Princ Bajaja

Tak trochu jiná pohádka, která v mých očích nedosahuje kvalit svých současníků a navíc nemám v přílišné oblibě hrdiny, kteří pod chatrnou záminkou záchrany dcer zajisté zdegenerovaných královských rodů vybíjejí ohrožené živočišné druhy, ale vedle současných pohádkových katastrof pořád vybraný kousek a navíc to k místu, kde se Bajaja natáčel, mám, co by Luděk Daněk diskem dohodil. A malebně pochmurná atmosféra těch míst působí s nezmenšenou silou, což dokládá fakt, že mnozí z těch, kteří tam se mnou zabrousili, postupně umlkali a jevili známky neklidu. Ale dost možná to nebylo způsobeno tísnivým kouzlem lesů a skal, nýbrž zcela jednoduše tím, že nevypadám jako Magda Vašáryová před sedmatřiceti lety. (09.01.2009)

Jako malé dítě jsem si u téhle pohádky málem ucvrnkl strachy, když se měl na scéně objevit drak. Raději jsem zavřel oči, abych jej neviděl. Když jsem pak pohádku viděl o mnoho a mnoho let později znovu, tak jsem zase zavíral oči hrůzou, ale ta hrůza pramenila z toho, že figura draka byla opravdu jen úděsná loutka, nic víc. (05.04.2003)

Možná to připadá někomu podivné, ale tohle je moje nejoblíbenější pohádka.:-) Vážně to byla volba na první vzhlédnutí, stejně tak mám rád písemnou podobu. Velmi se mi líbila a asi líbí nejenom ta strašidelná a někdy na pohádku snad i moc „syrová“ atmosféra. Nejvíce mi k srdci přilnula samotná postava prince Bajaji. Líbí se mi jeho odvaha, jeho mazanost a to že má „srdce na správním místě“. Není to jenom „laciný nátěr“, jaký vidíme v jiných pohádkách u velké části princů. Očividně je tady ale většinou pro svoji jinakost dost nízce hodnocena. (14.11.2007)

Filmová pohádka, která není nic moc. Unylé herecké výkony nesympatických postav jsou opravdu k uzoufání. Ovšem drak je naprosto skvělý a za něj (a jen za něj) ty dvě hvězdičky. K filmu vznikla krásná parodická scéna pro Malý televizní kabaret, kde Pavel Zedníček hraje Prince Bajaju a Josef Dvořák co by král, ve snaze se s ním domluvit, se ho ptá "Ba nein, nein?" :) (10.10.2011)

Jedna z vůbec nejlepších filmových pohádek, které u nás vznikly. Typově přesné herecké obsazení (v podstatě převzaté z Markety Lazarové), dokonalá atmosféra podpořená také neotřelým výběrem exteriérů, kostýmy, stavbami a kamerou. Žádné vnější a samoúčelné efekty a ozdoby, vše je podřízeno příběhu a tomu, aby zapůsobil tak, jak má. Všechny scény, které se nějakým způsobem vztahují ke drakovi (nebo tušení jeho blízkosti – křik havranů, vichry) jsou opravdu velmi sugestivní a vzbuzují strach o osud princezny. Vše je zasazeno do „rytířské gotiky“ a tato stylizace je důsledně dodržována a působí velice autenticky a zároveň pohádkově jako oživlé ilustrace ze sto let starých pohádkových knížek. Krátce: čistě natočená filmová Pohádka se vším všudy, z níž by si současní režiséři, kteří se o tento žánr – většinou neúspěšně (s výjimkou „Anděla Páně“ ) - pokoušejí, měli vzít příklad! (22.08.2010)