Absence of Closeness
Režie:
Josef TukaScénář:
Josef TukaKamera:
Jan CabalkaHrají:
Jana Plodková, Anna Cónová, Luboš Veselý, Pavla Beretová, Marek Němec, Cyril Drozda, Arnošt Goldflam, Anita Krausová, Veronika Lapková, Barbora Mudrová (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Hedvika (Jana Plodková) je svobodná matka tříměsíční Adélky, která prochází životní krizí. Podvědomě cítí, že má raději svého psa než vlastního potomka, a v pořádku není ani její vztah s matkou. Po období vnitřního zmatení si uvědomí, že její hlavní problém spočívá v absenci mateřské blízkosti. Když jedné noci nalezne rodičovské deníky svého zesnulého otce, kde zaznamenával rané dětství dcery, rozhodne se Hedvika jejich láskyplný obsah využít jako terapii: začne deníky intenzivně číst, jezdit na místa v nich popisovaná nebo navštěvovat příbuzné ze strany zesnulého otce. Hedvika pomalu začíná měnit vztah k sobě samotné a tím pádem i k malé Adélce. Absence blízkosti je komorní psychologické drama odehrávající se na západě Česka během jednoho z mnoha zemětřesných rojů, která jsou pro tento kraj příznačná. (A-Company CZ)
(více)Recenze (15)
I kdyby to nebyl jeden z nejošklivějších filmů, co jsem za dlouho viděl, utopený v hnusné samoúčelné artové šedi, tak by to dobily ty dialogy. ()
Film s náročnou cestou k divákovi aktuálně bojuje o pozornost, jeho nasazení v kinech je velmi řídké. Nutno ale dodat, že finální zážitek, ke kterému se dostanete, pokud se vám film podaří zachytit, je nadmíru dobrý a zajímavý. Psychologické drama pojednává o vnitřním světě hrdinky, která prochází zásadní proměnou. Onu proměnu nastartovalo její nové mateřství a ona si tak poprvé klade nové otázky ve vztahu ke své matce, respektive nachází paralelu mezi odcizením, které panuje mezi ní a její matkou a které plíživě začíná i mezi ní a její tříměsíční dcerou. Absence blízkosti přináší téma tabuizované, nelehké, věnuje se tomu pohledu na mateřství, které není populární. A zpracovává ho velmi citlivě, dialogy mezi dcerou a dospělou matkou jsou syrové a nepříjemné, nicméně realistické, stejně jako pokusy obou o usmíření, které ale ani jedna nemá šanci plně docenit. Jana Plodková v titulní roli po sérii několika slabých výkonů a kompromisů tentokrát hraje výtečně niterně, pocitově, což je poloha, kterou jsem od ní už neočekávala. Ostatní herci jí zdatně přihrávají, zejména Anna Cónová, která ve filmech pro kina hraje jen výjimečně, a Luboš Veselý, na jehož drobnokresby na libovolně malém prostoru je často radost pohled, protože jsou přesné jako hodinky. Celkově minimalistické pojetí, jež je cele podřízeno vyniknutí vnitřního světa hlavní hrdinky, je zvoleno ideálně v pastelových barvách s důrazem na modrou, v pozvolném temnu s dobrou kompozicí, takže film je příjemné sledovat i ve chvílích klidu mezi výraznými posuny v ději. ()
Největší slabinou filmu jsou dialogy, které bohužel zavání silným amatérismem. Kvůli nim občas působí i jinak výborné herecké výkony nedůvěryhodně. Těšila jsem se na Aničku Cónovou, které je zde málo, i když její chladná, sebestředná a manipulativní mrcha je dokonalá. Roztomilé je uvedení Goldflama v titulcích, s tou svou jednou větou se zúčastnil jen postsynchronů. ()
Vynikající Jana Plodková a ještě víc Anna Cónová, které obě hrají dokonale. Hnusný, smutný film, jenž v té hlavní rovině, vztahu Hedviky a její matky, z podstaty prožitých věcí nemůže přinést žádnou naději. Světlana je zlá píča, Hedvika je sice jiná, ale taky je to zlá píča. Potěšil hlas Arnošta Goldflama, Cyril Drozda coby strejda Walda, a krásné prostředí lesů a léta. ()
Plodková má elegantní, jakoby odtažitý vzhled modelky, který však pod povrchem skrývá tušené drama a spoustu emocí. Na začátku je její povaha apatická, bez energie, přičemž Hedvika netuší příčinu. Pak dojde na hlavní zápletku - stav, kterému psychologové obecně říkají babyblues. Plodkové Hedvika je chladná a odtažitá. Má absenci blízkosti ́ k partnerovi a dceři. Nedokáže s nimi v podstatě navázat bližší vztah. Tváří se, že je všechno v pořádku, ale není. Její partner je mladší než ona a ona je bohatá, může to svádět k domněnkám, že je s ní právě jen kvůli jejím penězům.Ale myslím, že to tak není. Spousta chlapů se někdy tváří, jako že všechno zvládají, a nechtějí vidět, že to tak úplně není. Film vznikl ve skromných, nízkonákladových podmínkách, bez státních grantů nebo podpor televize. „Třikrát jsme žádali o podporu Fondu kinematografie, ale nikdy jsme ji nezískali, přestože jsme dostali celou řadu velmi dobrých expertních posudků." říká tvůrce Josef Tuka. "Hodně nám pomohla i Filmová kancelář Karlovarského kraje, protože právě na Karlovarsku film vznikl.“ ()
Hedvika by se na první pohled mohla zdát jako narušená ženská, která vyrostla bez lásky pod psychopatickou matkou. No nevím, mě přišla spíš jako rozmazlená kráva, která si neváží ničeho kolem sebe, kromě nějaké vzpomínky na někoho koho nezná. Docela studený film. Docela otřesný jak někdo dokáže žít. ()
Spíš 1,5*. Sledovat někoho tak nesympatickýho přes hodinu je nadliskej výkon. Buchta přes 30, co se chová jako rozmazlenej fracek a svý tříměsíční dceři nadává do krav... Síla. V tom jak moc chtěli ukázat, že nemá k dítěti vztah příšerně tlačili na pilu a dění kolem o ničem. ()
Minimalistický komorní film. Režisér zdařile buduje atmosféru odcizení, ale proměna hlavní hrdinky je poněkud náhlá a nepřesvědčivá. Což je spíš záležitost scénáře a krátké stopáže, než herečky. Co mi ale vadilo nejvíc, byla špatná práce kameramana, který neumí pořádně zakomponovat postavy do obrazu (nebo to byl záměr ?), což působí rušivě. ()
Je to velmi neoriginální film. Jeho děj je velmi jednoduchý, dokonce bych řek, že je až moc jedonuchý, téma rodinných tajemství je ale velmi ohrané a tento film s ním nedělá nic nového. Na jednu stranu je to podle mně dobrá studie protagonistky filmu, na druhou je si ale myslím, že metoda, kterou jí studuje, je - jak už jsem zmínil - ohraná a místy vyloženě nudná. Pezentace byla zvláštní, líbí se mi, jak byl film natočený, ale přišel mi až moc šedivý, chápu, že barevnost se pro tento film úplně nehodí, ale určitě bych ocenil vyšší barevný kontrast. Herecké výkony byly všechny dobré a hudba taky ušla. Zvuk byl většinou moc dobrý, ale pro miminko použili čytřikrát po sobě stejný zvukový efekt a to opravdu nemůžu odpustit. 4/10 ()
Babička žijicí v luxusní víle, ve které chybí láska. Tomu bych ještě rozuměla. Zbytek je pro mne emočně nedůvěryhodný. Film ze současnosti, který potřebuje jako morální kompas Chartu 77 - to mi přijde trošku smutné. ()
No nevim, byla jsem zvedava, ale zaver pro me neurcity, rozpacity, utek od matky a ruzne zahady kolem... ()
Náhodou... Dobrý. Syrově popisující jednu současnou, ne netypickou, pošahanou rodinku. Neurotický, sebestředný a sobecký uzel emocí (dnes už v podstatě norma), který se stará hlavně o svýho čokla (na dítě už v utápění se v sebelítosti není čas), despotická matka se sterilně "moderní" domácností nevímproč potaženou mikrotenem a submisivní, bo po uši zadlužený žigolo, který je tu evidentně jen jako součást inventáře. Dočasně. Věrný obraz naší doby. Filmu trochu škodí výrazná orientace na vizuální stránku, která ale po pravdě řečeno není vůbec špatná. Natočeno dobře. I zahráno. Ta suchost, chlad a šeď sem patří. Na debut určitě zdařilé. Až na tu hudbu. Nečisté 4*, dorovnáno za autorství. ()
Velmi podprůměrné, odlidštěné, chladné, špatně vystavěné, slabě zahrané, nudné, zbytečně pseudoartové, nezrežírované, obsahově nevyřešené. Nemůžu najít žádná pozitiva a je mi to líto, že další miliony skončily v kanále, škoda těch dobrých herců, asi se museli hodně trápit, na Janě je to vidět, a i pan Goldflam, Veselý či Beretová působili trochu nejistě. Jak je to možné? Mám pro takové filmy ovšem pochopení, tak dávám jednu hvězdu za snahu a za možnost tvořit za každou cenu, i když není úplně co a o čem. ()