Reklama

Reklama

V tomto klasickém němém hororu zjistí mladá ctižádostivá operní pěvkyně Christine Daaé, že má tajemného ctitele, který jí chce pomoci stát se přední umělkyní. Tímto tajemným maskovaným mužem je Erik, známý také jako Fantom, ošklivě znetvořený samotář, který žije pod pařížskou operou. Když Fantom Christine zajme a vyžaduje její oddanost a náklonnost, vydává se ji zachránit její nápadník, vikomt Raoul de Chagny. Tento film se nejvíce podobá Lerouxovu románu a většina fanoušků jej považuje za jeho dosud nejlepší filmovou verzi. (Film Europe)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (82)

MikO_NR_1909 

všechny recenze uživatele

Umelecké a zároveň depresívne prostredie s fantómom a jeho pudmi, ktoré sú rovnaké ako u všetkých pohľadnejších ľudí. Tiež chce lásku a symbolizuje typickú hororovú drámu nemého filmu. Odzrkadľujú sa tu napr. ľudské slabosti, emócie, svedomie... A táto téma je takisto obľúbenou adaptáciou pre rôzne inscenácie, ale že by ma to vyslovene chytilo - to nie. Z tých silnejších momentov sa dá vyzdvihnúť napríklad padajúci luster, stúpajúca hladina vody, pivničné priestory... Navyše je to ovenčené peknými kostýmami a maskami. A týmto to práve pôsobí elegantne temne (čo sa málokedy vidí hlavne dnes). A narozdiel od expresionistických motívov z Kabinetu Doktora Caligariho sa ťarcha sústredí predovšetkým do interiérov (tým bol Caligari výnimočný, že obsahoval jedinečné prvky a symboly...) ()

mortak 

všechny recenze uživatele

Až na závěr vcelku věrný přepis románu, což bohužel znamená, že se divák první polovinou filmu musí doslova pročíst, a že některé důležité věci spadnou pod stůl (jak v němém filmu vyjádříte hlasovou indispozici Charlotty?). Na druhou stranu jde o příjemný blockbuster s rozmáchlou výpravou, takže děj není v ničem ochuzen a dočkáme se opravdu napínavého výletu do podzemí Paříže a potěší i expresionistické hrátky se stíny. ()

Reklama

K.I.N.G. 

všechny recenze uživatele

Může to, při mém hodnocení, znít poněkud úsměvně, ale pevně věřím, že toto je ta nejlepší filmová verze Fantoma Opery. Starý němý film se solidními hereckými výkony, ale mně tento příběh prostě nikdy nepřišel nijak zajímavý. Groteskní podívaná, která se celou dobu točí, plus mínus v prostorách Pařížské opery mě chvílemi lehce uspávala, ale určitě to není vyloženě špatný film. ()

ledzepfan 

všechny recenze uživatele

Hrozně bych to chtěl mít rád, ale je to prostě slabý. Je v tom cítit potenciál, má to pár zajímavých scén a obrazů, občas tam probleskne nějaká chytlavá atmosféra, ale jako celek je to dramaturgicky hrozně rozdrbané. Skoro polovinu filmu to křečovitě buduje nástup Fantoma, ten se konečně objeví, ale namísto toho aby to chytlo spád tak furt někdo někde někoho hledá, na někoho volá, někde bloudí, hrozně dramaticky se tváří.. S postavami se zde zachází naprosto ledabyle. Na začátku je představen nějaký soubor charakterů z nichž polovina vlastně není nějak zajímavá ani důležitá pro děj aby se třeba v poslední třetině odnikud vyloupli nějací detektivové s identitou Fantoma. A to nejsou věci co by se daly přičíst tomu, že je to starý, němý film. Takových starých, němých filmů které jsou špičkové je dost na to abych měl povědomí o tom jak mohl tenkrát film skutečně fungovat. Tohle funguje jen občas a spíš na půl plynu.. ()

corpsy 

všechny recenze uživatele

Lon Chaney. Majster vo svojom obore. Tu to dokazuje vo veľkom štýle. Ponuré podzemné uličky, tiesnivá a všadeprítomná hrôza. Jeden z najlepších ´´ksichtov´´ v dejinách kinematografie, pri ktorom sa museli v tej dobe desiť aj tí najotrlejší. Neprekonateľná a všemožne inšpirujúca verzia slávneho románu, ktorá si právom vydobila svoje pozície na tých najlepších miestach medzi nemými horormi. ()

Galerie (32)

Zajímavosti (21)

  • Pražská slavnostní premiéra se konala 21. října 1925 v Bio Lucerna. Spojené orchestry biografů Louvre, Lucerna a Radio zahrály pochod z opery Faust a Markétka, s duetem Fausta a Mefista pokračoval Emil Pollert a Pavel Jeral, árii Markétky přednesla Jarmila Novotná. (NinadeL)
  • Pro obnovenou verzi z roku 1990 s hudbou Ricka Wakemana vznikl speciální úvod s Christopherem Leem. Je to příznačné, Lee si totiž Fantoma opery sám málem zahrál v roce 1962. (D.Moore)
  • Pro verzi s novým zvukem z roku 1929 zakoupilo studio varhany od společnosti Robert Morton Organ Company ve Van Nuys v Kalifornii. Byly použity pro scénu, kde Erik hraje ve sklepě na varhany. Později byly použity pro hudební podklad např. k filmům Frankensteinova nevěsta (1935) nebo Ghost Story (1981) nebo různé televizní seriály, které studio produkovalo. V devadesátých letech byly prodány. (liquido26)

Reklama

Reklama