Konec básníků v Čechách

Ctrvty dil basniku a bohuzel velmi nepovedeny.Kdybych tohle psal po bezprostrednim shlednuti filmu v r.1993 asi bych byl shovivavejsi,protoze jsem se celkem bavil i kdyz jsem zaznamenal jasny pokles kvality oproti predchozim dilum.Kdyz se ale na film podivam dnes,vidim jak velmi je poplatny dobe,ve kterem vznikl a chybi mu ona nadcasovost basniku.Je mi jasne,jak na tvurce bylo tlaceno,protoze producenti v tomhle nametu videli velky potencial a tim bohuzel tenhle dil zazdili.Takze herci se snazi,reziser taky,ale dnes se clovek sotva parkrat pousmeje.Takze jen diky ucte k Pavlu Krizovi a Dusanu Kleinovi davam presne basnickou pulku,tj.50%. (20.11.2010)

Pro mě je kapitalismu škoda. Konec básníku v Čechách je některými považovaný za film, který neměl vzniknout. Skrytá hrozba Kleinova Chlapectví. Vstup poety Štěpána Šafránka do divokého kapitalismu devadesátých let byl šok. Hrdina a s ním celá série sice nezapomněla rýmovat ani směřovat verše k pointě, jen jakoby se vytratilo to podstatné. S odstupem času lze příkré hodnocení považovat za trochu nespravedlivé - měřeno propastí dílu pátého dílu to šlo z kopce vlastně mírně. Nálada Konce navíc přesně, byť nezáměrně, ilustruje smutek toho, když poezie zmizí a básník zůstává. Světlými body ubývání jsou hudba Zdeňka Rytíře, evakuující melancholické kvality zvonivé kytarové hudby devadesátých let a Popelka Terezy Brodské - protože love is thought. (12.12.2021)

Nechápu to nízké hodnocení. Ale je pravda, že na to koukám s odstupem 27 let a proto mě to vede k hodnocení jaké dávám. Pan doktor Štěpán Šafránek, zbaven iluzí, překročil třicítku a jak už to s příchodem dospělosti občas bývá, padnul na držku a musí si všechno pěkně vyžrat ode dna. A k tomu je svědkem nástupu kapitalismu v Čechách. A to je téma velmi nosné. Nejvíc totiž oceňuju Kleinovu kritiku počátků českého kapitalismu. On totiž satiruje skoro vše, co je na kapitalismu (a nejenom českém) špatně. (A nemyslím tím jen přejmenovávání ulic podle doby), ale ty ostatní nešvary. Pryč je krásné přehledné náměstí, všude reklamní poutače, snaživí podnikatelé a neony. Chcete si zajít na pivo? Pryč je hospůdka se štamgasty, kde Filipovský vyhrával na harmoniku. Mísot ní zaplivaný pajzl plný pochybných existencí a k poslechu vám hrají výherní automaty. Zlodějíčci, podvodníčci a nýmandi bez know how mají pré, a slušní lidi aby lezli kanálama. A v tomto rozpoležení se musí Štěpánek probít existenciální nejistotou a hledáním té pravé. Naštěstí zůstane svůj, a musí to zvládnout sám, protože nepodlehne tomu šílenství a zachová si mravní integritu. Ač bych příběhově snesl, i kdyby se naučil splynout s davem a šel do podnikání v soukromé praxi. Mimochodem první díl, kde si moc nelíbila animace a už vůbec titulní písnička. (23.03.2020)

Sice celé kouzlo básníku je v tomto filmu mrtvé. Ale svým způsobem je tento díl akceptovatelný jako sonda do naší těsně porevoluční doby a filmu samotného. Celé ty, pro dnes nepochopitelné, mechanismy své doby jsou zde nádherně ukázány. Film byl ve své době kritizován, že totalně selhává a je jen karikaturou. A to je pravda, je karkaturou doby, kde vše bylo karikaturou. (17.06.2009)

Byl bych pro, aby tento díl byl posledním, ale mám jej rád, právě proto, že dle mého velmi dobře zobrazuje posametovou atmosféru rozčarování z nových poměrů a počátky kapitalismu v Čechách. Ve své době byl v atmosféře oficiálního nadšeného halekání poměrně ojedinělý a dost účinný (opět připomínka fantastické atmosféry letních kin), dnes je svědectvím o době, na kterou se tak nějak snaží všeobecně zapomenout. Neboť, abych parafrázoval větu z filmu, ti co umějí již někdy i mají a ti co měli obvykle mají ještě víc, i když třeba stále ještě moc neumí. (31.03.2021)