Všichni dobří rodáci

Trochu jiný pohled na těžká poválečná léta a první dvě pětiletky komunistického režimu. Viděno postavami lidovými, k nimž nedoléhají hrůzy války ani následných rudých represí přímo, ideologicky, spíše jsou problémy ve vesnici generovány skrze obyčejné lidské vlastnosti a komunistická praxe (zatčení faráře, neposlušného zemědělce, boj o funkce) je jen zneužita "obyčejnými" lidmi. Střídající se roční období a ukázky lidových zvyků sugerují klidný ráz osudů vesnických obyvatel na pozadí zlé doby. Mě nejvíce zaujala pasáž s Radkem Brzobohatým, téměř lidovým hrdinou. Scéna, kdy si pro něj na pole přijedou tajní, je brilantní. Dále hodně dobré role Ilji Prachaře a také Vlastimila Brodského. (06.09.2016)

Jsem rád za existenci relikvie našeho tak nechvalně proslulého historického zlomu. Osobně mi ale nesedí ten pomalý, poetický styl natočení, kdy je věnována hromada času tvoření jakože atmosféry a pak je potřeba zbytečná výpomoc vypravěče. (20.11.2016)

Co tomuto filmu chybí? Myslím, že moc věcí bychom nenašli. Téměř celá největší herecká elita, skvělé téma a ještě lépe zpracované. Osobně velmi oceňuji, že Vojtěch Jasný si nehraje s žádnými náznaky o kterých doufá, že je divák znalý historie pochopí sám. Pomocí filmu a vypravěče nám odvypráví příběh, který nic neskrývá a vše říká naprosto jasně. Vynikající Vladimír Menšík či Radoslav Brzobohatý všemu dodávají na puncu kvality. Mám film velmi rád. I pro jeho hudbu, i pro věrně popisující tehdejší praktiky komunistů. Vojtěchu Jasnému se podařilo něco neuvěřitelného. Přenese diváka do časů dávno minulých, ale takovým způsobem, že vše vypadá hodně reálně a přirozeně. Nic nevypadá hraně a filmově. Zcela po právu tento snímek můžeme řadit mezi nejlepší filmy naší historie. (27.11.2016)

Brečím, jen si na ten film vzpomenu. Strašně nerad se na něj dívám, protože je o nás a nenamlouvejme si, že jsme se za těch 48 let někam posunuli. To je jen do prvního opravdového problému. Teď je pohoda, ale běda jak by došlo na podobné lámání chleba. Skvělej, strašnej, krásnej film. 100% (11.02.2017)

Filmove veldielo československej kinematografii nam ponuka ohromujuci obraz moravskej dediny od konca vojny do konca 50.rokov.Priroda v tomto filme pôsobi ako zvlašna sila tajomne ovplivnujuca svojim cyklom beh ludskeho života.Každu kapitolu otvaruju obrazy krajinnej scenarie ktore su nasnimane krasnou poetickou kamerou Jaroslava Kučeru.Jeden z najlepšich cs filmov vôbec 95%. (10.09.2017)

Skvěle obsazený film Vojtěcha Jasného dává jasný obraz o době, na kterou by možná někteří rádi zapomněli, ale nám ostatním dává zprávu o tom, jak dokážou být lidé zkažení a lehce ovlivnitelní. Jak hodně podobné tomu, co zažíváme kolem sebe dnes. A při pohledu na tento typ filmu se s hrůzou v očích ptám, proč jen jsou lidé tak nepoučitelní? Lidské charaktery se časem asi nemění, a tak tento snímek zůstane navždy nejen výpovědí doby, ale i mezilidských vztahů. Zvláštní dík za roli pana Vladimíra Menšíka, který mi tímto filmem jen znovu dokazuje, jaký pan herec to byl. (14.08.2018)

To, že nedáváme plný počet není chybou filmu, ten je dokonalý. To je chyba nás, hlupáků, kteří tento film nedokázali docenit, ale ten čas jednou (doufáme) přijde, protože už při závěrečné promluvě Brodského jsme pocítili pětihvězdičkový pocit! 80% (04.01.2019)

Ve filmu jsou věci, které nenávidím nejvíc. Bezmocnost, zidealizovanost. A je to tak nádherný film. (12.01.2019)

Parádní film a jak jsem již psal u Kladiva na čarodějnice, stydím se, že jsem to viděl teprve až teď při výročí Sametové revoluce. Nemám žádné výtky, taky jeden z filmů, který by se měl povinně pouštět na výuce dějepisu. 5*. (25.11.2019)

Všichni, kteří půjdou příště k volbám, ať se na tento unikátní trezorový film podívají. Buďte tak laskaví, prosím ! Skvělé dialogy, scénář, režie, herecké výkony. Prostě snímek, na který by člověk rozhodně neměl zapomenout. (06.08.2020)

Poválečná kronika združstevňování české vesnice scenáristy a režiséra Vojtěcha Jasného. 100 % (Jaroslav Sedláček, Ci 01/2008) (30.01.2021)

Možná až příliš nadhodnocuji tento film, ale jakožto nezaujatý divák mohu jednotlivé kvality potvrdit a to zejména za výborné ústřední herce a fantastický střih, doprovázený nádhernými záběry. Ani minutu jsem se nenudil, což o takovéto epopeji je vzácnost říct. Jen bych byl osobně zvědavý na původní verzi, těch šest původních hodin bych sice protrpěl, ale tu 3 hodinovou bych si klidně dal, určitě bylo co vyprávět. (29.04.2021)

Poprvé shlédnuto během probíhající ruské invaze na Ukrajinu (jaro 2022), takže prožitek byl tím hlubší. To, co se ve filmu odehrává je velmi smutné a je nutné si pořád říkat, že toto je naše historie. Měl jsem i to štěstí, že jsem předtím navštívil výstavu zasvěcenou dílu filmové kostymérky Ester Krumbachové. Obohacen o částečné pochopení pozadí její umělecké tvorby jsem v Rodácích nadšeně hltal každičký promyšlený detail a záběr. (08.04.2022)

Ročně vidím nad 100 filmů, nikdy nejde jen o jednohubky na netflixu, kdy mě dojme jeden polibek rozesměje jeden vtípek a já přihodím tu pětku, absolutně ne. Před pár lety jsem seděl v nějaké společnosti lidí a právě jsme se bavili o filmech, nejen že zmiňovali tituly, které já měl tehdy za staré archivní kusy, ale hlavně jsem cítil, že když si pouštím pořád ty svoje oblíbený blockbustery pořád dokola a do kina chodím jen na Marvelovky, nemá mě to kam posunout. Viděl jsem, že nedokáži odlišit vliv scénáře, režie ba dokonec střihu. Začal jsme s sebou něco dělat, nakoukával jsem ty objektivně lepší kousky a postupně jsem si vytvořil osobní spektrum filmů, které se mi líbí. Správný divák nemusí mít to spektrum zase tolik široké, ale musí být pestré, nesmí skončit na komediích nebo právě nedohlédnout za superhrdinskou tématiku. Jsem někdo, kdo se navíc orientuje v historii a právu... Dneska jsem si jen tak zapl televizi a vidím v ní film, který znám, ať ještě jsem ho neviděl, ano šlo právě o tento. Radoslav Brzobohatý byl v minulém století hrozný zvíře a pravděpodobně jeden z nejlepších hereckých osobností, které jsme dokázali na plátně nabídnout. Zobrazit zachycení historické události umí české filmy asi ze všeho nejlépe, ale i dnes už na to pozapomněly nebo z toho mají dnešní tvůrci strach. Snímek zobrazující osudy a reakce normálních lidí tvořící běžný průřez tehdejší společnosti. Je to geniálně natočený, poutavě putovná kamera a velmi citlivý střih.. Jak jednoduše by se dala chválit právě postava Františka, ale neudělám to, jelikož osobně si mě ještě více oslovil bohémský sedlák Zášinek v podání legendárního Waldemara Matušky. Nejsem fanouškem lyrických básnických projevů ve filmech, pokud to opravdu není ku prospěchu věci, jako třeba lepší vykreslení myšlení postavy. Dívalo se mi na to mimořádně těžce i třeba díky místy spěchající kompozici, na druhou stranu se to někde zdržuje více než musí, a pak to v mých očích ubírá na tempu. Ten snímek je nadčasový, protože jasně ukazuje to debilní usedle prospěchářský myšlení, které má velká část národa i po tolika letech. Zkrátka jsou takový, kteří to těm třešničkám hážou rok co rok a jen zmínka o režimových zločinech vyvolává fanatický pocit podrážděnosti. Jsou lidé, kteří nemají ponětí o Číhošťském zázraku a nezvládnou se oprostit od faktu, že ne všechno na internetu je pravda. Měl bych říct, že by se na to měl podívat každý, ale stylově mi je to tolik proti gustu, že bych raději odkázal k jiným titulům.. Milujeme pivo a krásné ženy, tohle chceme, takhle jednodušší jsme. 65% (18.09.2022)

Snímek je koncentrovaný lidský život. Po dobu několika desítek let sledujeme osudy pár přátel. Bohužel, doba je dynamická a přátelství do konce života nepřála - tedy, aspoň pro někoho. Stejně jako naše společnost se vydala ve své historii množstvím cest, každý z přátel hledal zase ty své. Snímek je romantický a citlivý, nechybí v něm nadsázka ale není v něm sarkasmus ani jedovatá ironie. Je plný hezkých a poetických momentů, které dříve nebo později potkají každého z nás - jen stačí si daný okamžik uvědomit. Je smutný a každý veselý moment pouze předpovídá hořký ocásek, který se na dně sklenice skrývá. Pakliže bych se nemohla obejít bez politiky a společenského dění dané doby. Zaujalo mě několik prvků. Celý náš příběh začíná na jaře roku 1945, což je datum konce druhé světové války (ač zlý jazykové tvrdí, že u nás skončila v říjnu), na obrazovce běží záběr, kdy jako první obraz z celého filmu spatřujeme krásné, zelené a rozkvetlé panorama vesnice na jaře roku 1945. Stejně tak nám běží několik dalších obrazů, které po celý film určují společenské milníky, které nás v historii potkaly. Jakoby chtěl autor zdůraznit, jak málo se celkového chodu všeho dotýká naše proměnlivá lidskost. Nic co je rozkvetlé a zelené není kulisou filmu, prostě to je a v tom je koncentrace veškerého života. Jednoduchost, kterou mi děláme složitou. Zajímavých je pár romantických příběhů, které se nám představují v průběhu celých 115 minut. Tyto příběhy pouze vypovídají o pomíjivosti lidských citů. Úsměv střídá pláč a ten zase úsměv. Život, stejně jako tento film je hořkosladký a krátký. A s ohledem na myšlenku: „Co já bych všechno dokázal, kdybych žil jinde.“ Mi přijde film geniální! (23.11.2022)

Podle mě nejsilnější českej film, zobrazení soudržnosti vesnice, která s kolektivizací postupně úplně mizí je neuvěřitelně dobře zobrazena na osudech jednotlivých postav. (05.12.2006)

Jeden ze skvostů světové kinematografie. (12.08.2007)

Bylo mi smutno za všechny ty lidičky, který to v 50. letech odskákali za svůj přirozený postoj k životu. Krávy byly v tý době asi nejhodnější... (10.09.2007)

Film, ve kterém pan Jasný projevil ohromný cit a vnímavost pro atmosféru vesnice a její prostředí. Počáteční poválečná skoro idyla se s nástupem komančů začne rychle bořit a vesnice a její obyvatelé již nikdy nebudou jako dřív... Smutný film. Přestože Brzobohatého nemám rád pro jeho patetický projev, tady byl jeho František opravdový, pro mě jeho životní role. Obecně herci působili, jako by to ani nebyl film, a tak to má být. Úžasný film. (17.03.2008)

Slušne vykreslené niektoré zverstvá, idey a zmeny správania počas komunizmu. (05.11.2009)