Bůh s námi
Universum History: Apokalypse 1618 – Die Schrecken des Dreißigjährigen Krieges
Der zweite Prager Fenstersturz
May the Lord Be with Us
Režie:
Zdeněk JiráskýKamera:
Michal ČernýHudba:
Jan ČtvrtníkHrají:
Karel Dobrý, Tereza Hof, Eva Podzimková, Ondřej Malý, Štěpán Kozub, Sara Sandeva, Adrian Jastraban, Dan Dittrich, Hynek Chmelař, Pavel Dorotka, Robert Mikluš (více)VOD (1)
Obsahy(1)
23. května 1618 dochází na Pražském hradě k podivné události: představitelé českých protestantských stavů vyhodí z oken dva nejvyšší představitele králova úřadu. Incident, který vejde do dějin jako „pražská defenestrace“, odstartuje třicetiletou válku – nejstrašnější konflikt, jaký Evropa do té doby zažila. Česká televize v koprodukci s rakouskou ORF a francouzsko-německou společností ARTE natočila televizní film, který je věnován čtyřstému výročí této události. Náročné natáčení probíhalo v řadě historických objektů, např. na Pražském hradě,na zámcích Kratochvíle, Telč, na hradě Švihov a dalších atraktivních místech. V režii Zdeňka Jiráského ve filmu uvidíme celou plejádu skvěle ztvárněných historických postav, především vůdce povstání pražských stavů Jindřicha Matyáše Thurna (K. Dobrý), dále oba panovníky té doby, kteří se vystřídali na českém trůnu – Ferdinanda II. Habsburského (O. Malý) nebo Fridricha Falckého (Š. Kozub). Tito tři muži, stojící na počátku našeho příběhu, věří ve stejného Boha. Komu z nich ale bude Bůh nejvíce nakloněn? (Česká televize)
(více)Recenze (184)
Pokud už se nějaký odvážný tvůrce pustí do historického tématu, základ úspěchu je v tom, aby z něj vytáhl to podstatné a nadčasové, co může něco povědět dnešnímu divákovi. A pak mu to podat stravitelným způsobem, jako zeleninu s půlkou prasete. No a tady se ta první věc nepodařila vůbec (to se panu Kosatíkovi poslední dobou stává často) a ta druhá taky žádná sláva. Vizuálně je to pěkné, hudba mi většinou taky přišla dobrá, herci vynikající, výprava a kostýmy paráda, i tu symboliku jsem občas pobral. Jenže ani jako profesionální historik jsem se s dějem někdy nechytal, voiceover s opakovanýma hláškama "To jsi chtěl? Takhle sis to představoval? Kde je Bůh teď?", na které nikdo neodpovídal...no to byl porod paterčat. Scénář je hrozný a když nemáte peníze na scénu ostřelování Vídně, tak jí prosím vás přeskočte. Většina z diváků si z toho opravdu nic neodnese a tipuju, že velká část z nich utekla už po pár voiceoverech. Přitom i dnes má tahle epizoda našich dějin řadu významů, které můžou dnešního diváka zaujmout. Už jako študáci jsme provokovali profesory tím, že kdyby nebyla Bílá Hora, rozebrali by si nás jako Poláky, protože stát by nám asi (ne)fungoval podobně a nejspíš by tu teď převažovala Němčina. Taky patřit do protestantské kultury místo katolické je slušný rozdíl v nastavení společnosti, v jejím přístupu k individualitě, státu, rodině, autoritě, disciplíně, podnikání aj. A to nemluvím o roli Habsburků pro další naše a evropské dějiny. Navíc celé České stavovské povstání je nervydrásající drama o postupně se utahující smyčce a katastrofě (včetně odstartování mimořádně ničivé třicetileté války), na jejímž počátku byly "dobré úmysly". Tři hvězdičky jsou asi moc, ale takových filmů točíme hrozně málo a nechci to úplně potopit. Schválně si spočítejte, kolik historických filmů, které nepopisují 20. století, jsme od roku 1989 natočili - navíc nějaké klady jsem tam viděl, viz výše. ()
Je mi to líto, ale já prostě nemohu udělit více hvězd. Tento film je naprostou katastrofou. Vůbec nechápu, o co se tvůrci pokoušeli. To si opravdu mysleli, že s tímto počinem uspějí? Vždyť ani není možné s jistotou říci, komu je určen. Neznalec bude s obtížemi chápat, co se děje. Pro znalce nebude mít tento film žádnou hodnotu. A to se zde dokonce vyskytují hned od počátku historické nesmysly. To tvůrcům uniklo, že po Rudolfovi II. nastoupil na trůn Matyáš? Již toto byl signál nevšedního kulturního zážitku. Rovněž chci poukázat na podivné záběry v katedrále sv. Víta. Někomu jaksi nedošlo, že západní část chrámu byla dostavěna až ve 20. století. Je proto možné se dočkat zobrazení i této části. Další podivností je, že se katedrála po kalvinistickém drancování "změní" na kolínský chrám sv. Bartoloměje. Ne - při této události nedošlo k pozměnění kleneb... Co se týče scénáře, dialogy v podstatě neexistují. Pouze se komentují jednotlivé kroky aktérů. "Bitevní" scény se buď odehrávají v mlze, nebo o nich protagonisté pouze hovoří. Dále je možné zmínit jisté pseudoumělecké tendence, které zkrátka neuspěly. Jedinou kladnou vlastnost představují kostýmy a interiéry, resp. exteriéry českých zámků. A patrně i herci, kteří ale nemají co hrát. Nyní už končím. Už jsem toho napsal dost. Odmítám se dále vyjadřovat k tomuto nezdaru. ()
Když tento film pustí studentům místo hodiny dějepisu, dovedu si představit, že z něho budou mít dokonce radost. Kdokoliv jiný už ale ne. ()
Jako ultras historického období 30ti leté války je tento výtvor pro mne důvod udělat defenestraci na Kavčích Horách! HAMBA! ()
Bůh s námi si asi museli asi říkat hlavně diváci. Kdyby existovalo slovo "freskovitý", použila bych ho ve větě takto: Tento film je mocně freskovitý. Co to znamená? Tento film je sled obrazů, které popisují dějiny nejen tak říkajíc "letem světem", ale jen letem, ale letem takovým tím rychlým čímsi, asi raketou země vzduch, nebo fakt nevím. Taková, tááááková strašná škoda. Kostýmy perfektní, hudba super, scénář šílený. Kdyby Tereza Hofová řekla jen dvě úvodní fráze o tom, že Matyáše varuje, a pak už tam nikdo neřekl ani slovo, bylo by to co do výpovědní hodnoty prakticky stejné, jako s textem. Davové scény se opravdu nedají točit s deseti lidmi, působí to totiž dost bídně, co bídně, prachbídně, prostě mega super bídně, a to i když máte na sobě sebelepší raně novověký vohoz. A přitom takové skvělé téma, jen to chtělo buď trochu víc péče, nebo trochu víc dílů, nebo trochu menší časový úsek. Pak to mohla být paráda. ()
Kostýmová spací nuda. ()
Zajímavé zpracování, skvělé kostýmy, věrohodné vzhledem k reprezentovaným událostem. Na diváka náročné, vyžadující dobrou znalost dobové situace. Občas film zvláštně skočí v čase, hodně komorní. Z látky by ale určitě šlo dostat více, dokážu prominout jistou lacinost prostředí ve kterém se děj odehrává (samotná defenestrace), ale minimum dialogů může vytvářet matoucí dojem. Zajímavé však byly ty ženy v pozadí, do jisté míry přesné, nicméně trochu hnané do extrému. ()
[31. Festival Finále Plzeň] ()
Nestačil jsem se divit, do čeho Česká televize zvládá dávat peníze. Kostýmy a výběr herců je sice velmi působivý, ale zápletku tu nehledejte. Nějakou charakteristiku postav nedostáváme, není tu žádný vývoj postav, dialogy jsou prázdné a dějově je to velmi plytké. Nefunguje to ani po té informativní stránce, tudíž lidé, kteří se to v dějepise neučili, nebo si to už nepamatují, si z toho nic neodnesou. Co už byla ale poslední kapka byla samotná bitva na Bílé hoře, plná nepochopitelných slowmotionů, divných detailů a nerozmyšleného střihu. ()
ZDE VYJÁDŘENÍ PANA KOSATÍKA NA JEHO FACEBOOKOVÉM PROFILU ZE DNE 9.5.2018: Pán se ptá, proč jsem minulý týden nebyl v kině Lucerna na tiskovce k historickému filmu Bůh s námi (na téma pražské defenestrace), který České televize uvede v neděli večer a kde jsem uvedený jako autor scénáře. Je to proto, že jsem o té tiskovce nevěděl, z ČT mi nedali vědět, že se koná. Asi je to nějak v řádu věcí, předloni schválený scénář pak rok točili bez komunikace, o tom, co s tím dělají, nepadlo slovo. Před měsícem mi poslali odkaz na hotový film přes internet, bylo v tom změněné všechno počínaje názvem a konče žánrem, spousta věcí vyházených a spousta bohužel připsaných, asi se to tak dnes dělá, kdybych o tom ale věděl, snažil bych se tomu zabránit, protože si ty věci nemyslím a nedávají mně smysl. Už jsem tady před pár dny psal, že i téhle volné adaptaci přeju úspěch u diváků, vztah k tomu filmu ale, snad je mně rozumět, nemám. Pokud jste někdo zažili podobnou totální přeorávku své práce, dejte prosím do zpráv vědět, jak jste to když tak řešili, nechtěl bych, aby se to přihodilo znova. ()
Nerada dávám filmům odpad, ale tento si ho vysloveně zasloužil. Kdybych historický kontext neznala z hodin dějepisu, připadala bych si ztracená. A musím se přiznat, že i přesto jsem mírně zmatená byla. Neustálé přeskakování scén a jejich nesmyslný střih z filmu dělají guláš. Herecké výkony byly snad ve všech ohledech špatné. Monotónní mluva herců mě uspávala a hudba, která se ze začátku nezdála špatná, byla po chvíli velmi otravná, jelikož "doprovázela" scény, kde se to vůbec nehodilo. Jediné menší plus bych viděla kostýmy a kameru, ale to je bohužel tak málo, že to můj názor nezmění a budu jen doufat, že tento film se ve školách nebude promítat jako obohacení znalostí o Bílé hoře. ()
Film "Defenestrace 1618" je v dokumentaristické strohosti působivější než tento. Ale i tak tento film vypovídá dost dobře o situaci, jak hodnotí např. Šendík. Každopádně si jej cením.(75%) ()
V životě by mě nenapadlo, jak se dá zprasit film s tak zajímavým námětem a neomezenými finančními možnostmi. Místo abychom se pokochali historickou podívanou, něco se dozvěděli a získali si vztah k historickým postavám, nabízí nám tento Kameňák v historických kulisách a rádobyvážném tónu jakousi koláž nicneříkajících momentů a pár záběrů na mlčící postavy, k nimž si získáváte asi stejný vztah jako k nějaké anonymní fotce kanadské rodiny na rodinném pikniku, jejichž pojítkem jsou jaké si povzdechy "Ach Matyáši, ach Matyáši, takto sis to představoval?" Opravdu mě přepadá vztek, jak se dají zbytečně utratit peníze za něco, co už nikomu nikdy nebude stát za zhlédnutí... ()
Neotřelá, skvěle rýmující ambientní báseň. Netelevizní film. Až na ty děsný triky z defenestrování :) ()
Takhle to nepůjde. Nevím, ale přišlo mi to jako kdyby si někdo loni ke konci roku řekl, že bude nějaké výročí a musí něco rychle natočit. Jenomže ono to vypadá, že minimálně více jak ten rok měli a to je průser. Vznikla psychedelická slátanina s pseudouměleckou vizuální stránkou, jejíž rozpočet je velice jasně patrný. Myslím, že je pozoruhodné, jak tvůrci vyobrazili historické vůdčí mužské postavy, tedy tvrdě pod vlivem svých chotí a je mi záhadou, co je k tomu vedlo. Toto mysterium nejspíše nejlépe vysvětlil autor? scénáře Kosatík, který nechce mít s výsledkem nic společného, neboť to nenapsal tak, jak Zdeněk Jiráský natočil. 20% ()
la leggenda di baroko ()
Inu, scenáristika je výsostným samostatným uměleckým oborem, který se vyučuje na vysoké škole, jako je např. FAMU. To samé platí pro obor filmové režie. Jestli je pravdou to, co tu napsal scenárista filmu pan Kosatík - a není důvod si myslet, že ne - pak čemu se divíme. Neumím si představit, že bych takto surově, bez vědomí autora scénáře zasáhl do jeho práce a pak se ke scénáři připsal jako spoluautor, jak to udělal režisér. Ke kladům a záporům filmu se nebudu rozepisovat, je jich tu v komentářích řečeno dost a jen bych je opakoval. Snad jen bych dodal, že i přes viditelnou snahu postavit se k tématu jinak, než je obvyklé, což je mi sympatické, tato snaha, především směrem k divákovi, nevyšla a to tu rozhodně nehoruji podbízet se divákovi tak, jako to vidíme u Troškových filmů. Těžko ale soudit do jaké míry za to mohl scénář, když s ním bylo naloženo tak surově, jak říká pan Kosatík a do jaké míry je to vina režiséra a jeho nakládání s autorskou prací scenáristy. Soudě podle jiného díla České století, kde je na scénáři vedle pana Kosatíka podepsán také režisér, v tomto případě Robert Sedláček, vypadá výsledek ale zcela jinak. Podivné na tom všem je to, že scénář, než je schválen v definitivní verzi, prochází velmi složitým mechanismem schvalování. Jak je poté možné do něj tak významně zasáhnout, že je autor scénáře nucen se od hotového filmu distancovat, moc nechápu. Očekával bych, že se k tomu režisér filmu vyjádří. Pak je mi také záhadou, co dělali hned tří dramaturgové podepsaní pod filmem. Jen těžko by asi režisér zařadil bitvu na Bílé hoře do roku 1622, tak proč si svévolně změní data a chování manželky Ferdinanda II.? Eleonora Gonzagová se stává manželkou Ferdinanda II. až 2. února roku 1622 to za prvé. A za druhé bylo o ní známo, že nebyla žádným náboženským štváčem, ale spíše vášně mírnila. Jako bych slyšel reakce dramaturgů, pokud byla tato námitka vznesena: A kdo to prosím vás z diváků ví?! Jistě, a tak si při této filosofii mohu dovolit i to, vzdor koprodukci tří států, že nechám přijet Fridricha Falckého do Prahy v jednom kočáru, jako obchodníčka a stejně tak odjet! Kdo to ví, že těch kočárů a vozů bylo cca 150 , že? Nebuďme polopatičtí, důležitější pro režiséra zřejmě je stylizovaný vizuál a tak hraběnka Thunová musí hledět do rozmazaného zrcadla, které svým povrchem vypadá jak zrcadlo na záchodku nějaké krčmy. A to raději nezmiňovat klíčovou bitvu (tedy něco, co mělo představovat bitvu) v mlze. Možná tím mělo být naznačeno, že historie je v mlze, ale neumím si představit žádného generála, který by dal povel k útoku v takové mlze, kdy je vidět pouze na dva kroky. U tohoto režiséra je mi velmi sympatická snaha o zajímavý vizuál, ale už u jeho dokudramatu Jagellonci jsem si všiml, že historická fakta jsou mu šuma-fuk a to u dokumentu je u mne neodpustitelné! Klidně tak použil u korunovace Vladislava Jagellonského cca třicetiletého herce, přestože musel vědět, že Vladislavovi bylo 15 let a v podobných lapsech bych mohl pokračovat. ()
...czekishe Thin red line hokus pokus movie?...Kat Mydlář lepší čtení. ()
Vzdycky mě dojímá, když tu někteří chytráci komentujou film po půl hodině, to je skoro stejná ubohost, jako hodnotit podle trajlerů a tv upoutávek. No nic, to jen tak na okraj. Filmu se určitě nedá upřít určitá vizuální líbivost, herci jsou v těch barevných a nažehlených hadrech jak ze škatulky a výprava taky nepůsobí nijak lacině. Konec je taky hodně působivý, což se o zbytku bohužel říct nedá. Dobře, je to ponuré a skoro až depresivní, tý době to odpovídá, ale je to taky jedna velká nuda, která sice není nesnesitelná, ale minimálně průměrný filmový zážitek si představuju vážně trochu jinak. Poděkování tvůrcům, že to nezabili úplně dvouhodinovou stopáží. 40%. ()
V první řadě je třeba zatleskat, neboť zase byl trochu ukrácen dluh filmu vůči české historii. Přitom máme tak zajímavou historii a nejsme schopni o ní natáčet pořádné filmy. Dluh tak trvá, jen je o malinko menší. Například Karel IV. svůj velkofilm stále nemá. Ale zpět k snímku. Je to další z řady historických snímků posledních let a o celkem důležité události. Jsem za něj rád. Ovšem tvůrci ho pojali značně Šalamounsky. Tak nějak po svém. Ani špatně, ani dobře. Zkrátka, z historických událostí udělali v podstatě psychologické drámo, které nutí k zamyšlení. Takže je jasné, že současné školáky nemá ani kapánek šanci zaujmout. Ti naprosto nepochopí o čem je řeč. Na jedné straně je nutné je nutné ocenit velkou dávku originality, která byla do díla vložena, na straně druhé, historie samotná je zobrazena na poli myšlenek a pocitů samotných účastníků celého povstání. Zdali je to dobře nebo špatně ukáže až čas. Na zdejším hodnocení se ukazuje spíše ta horší možnost. Má-li to ale školákům osvětlit události předcházející Bílé hoře a přiblížit jim historii, pak dílo zcela propadá. ()