A Character in Need of Support
Kamera:
Jan ČuříkHudba:
Wiliam BukovýHrají:
Karel Vašíček, Consuela Morávková, Ivan Růžička, Pavel Bártl, Jiří Stivín, Pavel Šilhánek, Jaroslav Zrotal, Stanislav Michler, Eduard Pavlíček (více)Obsahy(1)
Středometrážní film Pavla Juráčka a Jana Schmidta z počátku české nové vlny je příběhem muže, který si vypůjčí kočku, a pak se ji marně pokouší vrátit. Jenže půjčovna už není k nalezení, a tak muž s kočkou v aktovce kráčí bludištěm chodeb, čekáren a kanceláří... (NFA)
Recenze (104)
Filmařsky krásná práce. Dokonalá kafkárna z reálného socialismu. Nemilosrdný pohled "zevnitř" - ani ne tak na režim jako na společnost, která v něm žije. Samotný problém zmizelé půjčovny (jakoby nebylo dost na absurditě "komunální podnik Půjčovna koček") a nemožnosti zbavit se narůstajícího dluhu za půjčenou kočku mi připadá nosnější než následná štrapáce s mrtvolnou byrokracií. Ta už tak nějak patří k věci. Po trapném dojmu z Juráčkova filmu Každý mladý muž mi Postava k podpírání značně vylepšila názor na tohoto tvůrce. Různé prvoplánové symboly a motivy tu nevyznívají tak zoufale školácky a jako celek je to nesmírně sugestivní. Pro mne úžasný objev. Je tam toho hodně, ale nechce se mi lámat hlavu s pokusem o chytré postižení různých detailů. V roce 1963 musel tento film působit naprosto šokantně (o pět let později by to už taková bomba nebyla). Mám ovšem nepříjemný pocit, že doba, o níž tento film vlastně vypovídá, nás teprve čeká. ()
Kdo hledá, najde. Ovšem není to pokaždé přesně to, co hledal, nebo-li nejen soudružský, byrokratický systém, je nevyzpytatelný. Tomuto undergroundově novovlnícímu se, humornému, ale i morálně poučnému absurdnu, které je plné dobových (také absurdních) kontrastů, chybělo snad jen kvalitnější filmařské vybavení. Výborná a ojedinělá záležitost. ()
3*, mal som inú predstavu. Nabudúce budem pripravený ... ()
Film začína pomerne tradične, zrazu prekvapí hrdinovou prechádzkou po meste, kde v krátkych úsekoch počujeme ľudí okolo neho hovoriť, že už "tomu" nerozumejú. Táto sekvencia je geniálna. Potom však prejdeme do čisto kafkovskej narácie a absurdné scény sú čím ďalej tým absurdnejšie. Je to však väčšinou stále rovnako geniálne, ako spomínaná sekvencia. Asi by ma táto látka viac potešila v dlhometrážnej stopáži, potenciál je tu veľký. Jeden z najzaujímavejších filmov českej novej vlny, ktorý je zároveň čistým artom a výbornou absurdnou zábavou. Sakra ale mňa by skutočne zaujímalo, kde tá požičovňa zmizla a čo hrdina urobil s kočkou. ()
Jako alegorie života v komunistickém režimu dokonalé. ()
Jako bych viděl filmem přečteného Kafku. Juráček se Schmidtem si dali pozor, aby nic ve filmu nebylo nepůvodní a konečný tvar, to je jako škola filmu. Formální a stylistická jazyková syntéza jako učebnice filmařských možností založená na geniálním Juráčkově scénáři. Film jako literatura. Zde to působí přesně. A nemusíme číst slova a obracet stránky, zde se ukazuje, proč vlastně byl vynalezen film, který disponuje nenahradielným a zvláštním kouzlem zkratky. Zkratky a kouzlem nedořečení. Míň je víc, nebo také víc nevyřčeného je i víc. A míň na délce, míň na prostoru, nejvíc na náplni. Jestli v nějakém díle je ukryto tajemství filmového vynálezu, tak zde. Ten, kdo je pod ním podepsaný, je nezpochybnitelný mistr. Mistr z mistrů. ()
Absurdní historka kolem půjčovny koček obsahuje ještě pěkné množství drobnějších absurdit. Kameraman Jan Čuřík si dal mimořádně záležet, za pozornost stojí také střih a zvuk. Bohužel i jako úplný laik musím uznat, že digitálně restaurovaná verze vypadá mnohem hůře, než ta, co jsem před pár lety viděl v televizi. :( ()
Půjčovna koček je hodně zajímavý podnikatelský záměr. Celkově zábavná absurdita. ()
Aspoň originální nápad - půjčovna koček. ()
Lítáte po úřadech, řvete na nás, pomlouváte nás a přitom vás vůbec nenapadne, že jste si to všechno zavinil sám. A takoví jste všichni. Aneb marná snaha spořádaného občana, který měl neuvážený nápad půjčit si kočku, vrátit ji zpět do Půjčovny koček. Pátrání po Půjčovně koček připomíná Skrytou kameru. Ale jinak z nerudovského pojetí „kam s ním“ vystupuje nenápadná kritika reálného socialismu – agitační transparenty, čekání na úřadě, pohledy okolí, když hlavní postava (Karel Vašíček) čte jiný tisk než ten oficiální. Možná trochu absurdní, ale trefné. A výkon soudruha J. Kiliána ve víceroli, ten byl přímo brilantní. V ceně za půjčení kočky (15,- Kč) byla i plechovka, v níž ovšem nejsou sardinky… Co tím chcete říct? Víte, že je v Brazílii třiapadesát procent negramotných? To ještě není závěrečná pointa: Vlastnost, kterou se liší člověk od zvířat na pět. A rozum to není. ()
Místy hodně nepochopitelný a do jisté míry absurdní ("půjčovna koček") snímek, který má dost originální scénáristickou výstavbu, kvůli které jsem se dost ztrácel v ději. Zkrátka jeden z těch filmů, na který bych se už asi podruhé nekouknul, ale za zmínku rozhodně stojí. ()
Příběh o člověku, který si půjčí kočku a nemůže ji vrátit, je ztvárněn se surrealistickou náhodností, o nějakém lineárním ději se mluvit nedá. Absurdnosti se vrší a hrdina dál a dál tápe ve světě, kterému nerozumí a který nerozumí jemu. Víc než plnohodnotný film to připomíná školní cvičení (chápat v dobrém slova smyslu), které vedlo k Případu pro začínajícího kata. Myslím, že tam je surreálná a dějová rovina vyvážena lépe. ()
Příjemná surrealistická hříčka s mnoha přesahy - a kupodivu nejen komunistickými, protože dnes bychom mohli poukázat i na některé nesmyslné a byrokratické zákony EU i naše. Skvělé využití lokací. Karel Vašíček se svým překvapeným a nechápavým výrazem se sem rovněž skvěle hodí. Jeho postavu ostatně využil Juráček ještě v Případu pro začínajícího kata. Vlastně bych ani neřekl, že film má 38 minut, uteče velmi rychle, stále je čím se obrazově kochat, a přitom člověk přemýšlí nad možnými paralelami nejen samotné půjčovny koček, ale i oněch byrokratických problémů. ()
Jeden z nejodvážnějších projektů, co u nás kdy vznikl. Absurdní situace a hypnotické výjevy (ve stylu Kafky, i když nikoli pouze) skrz tehdejší režim dokreslují jeho zrůdnost. Postava k podpírání je jedním z prvních otevřených vyrovnání se stalinismem, a přitom jenom sekvencí v temné chodbě řekl skoro vše podstatné. Ten způsob využití myšlenkové zkratky si Juráček mohl dát patentovat, zvedá mu pak body i velký smysl pro humor. Mnozí mladí umělci se tváří jako srandisté, ale přitom všechno myslí smrtelně vážně; naopak Juráček se tváří smrtelně vážně a právě díky tomu si ze sebe umí vystřelit. Asi nemá smysl snažit se vše záběr po záběru pochopit a formalisticky popsat, tím by se ztratila velká část hry. Hold, každý si někdy připadáme jako hlavní hrdina a to ani nemusíme hledat půjčovnu koček.... ()
Aneb každý má právo mít svou vlastní kočku:-D ()
Pěkně absurdní příběh, místy s veselými detaily, (myši v konzervě, mléko pro kočku ve sklenici na víno), většinou ale spíš až úzkostně mrazivý ve scénách o marném hledání zmizelé půjčovny a beznadějném zápasu s neuchopitelnou mocí byrokracie. ()
Z Postavy k podpírání jsem měl dojem, že čtu rekonstruovaný deník, který kdosi polil a pak slepené stránky co nejopatrněji roztrhal. Zbylo mnoho, samé otázky… (A pak jsem si říkal, nebyl-li to snad deník Juráčkův…) „Nejde mi to. Píšu a mám pocit, že křísím mrtvolu. A je mi líto zahodit tento poslední sešit.“ ()
Skvěle zpracované, místy absurdní, na dobu vzniku přímo vynikající. K dalšímu pochopení okolností je dále doporučována kniha Deník od Pavla Juráčka. Skvěle natočeno v estetickém směru, místy připomína trochu neorealismus. Po prvním shlédnutí dávám zatím 3*, které nejsou mé poslední slovo k tomuhle filmu ;) ()
Nevím, nerozumím, tady nikdo není. ()
Rozhodne veľmi zaujímavý snímok. Príbeh Kafkovských rozmerov aplikovaný na pražské ulice a socialistický režim. Výsledok je naozaj príjemný, prekvapivý a dobre natočený stredometrážny snímok dvojice Juráček a Schmidt. Film využíva všetky novátorské postupy novej vlny - ako využívanie druhých a tretích plánov, dlhé zábery, nehercov a prirodzené osvetlenie. Z vidieka sme sa presunuli do mesta a do kaviarní, bytov a obchodov. Jedná sa o naozaj delikátesnú filmovú pochúťku pri ktorej zamrzí, že nie je o hodinu dlhšia. Celému filmu dominuje výborná scéna na úrade zakončená kráčaním po schodov smeroch z dola nadol. ()