veľmi ničí tento film a aj samého diváka. Najmä prvá polovica je taká uťahaná, a aj keď k niečomu ozaj dôjde, hneď to aj skončí. Druhá polovica už bola o niečo lepšia, hlavne posledná hodina keď už poznáme vrahovu identitu. Škoda tej prvej nudnej časti, dal by som aj viac, takto ale na 80 percent. Z úcty k Hooperovi nadpriemer. (01.12.2009)