Alfa

Mohl to být sice větší trhák, působí to lehce jako menší produkce, ale překvapivě jsem se do děje ponořil a hezky mě vtáhl. Jedná se vlastně o dobový survival a zároveň vznik psa domácího. Je zde hezky zobrazena krutá doba před naším letopočtem a příroda je využita naplno včetně zvířat ( vlci, tygr, hyeny, bizoni, supi) hlavní hrdina je sympaťák, líbila se mi i hudba a lovecké scény mají šmrnc, takže na nadprůměr to bohatě stačí 70% (30.08.2018)

Popravde nechápem to nízke hodnotenie. Ide o naozaj veľmi príjemný, po technickej stránke výborne zvládnutý survival, ktorý svojim dramatickým vyznením a pocitovým pôsobením na diváka možno kľudne priradiť do kategórie rodinný film. Čítal som si komentáre a čudujem sa, že až na jedného užívateľa asi nikto nepochopil význam a hlavnú pointu filmu - príbeh o domestifikovaní psa. Tiež ma pri filme napadla myšlienka, že koľko takýchto podobných príbehov už nadobro ostane zabudnutých... toľko ľudských životov, ktoré sa v priebehu tých tisícročí prepadli do čiernej jamy zabudnutia.... Čo sa týka konkrétne tohto príbehu, naozaj to tak mohlo byť, pravdu už nikto nikdy nezistí, svoju logiku to ale má. Slušný nadpriemer. 80/100 (29.10.2018)

Stále jsem nenarazil (dobře vypadá dle popisu Annaudův Boj o oheň) na slušnej film s neandrtálskou tématikou. Tahle "srdceryvnost" s bídnou grafikou, ksichtama jak ze žurnálu a kostýmy od Armaniho opět nenaplnila moje očekávání. Přitom by se to dalo zvládnout, kór s prostředkama, který na to Hughes nebo Emmerich měli. (22.12.2019)

Blízce příbuzný 10.000 B.C. byla zábavná relaxační pohádka/haluzní hlína (jak kdo chce), která mě nadchla svým vizuálnem i infantilně dobrodružným dějem. S Alphou jsem ovšem měl od prvních záběrů dva zásadní problémy - 1)nevtáhl mě do děje, protože 2)nevěřil jsem mu. Nevěřil jsem ani za mák jeho hercům, nevěřil jsem jim jejich chování, jejich dialogy, jejich kvazipravěkou klingonštinu, jejich účesy, jejich nevěrohodně vystajlované pravěké ohozy. A jemnocitný křehotinkový hulibrk Omega v hlavní roli byl nejmíň věrohodná postava ze všech a ze všeho, totálně tragický casting. Exteriéry byly sice meditativně krásné, ale z přemíry CGI zároveň i sterilní, neživé, bezduché. Nevěřil jsem jim. Pokud byl záměr film pojmout s jistou surreálnou artovou nadsázkou, třeba s takovou s jakou byla vykreslena stará bájná Hellada v Immortals, minulo se to u mě účinkem. Jestli to měl být filmový kýč pro pubertální týnky (které jistě budou děsně žrát hlavního holkokluka) nebo pro homouše se zálibou v hošanech v kožených oblečcích hrajících si na pravěké lovce, tak to teda jóóó... Vlastně ne. Ale skončím smířlivě - Omega utrpením zmužní a dotáhne to nejmíň na Epsilona, z vlka vyrobí čokla, no a pro děti okolo 10 let bude tenhle biják určitě žůžo. (26.08.2019)

,,Příteli'' ---- Tak se nám tu většina komentujících vyblila co to dalo. Ti co neměli co blít ze sebe dostali alespoň žaludeční šťávy. Přibarvené, aromatizované, SONY, navíc málo brutální. Caprio potrhanej baribalem to bylo vončo i Havranpírko byl lepčí a co teprve Sokol Barťák ! Sorry, ale tahle mi to připadá. Pro ty z vás co jste to ještě neviděli, nenechte se odradit těmi zvratky. Ačkoliv obsah vyzradil téměř vše (od čeho je tu jinak máme že?), má film plno velmi silných až dojemných momentů. Ano, není to mezoliticky brutální ani primitivní, byť by mohlo. Příběh je neskutečně obyčejný a v době, kdy se odehrává byl ještě obyčejnější. Kmen jde před zimou na lov a během něj se stane nehoda. Je to ale také příběh o přátelství. Nejsilnějším přátelství co trvá už tisíce let a navzdory tomu že bylo milionkrát ze strany lidí zrazeno tím nepodlejším a nejbrutálnějším způsobem, stále trvá. Stále je nám důvěřováno navzdory těm všem četným zradám. Ano mluvím o přátelství mezi člověkem a psem. Takhle nějak mohl začít jeden z příběhů o tomto do dnes trvajícím přátelství. Jednou to byl třeba vyléčený vlk, jindy odhazované kosti před jeskyně či první obydlí kam si pro ně vlci zvykli chodit. A na chlebodárce se nevrčí, to je jasné. Sám mám jednoho potomka vlka doma. Ano, je to už jiný level soužití, zatímco píšu tento komentář, leží pohodlně na mé posteli ačkoliv vedle ní má svůj pelech. Když se ale otočím, vidím, že se na mne dívá stejně oddaným pohledem jako jeho dávní prapředci. Ačkoliv už spolu nemusíme lovit divočáky, ani se bránit před pratury, srstnatými nosorožci a jinými obludami, ta věrnost a oddanost je snad ještě pevnější než byla tenkrát. Poznám, když je mu zle a on to pozná na mně. Je v tom něco úžasného, magického, je to víc, než se dá popsat. Kdo doma takového přítele má, ví moc dobře o čem mluvím. Je neuvěřitelné, že se dnes mohutným divokým prapředkům často ani nepodobají, ale tu tisíciletou oddanost v sobě každý má bez ohledu na svoji soudobou velikost. Ačkoliv si filmaři ve filmu občas pomohli digitálními efekty (blbci, mohli to točit prostě na živo s normálními živými mamuty, že?), není to kýčové jak se tu píše. Je to moc krásný film, který dokáže chytit za srdce. Ano pokud se někdo těšil na obnažené mozky koukající z lebek rozbitých kamennými palicemi či vyhřezlá střeva, pro takové to film opravdu není. Všem ostatním jej doporučuji. Dávám za 5 pazourků! * * * * * (09.03.2019)