Noční zvířata

"Bav sa absurdnosťou našich životov. Bolia oveľa menej než skutočný svet." Takto nejako to zamýšľal Refn. A nepodarilo sa. Silný príbeh zrady a pomsty, vyhýbajúci sa priamočiarym diváckym emóciám, no napriek tomu pohlcujúci a zdrcujúci. Kontrast dokonale zladených kriviek bezpečného, ale chladného prostredia losangelskej high-society s nevyspitateľnosťou zaprášenej texaskej púšte plnej bezmoci. Kolízia prázdnoty konzumného sveta s najzásadnejšími životnými hodnotami. Oľutovanie dávnych nesprávnych rozhodnutí. Ukáže nám film vôbec postavu, o ktorej to je najviac, a ktorej nám je tak ľúto? Tríznivá to otázka, pretrvávajúca až do záverečnej scény. Americké akademické umenie, oživené najväčším hereckým potešením. A soundtrackom ako od Bernarda Herrmanna. (29.11.2016)

Sice ty všechny roviny a skryté nebo neskryté odkazy nebudu mít zmáknuté tolik jak by asi bylo zapotřebí, ale i tak mě film poměrně silně udeřil svou syrovostí, opravdovostí a parádními hereckými výkony. Amy Adams je někde úplně jinde než většina její konkurence a Jake Gyllenhaal si připisuje pouze další z řady pozoruhodných výkonů. Pokud ovšem můžu zmínít kdo mě ve filmu zaujal nejvíce byl by to kromě vždy zajímavého Shannona pro mě comeback roku a to Aaron Taylor-Johnson, který je k nepoznání jako vyměněný po všech těch Godzilách a Avengerech. Sláva! V tom herci tuším skutečně veliký potenciál pro nechutné ztvárnění nechutných postav. Filmový děj se nedá nějak přesněji popsat, pro milovníka zajímavých a neodhadnutelných filmů by měly být Noční zvířata povinností. 60% (24.02.2017)

No popravdě jsem čekal, že tyhle "zvířata" budou o něco dravější. Ale, jo. Film má dvě linie vyprávění a to děj knihy a samotnej příběh filmu. Když se člověk vžije do příběhu knihy a měl by to zažít na vlastí kůži tak je to masakr a rozhodně nápor na psychiku. Za sebe musím říct, že zakončení knihy se mi nelíbilo tak jako zakončení filmu. Mnohým se asi bude zdát zakončení filmu nic nevysvětlující. Já jsem ho ale očekával a za mě je ten konec všeříkající. Na to si ale musí přijít každej sám. Slabší 4 hvězdy. PS: Už dlouho jsem neviděl takový WTF úvodní titulky. (02.12.2022)

„Když někoho miluješ, snažíš se, aby to fungovalo. Jen tak to nezahodíš. Musíš si toho vážit. Třeba už to podruhé nenajdeš.“ Pravda, na „umělecké“ titulky jsem zprvu zíral trochu nedůvěřivě, celkově byl ten úvod dost pozvolný, ale mělo to svůj smysl. A od chvíle, kdy jsem se „začetl“, mě to chytlo maximálně. Právě hlavně „fikční“ příběh byl výborný, stejně jako Susan jsem byl dychtivý po pokračování a skoro se až zlobil ve chvílích, kdy číst přestala. Ale i obě 2 doplňující linie jsem postupně začal oceňovat, protože rozplétaly celý příběh. A ten nápad vyvolat pomocí knihy vzpomínky a pomoct „viníkovi“ uvědomit si jeho chyby a nechat ho za ně „platit“, byl zpracovaný celkem zdařile. A co se týče „problémového“ konce, s odstupem času mu přicházím na chuť čím dál víc. Prozatím to budou silné 4*, ale v budoucnu bych si film rád pustil znovu. „Teď si to neuvědomuješ, ale my dvě jsme si podobnější, než si myslíš.“ - „Ne. Nemáš pravdu. Nejsme si vůbec podobné.“ - „Opravdu? Jen počkej. Všechny se nakonec staneme svými matkami.“ (10.04.2017)

Po ukončení snímku se nemohu zbavit pocitu prázdnoty a promrhaného potenciálu. Prolínání minulosti, přítomnosti a knihy bylo skvěle a Amy Adams opět boduje. Jake byl v příběhu v knize také skvělý, ale chvílemi byl mimo, aspoň jsem to tak cítil. Představím si tisíc jiných způsobů, jak si užít smrt těch hovad, a proto jsem mírně zklamaný. Čekal jsem odvaz, ale nedostal nic extra. Efektivně a stylově zvládnutý thriller, který mohl dopadnout i lépe. Cítím mírné zklamání, očekávání bylo obrovské. 6/10 = 64% (05.02.2017)