Skleněný

Vynikající McAvoy a Willis, který po dlouhé době má co hrát. SLJ jede na jistotu, ale je překvapivě znovu upozaděný. Skleněný pěkně navazuje tam, kde jsme skončili před dvaceti lety. Ano doba se od Vyvoleného hnula a takového filmu možná už není třeba. Přesto tvoří zajímavý civilní protiklad k dnešním komiksovým blockbusterům. Funguje tak jak má jen je po všech X-menech málo šokující. I přesto Shy nabízí solidní a celkem překvapivé zvraty. Pro někoho kdo neviděl Vyvoleného, ale pouze Rozpolceného to muselo být hodně nepříjemné překvapení. Nemohli vědět, která bije. (20.01.2019)

Vyvolený, Rozpolcený, Skleněný. A trochu rozpačitý. Zázračný přeživší vlakové nehody, chlapík, ve kterém kvůli duševní poruše přebývá 24 osobností, a černoch s nesmírně křehkými kostmi. Indický tvůrce výrazných dějových zvratů M. Night Shyamalan umí i zklamává. Udržuje nepříjemné napětí, klade různé otázky, ale místy to vypadá, jako kdyby výsledek tvořilo několik tvůrců s různými vizemi. To, co mělo v první polovině dynamiku, se v druhé vleklo. A v závěru jen dokulhávalo. K ději asi tolik: James McAvoy (znovu výborně přepínající herecké polohy) zrovna psychicky týrá čtveřici roztleskávaček, Bruce Willis brání utlačované, takže se hoši pobijí a nakonec oba skončí v ústavu, kde roky sedí i zdrogovaný Samuel L. Jackson. Chování těch tří i dalších postav je – no, zvláštní. Komorní dialogy o podstatě jejich identity jsou na tom stejně, komentář k fenoménu superhrdinů se míjí účinkem. Divák prostě tak nějak věří, že kdysi milovaný Shyamalan po solidním found footage hororu The Visit a McAvoyově exhibici v Rozpolceném znovu zaboduje. Ale říct se to úplně nedá. Stejně jako minule i nyní docela přepálil délku. A předložil několik zajímavých, ale ve výsledku prázdných scén. Na výsluní už se asi nikdy nepodívá, ale za sebe to jako nějaký velký průšvih nevidím. (12.04.2019)

Ja vlastne ani neviem, či sa mi to páčilo. Zvláštne reakcie postáv na zvláštne situácie. Bizarné momenty, absurdné twisty, kuriózne scény, WTF nápady. Ale aj práve vďaka nim je Glass svojím (značne obskúrnym) spôsobom zábavný. Pomáhajú mu v tom akčné sekvencie, ktoré sú natočené mimoriadne čudným spôsobom, o ktorom neviete, či je inovatívny alebo strašný (vo finálnej megabitke sa dvaja chlapi hádžu o exteriér dodávky). Herecké výkony sú ťažko opísateľné a to najmä u Jamesa McAvoya, ktorý mal byť mrazivý a strašidelný, ale je otázne, či vás vydesí "komik" meniaci sa vo svojej najstrašidelnejšej forme na polonahého týpka v teplákoch. Páčila sa mi psychopatická hudba a to, ako sa doktorka snažila pacientov presvedčiť (na základe relatívne realistického prístupu) o tom, že nie sú komiksoví superhrdinovia, ale (poviem príklad) železná tyč, ktorú ohli, mala 150 rokov, čiže nie oni sú extrémne silní, ale ona bola extrémne slabá. Pozdávalo sa mi aj napojenie na Vyvoleného, pričom niektoré momenty z neho Glass ukazuje z inej, osviežujúcej perspektívy (kto všetko bol s Davidom pred 19. rokmi vo vlaku?). Plus snímka berie do úvahy udalosti z neho a rešpektuje ich (Davidov syn, flashback do detskej izby). Zo začiatku som premýšľal nad logikou (nestačilo proste zavrieť oči tesne predtým, ako svetlá začali blikať?), ale potom som si povedal, že sa tým, nech je sranda, len nechám bez premýšľania unášať a treba dodať, že ku koncu už som bol ozaj unesený neuveriteľne. Len neviem, či pozitíve alebo negatívne. Asi niečo medzi tým. (08.04.2019)

M. Night Shyamalan se vrací ke kořenům a ošklivě zklamává. Ve všem. Jeho Skleněný je film, u jehož sledování vám bude za samotného tvůrce nejspíš trošku trapně. Vypadá to televizně, ale především je to celé neskutečně hloupé a sebevědomé zároveň. Zvraty jsou absurdní, tempo šnečí a veškeré pokusy o filozofování nelidsky mimo a slušný Willis a McAvoy to do průměru neutáhnou. Sledovat Skleněného je jako koukat se dvě hodiny na to, jak M. Night Shyamalan ničí svůj vlastní odkaz. A není to hezká podívaná. (16.01.2019)

M. Night Shyamalan se při tvorbě Skleněného zřejmě držel zásad Cimrmanovy frustrační kompozice. Ze začátku se mi líbilo rozvíjení postav otce a syna z Vyvoleného a jejich spolupráce byla něčím, co bych rád sledoval po zbytek filmu. Bohužel jakmile se děj přesune do psychiatrické léčebny, jede to už jen na komorní vlně zlověstného konverzování a nastavování idiotského finále. Připadá mi, že Shyamalan se chtěl trochu povozit na aktuální komiksové vlně a zároveň ji svým osobitým způsobem poplivat. To rozuzlení v tomto snímku je opravdu jako facka divákům jak komiksových filmů, tak i vyloženě fanouškům právě Vyvoleného - tohle si snad žádný z nich nepřál. Tak nějak si myslím, že to celé raději mělo zůstat jen u Willisova camea v Rozpolceném. (07.04.2019)