Sestřičky

Zablácené prostředí pohraničního zapadákova padesátých let je kulisou černé komedie o dvou zdravotních sestřičkách, nenaplněných láskách a zcela všedních věcích všedního života. Karel Kachyňa po filmu "Pozor, vizita!" opět sáhl do bibliografie Adolfa Branalda a natočil film v podobném stylu. Když se spojí režisérský um Karla Kachyni a herecký um Jiřiny JiIráskové a Aleny Mihulové nic jiného než kvalitní film vzniknout nemůže. (26.04.2006)

Život nám dá tu nejlepší školu. O tom se na vlastní kůži přesvědčí i mladá a nezkušená sestřička Alena Mihulová, ale nemusí si zoufat, protože ochranou ruku nad drží skvělá Jiřina Jirásková. Ta byla tak přirozená, že v minulém životě musela tuto práci určitě vykonávat. Všechno dělala nenuceně a s velkou samozřejmostí. (02.07.2009)

Karel Kachyňa sa počas svojej plodnej režisérskej kariéry podpísal pod viacero výborných celovečených snímkov. "Sestričky" asi nepatria ku jeho najväčším klenotom, ale rozhodne sa nejedná o nepodarený film. Príbeh mladej zdravotnej sestry Marie Sahulovej je miestami úsmevný, miestami vážny, tak ako to už v živote býva. Natočené je to profesionálne a zároveň s citom. Navyše súhra začínajúcej Aleny Mihulovej a skúsenej Jiřiny Jiráskovej je parádne herecké predstavenie. *** (12.01.2012)

Mládí se zralou zkušeností. Krásné mladé tele v podání Aleny Mihulové se vhodně doplňuje s Jiřinou Jiráskovou. Ve filmu zazní celá řad životních zkušeností, které platí dodnes. A k tomu venkovské prostředí. Že bylo v padesátých letech vše tak trochu v čase polo rozpadu za to bych úplně nevinil komunisty. Vždyť bylo krátce po válce. Přiznám se dobrovolně, že sestřičky jsem vždycky spíše ignoroval. Je to takový zvláštní film. Jedno se ale Karlu Kachyňovi musí nechat. Své filmy natáčel až skoro s dokumentárním pohledem. Lidským, ale zároveň blízkým. Postavy jím vykreslené jsou různé, ale hlavně se odhalují ve svých trablech a problémech až do morku lidskosti. (26.04.2020)

Sestřičky v Kachyňově tvorbě nijak zvlášť nevyčnívají, ale také zdaleka nepatří k jejímu průměru, ale spíš k tomu lepšímu. Proto mi dost mrzí poměrně nízké hodnocení. Film stojí na stabilním scénáři a neutěšené atmosféře tehdejší kolektivizační doby, kterou ještě umocňuje nevlídné počasí. Ale to jsou bezpochyby klady a nikoliv zápory. K tomu jako kontrast běží obyčejný, ale hezký příběh mladé dívky, která prožívá první kroky do života se všemi starostmi a láskami které život přináší i v lepších a horších časech než byly tehdy. Jiřina Jirásková jako by hrála sama sebe a svojí hereckou i lidskou moudrostí je oporou jak začínající mladé sestřičce, tak i začínající mladičké Aleně Mihulové. Něco končí a něco začíná…v tom je hlavní síla filmu! (12.05.2008)