Dobří holubi se vracejí

Velmi silná tragikomedie Dušana Kleina o závažném sociopatologickém jevu v naší společnosti, který byl do té doby tak trochu tabu. Komedie o marném boji se závislostí na alkoholu...to samo o sobě chce velký nadhled a odvahu. Nejsmutnější je ale už sám hodně popisný (a spojlerující) metaforický název snímku... Dá se tu dokonce vycítit jistá paralela s Formanovým Přeletem nad kukaččím hnízdem - hlavní hrdinové a jejich boj proti totalitní zvůli je očividný, ale Dušan Klein zůstal bohužel stát někde na polovině cesty... Podobné filmy: Ikarův pád, Tažní ptáci, Dnes naposled, Zjasnělá noc, Hadí jed, Hodina klavíru (13.10.2007)

Přišlo mi to celkem zvláštní s takovými zvláštními dialogy, zvláštní stavbou scén, zvláštními flashbacky a zvláštním řiháním do ucha (snad mě velkej šéf nesmaže za nadměrné používaní slova ,,zvláštní´´ a nebudu muset jet na nějákej kurz slovní zásoby.) Navíc se nejedná o žádnou komedii, místy naopak o celkem solidní psycho. Některé pasáže (košťata) jsou opravdu nepříjemné a na dobu vzniku velmi odvážné. Ale až na postavu pana Hrušinského mě nic moc dvakrát nezaujalo. Je to za dvě a půl, zaokrouhlených na tři. (20.03.2019)

Film poněkud mate tělem - navenek vypráví příběh z protialkoholické léčebny (skvělé záběry ze zámku Želiv), ale v podstatě je výpovědí o hledání vlastní cesty v životě, toho, co nás naplňuje, a o schopnosti si nalezené udržet. Jemně taky ryje do kavárenských intelektuálů (vážně mne nenapadá lepší termín), kteří si dovedou udělat povýšenou legraci i z písně zoufalého člověka. Navíc, co herec, co ta perla ve své roli, a každý dostane svůj prostor - Luděk Kopřiva je dokonalý jako přemlouvající nabízeč alkoholu, Labuda správně prožívá svého faráře, Macháček je dokonalý ve své roli tak trochu šíleného malíře atd. Navíc je z filmu znát láska k prostým a obyčejným lidem. Je to vlastně strašně depresivní film s úžasným pozitivním nábojem. Vím, že to zní jako protimluv, ale skutečně takto funguje. (18.04.2020)

Kleinův snímek, který se hemží nestory české herecké školy stojících na jedné či druhé straně barikády v protialkoholní léčebně, přináší zajímavou sondu do stinnějších stránek lidského bytí (a nemám tím na mysli jen boj s démonem alkoholu). Inu jak se říká: „Alkohol je metla lidstva!“ Ale já zároveň musím jedním dechem dodat: „Občas se zamést musí!“ :-) No a teď si pojďme společně zazpívat hymnu Václava Hrabině, který chtěl alespoň rovně viset, když nemohl rovně stát: "Žít jako člověk, chtít lepším být, pracovat pilně, přestat už pít, líbat svou ženu, rodiče ctít, dětem svým příkladem jít. Můj bratře v bílém, pomoz mi žít, pomoz mi hledat, pomoz mi chtít, pomoz mi dávat, pomoz mi brát, pomoz mi zas rovně stát." (02.07.2013)

Oveľa účinnejšie, ako napísať ľubovoľný komentár k filmu a oslavovať herecké výkony všetkých zúčastnených, by bolo zmieniť niekoľko bonmotov, hlášok, narážok a sarkastických komentárov, ktoré boli vo filme vyslovené, aby si divák urobil predstavu, o aký film sa jedná. V roku 1988 sa podarilo natočiť politicky angažovaný film, ktorý snáď predpovedal fakt, že o rok dva nato už bude sloboda slova bežným javom spoločnosti. Alebo si možno kádre, čiže svine, ktoré sú vždy pritom, keď sa niečo deje, neprečítali scenár, respektíve nevideli film. Ja som sa najviac zasmial na fóriku, keď sa jeden z účastníkov párty divil faktu, kde vzal Kňažko banány. Tento glos by mohol viesť pár rokov predtým tento film do trezoru a dnešná mládež ho už bohužiaľ vôbec nepochopí. Tak nakoniec sa otrepane vrátim ešte k tým hereckým výkonom, jedná sa o Kňažkovú životnú úlohu. Ako kapitán "FC Barcelona v ústave" uspel. (22.09.2013)