Punishment Park

Tohle se mi sakra blbě hodnotí - a v tomhle případě se mi to hodnotí tak blbě, jako snad ještě nikdy nic jiného. On mě ten film totiž v určitých věcech dost nadchnul a v jiných zase dost iritoval. Ale popořadě. Hodně se mi líbí ta trefná a většinou i chytrá kritika neskutečně přehnaného amerického patriotismu, která je zde dovedena do naprostého extrému. Ten nápad sám o sobě je skutečně zajímavý a dobře vedený, takže po téhle stránce asi ani nemám co vyčítat. Natočené je to dost netypicky, jako nějaký co nejrealističtější dokument (btw, Watkins natočil i The War Game, takže se asi není čemu divit), takže bych kvůli tomu ten film asi jen tak nedoporučil, protože tenhle styl vás buď vtáhne, znudí, bude dost otravovat a nebo zůstanete na půli cesty, každopádně podle mě se povedl. Má to silnou podmanivou atmosféru, skutečně to působí co nejrealističtěji a neherci předvedli skvělý a uvěřitelný výkon a dokáže to být místy i dost silné. Líbil se mi taky chytrý a promyšlený střih. Co mi ale naopak hodně vadí je to, že je to neskutečně černobílé. Watkins evidentně byl pacifista a v aktivistech viděl světlo na konci tunelu, to se dá pochopit (vlastně je zajímavé vidět, jak se sem promítla režisérova psychika), ale upřímně, v tomhle podání... Aktivisté jsou jenom hodní, zbytek světa (a hlavně policisté a armáda) jsou jenom zlí. Sorry, ale tohle rozdělování celého lidstva na dva tábory fakt nemám rád, jelikož to v realitě takhle nefunguje. Nejsou lidi jen dobří a jen zlí, najde se mnoho těch, co jsou uprostřed a také jsou tací, kteří víc inklinují k jednomu nebo druhému, jenže s nějakým tím ale. Ta černobílost jak postoji k tématu, tak postav mi ten film zase dost kazí, protože pak to celé působí spíš povrchně a dokonce zde byl i náběh na psychologický film, kterým Punishment Park sice je, ale poměrně nedotaženým. Ale tak aspoň s některými postavami aktivistů se dá nějak víc soucítit, jelikož mluví celkem rozumně - o dost horší je to pak třeba u té devatenáctileté blondýny, ta je svým chováním přímo učebnicovým příkladem toho, proč se mi aktivisti spíš protiví. Když nad tím teď přemýšlím, sice je fakt, že systém, který to kritizuje, v tom patriotismu stojí za prd, ale když se aktivistů ptají, jak by svět vedli oni, nezmůžou se na víc, než na naivní a nerealistické teorie - protože v ně věří, jasně, ale zase to krásně ukazuje, že odpovědět na otázku "Jaký je ideální politický systém nebo vedení světa?" se jasně odpovědět asi nedá, ale nebudu to zde víc rozpitvávat. Taky Kameraman (kterého asi hrál sám Watkins) mohl do děje vstupovat míň, protože to v určitých chvílích působilo spíš jako směšně, jako když Klusák ve svých dokumentech exhibionisticky vstoupí do záběru. A vyprávění na přeskáčku vůbec nemám rád a Punishment Park je tak bohužel vyprávěný po celou dobu. Minimálně ty 4* si to zaslouží určitě, jinak bych měl pocit, že jsem to podhodnotil, ale i když nemám problém s tím to nějak ohodnotit, mnohem, mnohem větší problém mám s tím, že netuším, jestli se mi to líbilo nebo ne. Jsem někde mezi, ale zaujalo mě to víc, než abych byl mezi. Nicméně, na Punishment Park stojí za to se na něj podívat, ten film neprávem úplně zapadl, ale zase to nesedne každému - a to nemyslím nijak zle. Mě to zaujalo ale rozhodně, což bude asi znát už jen z mého komentáře. Slabé 4* (11.03.2021) (méně) (více)