Luther

Přišlo mi to natočené docela dobře, sice to nemělo rozpočet, jaký by si takový film zasloužil, ale možná právě proto tam, až na několik drastických okamžiků při potlačení těch povstání, nebylo ani moc krve, což, jak zjišťuji, mám poslední dobou čím dál tím raději. Zamýšlela jsem se nad Lutherovou osobní statečností, protože, ač věděl jak dopadl Hus, dokázal předstoupit před soud, byť to nebyl soud církevní (který stejně neměl pravomoc odsoudit na smrt, to byla pravomoc soudu světského) ale právě světský soud, jemuž předsedal císař Karel V. Na druhou stranu dal Luther souhlas ke krvavému potlačení povstání, připomínajícího tak trochu naše husitství (historikům zabývajícím se touto dobou se omlouvám za tohle zjednodušení), neboť názory povstalců se odchýlily od těch jeho. Pěkná byla scéna, jak se německá knížata odmítla podrobit vůli císaře, skoro jsem jim u toho zatleskala. Filmu sice něco málo chybělo, snad proto, že byl pojat spíše jako boj za víru, Boha a odpuštění hříchů. Bylo tam pár opravdu za sdce chytajících scén jako pohřbení do posvěcené půdy nešťastného chlapce, který spáchal sebevraždu, ač tu církev tvrdě trestala zahrabáním venku za hřbitovní zdí, a vysvětlení, proč Luther k jeho činu projevil takové pochopení, nebo jeho chování k postižené holčičce. Chybělo mi tam více vztahu s manželkou Kateřinou, která se objevila až v poslední čtvrthodině filmu a až na konci jsem se dozvěděla, že spolu dlouho žili a měli šest dětí... :-) Celkem dobrý výkon podali i Joseph Fiennes ( jako Luther) a Jonathan Firth (jako kardinál Alexandro) a samozřejmě Peter Ustinov (Bedřich Moudrý). Ve filmu byla i jistá dávka humoru, kterou mám v historii ráda, a tak celkový dojem (i přes výše uvedené připomínky) byl o cosi lepší než dobrý (cca 60 - 70%)... (21.09.2011)

Človek, ked vidí tento film, tak si môže vravieť:" Preboha, ved tí Nemci sú tak úžasný národ..." alebo:"Netočili toto náhodou Nemci?"Ináč otec Martina Luthera bol síce baníkom, ale stal sa z neho podnikateľ, ktorý mu štúdium financoval... neviem prečo tento fakt bol vo filme prekrútený... ale akože borec.Bol to inteligent, ktorému sa nepáčilo kupovanie odpustkov, zaviedol nové móresy v cirkvi, kňazi sa mohli zosobašovať.Ale zrovna v tej dobe ako inteligentného človeka ho mohlo napadnúť, že cirkev potrebuje z niečoho platiť vojsko, aby sa mohla vysporiadať s Turkami... no nič, reformátor Martin Luther, z ktorého sa mimochodom neskoršie vykľul aj antisemitista, sa v konečnom dôsledku zapríčinil o posilnenie Osmanskej ríše, o rozmach vlády Süleymana I atd..odniesol si to Balkán, bitka pri Mohači by mohla ináč dopadnúť, postupom času si to spískal aj Cyprus atd...Allah Akbar!Nech žije protestantismus! (13.07.2013)

Postavu Martina Luthera, kněze, kerý se vzepřel katolické cirkvi zahral báječně JOSEPH FIENNES. Byl to mladý muž z velmi vážené rodiny, který kromě theologie vystudoval i práva. Měl na 16.století absolutně moderní myšlení, bojoval proti korupci, krádežím a sprostému kšeftování s odpustky. Tento podvodný kšeft byl pro církev a chtivých mnichů zdrojem příjmů a ožebračoval tak již velmi chudé obyvatelstvo. Film má spád, má náboj a je lahůdkou pro diváky, kteří milují historické filmy. Velmi doporučuji. Zajímavou a osvícenou roli zde hraje nezapomenutelný PETR USTINOV (v roli ochránce Martina Luthera) a strýce mladého krále. (17.04.2011)

"Ten blázen (Koperník), chce otočit celou astronomickou vědu," pravil Martin Luther, ale nikoliv v tomto filmu. Jeho myšlenka, že Písmo je nadřazeno (také) rozhodnutím koncilů a papežů, však nechybí. Dozvíme se, že Luther neuznával kněžský celibát, který považoval za nepřirozený, leč hezky jadrná věta: "... To by mohla kúrie docela dobře zakázat i sraní," ta ve snímku nezazní, stejně jako cokoliv, co by snad mohlo vyvolat podezření, že se Luther neštítil sprostých slov. Což je opravdu nutné adorovat historické velikány takhle trapným zamlčováním faktů? Opravdu by tak ublížilo jeho pověsti, že z úst vypouštěl slova jako "srát"? Žel nepatřičností historických i filmových není ještě konec. "Rozum je největší nepřítel víry. Každý, kdo chce být křesťanem, musí svoje oči odtrhnout od svého rozumu," vytrhl možná Subjektiv lehce z kontextu, který film mohl uvést, upravit, vysvětlit. Neučinil tak, kdepak. Luther sice zůstal plamenným kazatelem, odpůrcem odpustků, zhýralého života vysokého kléru, překladatelem Bible a vůbec hlasatelem mnoha sympatických názorů, ovšem vše, co by bylo možno vnímat negativně, ať jste luterán, katolík či ateista, to vše bylo zamlčeno. Zůstal jen romantický bojovník proti útlaku, ohlupování a okrádání lidu. Doba, která musí respektovat všechna náboženství s jejich velkými persónami, si takový přístup žádá. Masovost si žádá další věci - z dialogů je znát, že každá postava cítí, že teď se píšou dějiny, neváhá a glosuje o sto šest. A k čemu slouží v mnoha (většině?) moderních filmech hudba? Přeci k tomu, aby se divák nenudil, když se děje něco "pomalejšího" - pusťte mu prima muziku, co zní akčně nebo monumentálně a užije si i pomalý průchod procesí. Možná si u něj i popláče. Silné **. (30.11.2009)

Pořádně zfilmovaný příběh o jednom z milníků křesťanských, a vlastně i světových dějin, dlouho chyběl a jsem rád, že se to Ericu Tillovi docela povedlo. Jsou zde vykresleny pohnutky, které vedly Luthera k sepsání 95ti tezí, poprask, které v Římě způsobily a i rozčarování nad tím, jak si jeho myšlenky lidé špatně vyložili a k čemu jeho učení, v některých případech, vedlo - asi tak by se cítil Jan Hus, kdyby se ocitl uprostřed kališnického běsnění. Luther je zde vykreslen poněkud idealizovaně a jeho boj s vnitřními démony mi připadal poněkud zbytečný, ale jinak oceňuji historickou přesnost. Joseph Fiennes, jakkoliv je fyzicky Lutherovi nepodobný, zahrál tuto postavu skvěle a upřímně řečeno teď bych si v Lutherově roli nedokázal nikoho jiného představit. Potěšil i Peter Ustinov v menší roli říšského knížete a samozřejmě české reálie. Další z filmů do hodin dějepisu. 80% (01.04.2009)