Na východ od ráje

Skvěle zahraná rozervanost trpícího Cala, snaha změnit osudové určení "prokleté" povahy, kterou zdá se, zdědil po své zlé a kruté matce, která rodinu opustila, zatímco se bratr Adam vyhříval na výsluní otcovy lásky, jež Cal nikdy nepoznal. Přirozený výkon J.Deana zastínil teatrální herectví ostatních protagonistů, v době vzniku snímku běžně vídané. (21.02.2009)

Nezáleží, jak moc jsou naši staroušci spravedliví a milující, ani, kolik v sobě máme dobra, stejně se všichni někdy cítíme, a taky že jsme, jako kal. Každej někdy zůstává nepochopen, v rodině, společnosti, ve světě. A tak to má být, jelikož není nic děsivějšího než charakter Arona a dovolím si ocitovat slavnýho "filosofa" z cca 18. století: "...To na ty poctivý si musíš dávat pozor, u nich nikdy nevíš, kdy udělají nějakou děsnou blbost." Na chyby, který vzhledem k roku vzniku rozhodně má, Cálím, páč stejně strčí do kapsy spoustu filmů zrozených dávno po něm. (22.03.2011)

Impozantní..mocné! Poprvé oko mé spatřilo Jamese Deana na plátně. A vskutku..chápu, že se o něm mluví jako o filmovém sex-symbolu let padesátých. Vždyť Brad Pitt je nedokonalá Deanova kopie! Celý snímek začíná zlehka, ale rozjíždí se neskutečnou rychlostí..u scény oslavy Adamových narozenin už jsem o celkovém hodnocení nepochyboval..opravdu se mi u ní tajil dech. V tu chvíli mi došlo proč vlastně Cal dělal to, co dělal! Teď už jenom zbývá přečíst si Steinbeckovu knihu. :) A co říci závěrem.."Can I talk to you..please?" (23.03.2006)

Nedávno jsem "objevila" rebela s příčinou Jamese Deana, který si mě okamžitě získal a stal se pro mě opravdovým Idolem, jehož smrt je obrovskou škodou pro diváky a film vůbec. Jeho první snímek, který natočil se svým učitelem Eliou Kazanem se po právu stal legendou jako samotný Dean. Podobenství s biblickým příběhem Kaina a Ábela je dovedně zakomponováno do filmové řeči, takže neznechutí ani ateistu mého ražení. Naopak, toto působivé drama, s vypjatými scénami, se mi nadlouho vryje do mozku. Úchvatné jsou zejména záběry jakoby nakřivo, které ilustrují právě ty zásadní okamžiky střetu otce a syna. Ztraceného, osamělého, nikdy nemilovaného. Syna, který bojuje s vnitřními běsy a démony sžírající touhy po otcově uznání a lásce. Konec sice nekoresponduje s biblí (jestli se tedy nepletu), ale film tím nijak netupí, jen zmírňuje bolest hrdiny (diváka). Postava, se kterou jsem se ztotožnila až do morku kosti. (21.01.2006)

Kazanův filmový opus je kongeniálním přepisem závěrečné části mimořádné knižní předlohy. Rozhodně to ovšem není jednoduchá látka, ani v knižní podobě, ani ve filmovém přepisu, v němž jde o záležitost snad ještě intenzivnější a bolavější. Přesto má jeho sledování očistný účinek, neboť je ve svém poselství hluboce pravdivý... Celkový dojem: 90% Zajímavé komentáře: Radek99, Pohrobek PS: Černý puntík posílám České televizi, která opět neváhala a uvedla film v ořezu 16:9, ačkoli originál má téměř dvojnásobný poměr stran: 2.55 : 1... (07.05.2012)