Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Kolonii puritánů v Massachusetts roku 1666 vede tamější guvernér Bellingham a reverend Arthur Dimmesdale. Mezi novými přistěhovalci je i krásná Hester Prynnová, která společnost šokuje tím, že chce bydlet sama, dokud nepřijede její manžel, lékář Roger Prynn. Krásné ženě se dvoří syn představitele rady starších, Brewster Stonehall, ona ho ale striktně odmítne. Na práce v domě koupí dva otroky a němou mladičkou Mitubu. V místní knihovně se baví s Arthurem, který ji zaujal kázáním o mírovém soužití s domorodci. Později se seznámí s jeho nejlepším přítelem, indiánem Johnnym, učitelem v místní škole, ale i se sousedkou Harriet Hibbonsovou. Svobodomyslná stárnoucí žena žije mimo bigotní komunitu ještě s několika dívkami. Reverend navštíví Hester a vyzná jí lásku. Ani ona k němu není lhostejná, ale včas se vzpamatují. Puritánská společnost totiž smilstvo trestá popravou. Zamilovaní se snaží vzájemně sobě vyhýbat, když však přijde zpráva, že Hesteřin manžel byl zabit při přepadení cestujících, dvojice už nedokáže svoji vášeň zadržet. Jenže netuší, že doktor Prynn nezemřel, ale zůstal v zajetí u indiánů… Hester zjistí, že je těhotná. Rada starších si ji předvolá a chce, aby prozradila jméno otce dítěte. Hrdá žena to odmítne, protože by mu hrozila poprava, a sama je zavřena do vězení. Marně ji Arthur prosí, aby ho prozradila. Hester mu dokonce zakáže, aby se sám přiznal. Ve vězení pak porodí holčičku, kterou Arthur na její přání pokřtí jménem Perla. Hester čeká pranýř, na šatech musí nosit vyšité písmeno „A“ (adultery = cizoložství). Do městečka nečekaně dorazí Prynn, ale přede všemi kromě manželky skrývá svoji totožnost. Rozhodne se pomstít svůdci své ženy. Hester varuje Arthura, pretože Prynn se v zajetí hodně změnil, stal se z něj surovec bez zábran. Při tajných návštěvách svoji ženu trýzní. Roger, ktorý se v městečku usadil jako doktor Chillinworth, úspěšně rozdmýchává v městečku nenávist a rozbroje, které podle něj způsobují síly pekla. Milenci si prostřednictvím Mituby vyměňují dopisy. Roger ji při tom jednou přistihne, ale oddaná služka dopis sní. Rada starších ji na Rogerův popud mučí kvůli čarodějnictví. Další obviněnou je Harriet, která se před vojáky ukryje u Hester. Roger zavraždí Mitubu a z tohoto zločinu obviní Harriet. Vzápětí obviní i Hester a ukáže údajné ďáblovo znamení na těle její čtyřleté dcerky. Hester s Perlou se sejdou s Arthurem na břehu řeky. Roger je sleduje a chystá se k rituální vraždě... (TV Prima)

(více)

Recenze (87)

Metalýza 

všechny recenze uživatele

Je toho tu prostě moc. Tvůrcům evidentně nestačilo komorní drama obsažené v Hawthornově knize (holt z komorního dramatu velkolepý spektákl neuděláš) a tak se rozhodli příběh trošku "opepřit". Takže se sem přidalo čarodějnictví, téma střetů s indiány, naťuklo se i otroctví a aby toho nebylo málo, ještě necháme Hester málem znásilnit. No a na konci samozřejmě typický americký happy end. To vše pěkně zabalené do kýčovitého baličáku bez i jen špetky nadhledu. Možná je dobře, že na rozdíl od knížky nedostala více prostoru malá Pearl, i když v knize byla mojí nejoblíbenější postavou - to už by byl úplný galimatyáš. Připočteme-li, že Demi Moore místo hraní hlavně ukazuje pěkně oholené nožky či vytrhané obočí, sympatický Oldman a úžasně odporný Duvall to prostě nevytrhnou. ()

tron 

všechny recenze uživatele

„Kam až chceš zájsť?“ – „Tam, čo mi postačia sily.“ Viem, že by som mal napísať aspoň troška kvalifikovaný a chladnokrvný dôvod, prečo dávam tejto prehnane dlhej a miestami nudnej záležitosti až 60%, ale napíšem jediné – lebo je to pekné :-) Je to pekne nakrútené, pekne obsadené, pekne napísané a zasadené do peknej výpravy. Proste je to pekné (hoci sa to odohráva v dobe, v ktorej by ste určite nechceli žiť). Garymu Oldmanovi to v čiernom (a aj v milostnej polohe) svedčí a film pochádza ešte z doby, kedy to s Demi Moore nebolo najhoršie a bola relatívne pekná a rozkošná. Inak som sa ale dosť nudil a túto cukrovú rozprávku je nemysliteľné porovnávať s predchádzajúcou Joffého klasikou a to nezabudnuteľnou Misiou. ()

Reklama

mira.l 

všechny recenze uživatele

Nejeden zdejší komentář kritizuje výkon Demi Moore, ale mě to vůbec špatné nepřipadalo, trocha historické romantiky tu a tam můžu, i když příběh zakázané lásky z doby před několika staletími už je omletý nesčetněkrát. Demi sice není z těch hereček, které by patřily k mým nej-, ale tady mi přišla celkem přirozená. Pominu-li to, že před dvaceti lety to byla krásná ženská. Knižní předlohu neznám, k tomuhle filmu mě víceméně přivedla narážka na něj v Easy A s Emmou Stone:), ale třeba se k předloze někdy dostanu i v knižní podobě. Samotný film vidím na velmi slušné tři * no a ta čtvrtá je teda za Demi:). ()

eileen 

všechny recenze uživatele

Ráda bych dala víc, protože celková nálada filmu je dobrá, Gary klasicky skvělý, nádherná kamera a hudba perfektně sedí, ale moc mi nesedí Demi Moore, nevím, možná je to tím, že jí nemám ráda. Co je ale nejhorší a díky tomu to výš prostě nejde, je ten strašný americký konec. V knize se samozřejmě happy end nekoná, jak by také mohl, v té době a na takovém místě. Nechápu, jak to mohl tvůrce Mise dopustit. ()

RajAthen 

všechny recenze uživatele

Trocha romantiky za časů, které jí rozhodně nepřály. První, rozjezdová část se nese ve vzletném duchu a její vyústění (tzn. soulož) je naprosto nevyhnutelná. Poté však hrdinové začínají jednat podivně, zejména uslzelý kněz, který má za kamarády bandu masakruschopných indiánů a nechá trpět ženu svého života devět měsíců za katrem. Rovněž se nabízí plíživá otázka, proč se hrdinové prostě nesebrali a v době neznající osobní ID nevyrazili o ves dále. Inu, to by nebyla naplněna ona Osudovost, která se bohužel rozpíná na nelidských 135 minut. Pokud by hrdinové vzali rozum do hrsti a střihač do ruky nůžky, mohl vzniknout zajímavější počin. Takto se divák alespoň musí spokojit s humorně znepokojivou scénou zahrnující nahou černošku, lázeň a papouška.:) ()

Galerie (22)

Zajímavosti (1)

  • Producent filmu Vajna k filmu zveřejnil: "Film byl natočen podle knihy Nathaniel Hawthorne. V Americe je tato kniha povinnou četbou, díky čemuž diváci snímek vnímají citlivějí. Roland Joffé je talentovaný režisér, ale velmi tvrdohlavý, prakticky jsme se s ním museli hádat po celou dobu natáčení. Navíc byl Gary Oldman celou dobu opilý. (Zdroj: origo.hu) (Courtemanche)

Reklama

Reklama