poster

Fantom opery

  • anglický

    The Phantom of the Opera

Drama / Horor

USA, 1925, 93 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • MikO_NR_1909
    ***

    Umelecké a zároveň depresívne prostredie s fantómom a jeho pudmi, ktoré sú rovnaké ako u všetkých pohľadnejších ľudí. Tiež chce lásku a symbolizuje typickú hororovú drámu nemého filmu. Odzrkadľujú sa tu napr. ľudské slabosti, emócie, svedomie... A táto téma je takisto obľúbenou adaptáciou pre rôzne inscenácie, ale že by ma to vyslovene chytilo - to nie. Z tých silnejších momentov sa dá vyzdvihnúť napríklad padajúci luster, stúpajúca hladina vody, pivničné priestory... Navyše je to ovenčené peknými kostýmami a maskami. A týmto to práve pôsobí elegantne temne (čo sa málokedy vidí hlavne dnes). A narozdiel od expresionistických motívov z Kabinetu Doktora Caligariho sa ťarcha sústredí predovšetkým do interiérov (tým bol Caligari výnimočný, že obsahoval jedinečné prvky a symboly...)(28.5.2013)

  • Anderton
    *****

    Legendárny klasický gotický horor, ktorý vo svojej dobe ešte nebol považovaný za gotický a v tej dnešnej už nespĺňa kritériá hororu. Atmosférické divadelné katakomby a tiene na stenách sú ale stále úchvatné. Film by bol ale polovičný bez dokonalej práce maskéra na vizáži fantóma. Film ma zaujal tempom, nečakal som, že neobvykle dlhý film (moja verzia má 107 minút) mi utečie ako voda a sprievodnou hudbou, ktorú by som si rád vypočul aj naživo, napríklad v opere. Apelujem na vlastníkov práv, aby pripravili remasterovanú verziu, na dvd z Lacných kníh sa občas úplne stráca obraz. 90%.(24.10.2012)

  • D.Moore
    *****

    Atmosféra za milion, démonický Lon Chaney v dokonalé masce, obdivuhodné dekorace (kdyby mi Christopher Lee v úvodu neprozradil, že to není skutečné divadlo, ale pouhá napodobenina, nenanapadlo by mě to) a v nich se odehrávající strhující děsivý příběh o lásce / posedlosti. Za vrchol filmu považuji Fantomovo první odmaskování, ale například Maska rudé smrti také neměla chybu. Moderní "rocková" hudba z roku 1990 mi k filmu pasovala překvapivě dobře.(28.9.2014)

  • MarekT
    ***

    Nechci trpět předsudky vůči anglicky mluvící kinematografii, ale moje dosavadní poznatky vyznívají bohužel nekompromisně - s výjimkou D.W. Griffitha (mj. průkopníka zoomu) nenacházím v této oblasti žádný podobně významný zdroj inspirací, narozdíl od technicky a výtvarně interesantních Němců či Francouzů, a i tento film (jeden z nejslavnějších ve své době) je tím případem. Cítil jsem se podobně netknutě jako u raného Hitchcocka, nejčistším příkladem budiž jeden ze symbolů Fantoma opery - pád majestátního lustru - mnou prolétl jako Concorde. Jediné, co si i po dlouhé době od natočení zasluhuje slova chvály, je Lon Chaney a jeho (na poměry němého filmu) civilní herectví, které dodává filmu aspoň tu špetku napětí. Vedle něj odvedli dobrou práci i maskéři, chvíli jsem měl pocit, že se dívám do zrcadla. :-) Necítil jsem se otráven, ale pokud někdy přijde řeč ohledně slavného Lerouxova románu, vzpomenu si vždy na slavné muzikálové podání Andrewa Lloyda Webbera s výbornou Sarah Brightman. 50%(12.11.2010)

  • Sharlay
    *****

    Ztělesněná krása obrazu, hudby a myšlenky zároveň. Fantom opery má díky skvělému ztvárnění podzemí neopakovatelnou atmosféru. Fantomova láska ke krásné Christine vyjádřena v jeho království pod pařížskou operou je jasným vyjádřením citu, jehož podstata byla v němé éře hlavním námětem takřka všech filmů. I proto patří Fantom opery ke špičce své doby, protože to bylo to díváci chtěli a co dostali okořeněné krásnou hudbou. Krásný film.(13.5.2008)

  • - Pro obnovenou verzi z roku 1990 s hudbou Ricka Wakemana vznikl speciální úvod s Christopherem Leem. Je to příznačné, Lee si totiž Fantoma opery sám málem zahrál v roce 1962. (D.Moore)

  • - Norman Kerry, přestavitel Raoula, na Juliana jednou zaútočil, když jel na koni. Před skupinkou přihlížejících ho srazil na zem. (liquido26)

  • - Pražská slavnostní premiéra se konala 21. října 1925 v Bio Lucerna. Spojené orchestry biografů Louvre, Lucerna a Radio zahrály pochod z opery Faust a Markétka, s duetem Fausta a Mefista pokračoval Emil Pollert a Pavel Jeral, árii Markétky přednesla Jarmila Novotná. (NinadeL)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace