Režie:
Dušan KleinScénář:
Ladislav PecháčekKamera:
Peter BeňaHrají:
Pavel Kříž, David Matásek, Linda Rybová, Filip Antonio, Emily Laura Hassmannová, Lukáš Vaculík, Josef Somr, Eva Jeníčková, Denisa Nesvačilová (více)Obsahy(1)
Štěpán, Kendy a Karas zůstali i po dvanácti letech sami sebou. Jsou to nerozluční kamarádi s nevyčerpatelným smyslem pro humor i schopností sebeironie, i když už s lehkým nádechem skepse. V něčem jsou však jiní. Dospívají, ale svým typicky básnickým stylem. Je jim padesát a cítí, že by měli dát svým životům nějaký řád a splnit si svoje touhy a přání. A jak je známo, zázrakům je třeba pomáhat! Kendy už má plné zuby reklam a jako buldok jde za svým snem o natočení celovečerního filmu. Karas se rozhodl hýčkat své vysněné auto Blue dream již pouze virtuálně. Více ho zajímá pohledná učitelka Drábková. Štěpán dělá zástupce primáře v nemocnici, kde urputně válčí s neústupnou ředitelkou. Tou není nikdo jiný než Vendulka Utěšitelka! Štěpánovou největší starostí je však jeho třináctiletý syn Junior, kterého po smrti Aničky-Zrzečky vychovává sám. Tedy samozřejmě za vydatné pomoci strejdů Karase a Kendyho. Na lásku a psaní básniček už Štěpán rozhodně nemá čas ani věk. Nebo ano? (Bioscop)
(více)Videa (8)
Recenze (375)
Legendární veršotepec Štěpán Šafránek se pošesté vrátil, aby zjistil, že se ocitl ve společnosti mrtvých básníků. Dnes už je mu 55 let, sám si vaří, nejčastěji pokrmy z vajíček, má závazek v podobě Štěpána Šafránka juniora a již třetím rokem je z něj vdovec, i když se vlastně nikdy neoženil. Neuzrál už čas našeho poetu oženit? Co takhle se sympatickou fotografkou ze sousedství, t.č. bez zaměstnání, s jedním závazkem, která má slabost pro veršující lékaře. Je neuvěřitelné, že se s tímto básníkem potkáváme už bratru 35 let. A studnice nápadů na filmové verše není bezedná. Tohle, možná ne definitivně poslední pokračování, přišlo napravit tristní dojem předchozích dvou slaboučkých dílů. Na značkách jsou staří známí - Kendy, profesor Ječmen, Vendulka, podnikavý Karas, bývalý doktor Epstein, pohřebák Písařík a další. Shledání s nimi není nikterak problematické, děj není nijak přehuštěný, hlášek je tak akorát, těch vypointovaných mohlo být přece jen víc, Prim(u) držely ty sebeironické, nezbytný product placement samozřejmě nechybí. Pokud jste nějakým zázrakem úspěšně ignorovali předchozí díly, až tak to nevadí, nebudete ale v obraze, pokud jde o Šafránkovy staré známé z minulosti. Pecháček s Kleinem neudrželi lať nijak vysoko. Určitě se ale jedná do jisté míry o napravený dojem nekoukatelných pokračování z roku 1993 a 2003. Šafránek a spol. by se možná ještě mohl vrátit posedmé, kdy už bude název "Jak jdou básníci do penze" nasnadě. Veršotepec přidal poslední rým a odkráčel v dál. Jeho filmová pouť tímto končí. Pro kozy Dendy Nesvačilky snad šel světa kraj. 6/10 ()
Kdybych neznal tvorbu Dušana Kleina a Ladislava Pecháčka, myslel bych si, že jde o nějaký velmi nevydařený debut začínajícího tvůrce. Scény občas postrádají logiku a působí jako kdyby na sebe občas ani nenavazovaly. V příběhu nedojde k žádnému zásadnímu zvratu, když nepočítáme úvodní scénu na hřbitově a jednu svatbu na závěr. Mezi dvěma reklamními bloky sponzora filmu, jednoho velkého lékárenského řetězce, kdy se dialogy herců změní na reklamní slogany, které zní i v televizních reklamách tohoto řetězce, se cosi odehrává, co nemá hlavu ani patu, a podezřele se úrovní blíží Decibelům lásky. Naštěstí této úrovně nedosáhnou, ale nakročeno mají už opravdu hodně. ()
Dúfam, že dvere sa nebudú už zamurovávať a toto by bola tým pádom nádherná bodka za básnikmi. Režisér Klein vo svojom pokročilom veku prekvapil (aspoň teda mňa) a z čistého sentimentu, že už to s básnikmi ťahám tridsať rokov, jednu hviezdičku navyše prihadzujem! P.S. Celý čas som hľadel na ten mix Korna s Kaiserom a premýšľal, že :'Boha, kto to je?' a to Vaculík! ()
Tvůrci básníků to se mnou mají lehčí, protože plus/minus patřím do básnické generace a sledovat tak další osud Štěpána a Kendyho beru osobně, korn když si přimyslím, že nejen Štěpána, ale i mě dokáží slečny elegantně zmasakrovat srdce a má prořízlá držka mně už nejednou přivedla do fáze pracovního odsunu. Na začátek bych chtěl poděkovat tvůrcům za to, že se vysrali na novinářskou projekci a ušetřili nás otrávenosti z rádoby odborných blábolů od xxkritiků. Básníci čekající na zázrak mají v sobě méně hrubosti a více původní básnické poetiky a zamilovanosti než předchozí porevoluční díly. Dost jsem se bál, dětského prvku, že se většina scénáristické pozornosti upne na něj, ale naštěstí tomu tak nebylo. Dětští herci působí sympaticky, ale většinu prostoru naštěstí nechávají dospělým, samozřejmě hlavně Štěpánovi a Kendymu. Vlastně je to u kluků pořád stejná linie, hledání lásky a tak trošku hledání sebe samotných, jen se mění věk hlavních hrdinů, doba a s tím i jejich klíčové strasti a slasti. Potěší návrat oblíbených básnických figur, hlavně oslavu narozenin Pepy Somra jsem vnímal jako jeho loučení a velký dík od tvůrců za jeho krásnou filmovou kariéru. Z nových postav zaujme "poetic girl" Rybařová, která na mě v podání Lindy přirozeně a přitažlivě, tu bych bral taky. Vendulka Utěšitelka je sice krapet starší, ale pořád by s přehledem dokázala utěšit mnoho chlapů včetně mě. Jedná se o velmi příjemnou, zábavnou podívanou, která se nebojí odkazovat na to nejlepší ze série aniž by ubírala prostor novému a velmi hezky, vtipně a lehce působícímu příběhu. Škoda tak velkého množství product placementu, protože bez něj by to hraničilo s hodnocením nejvyšším i tak se ale jedná o nelepší porevoluční básniky. ()
Tak tohle docela bolelo. Na původní trilogii se můžu podívat v podstatě kdykoli a nepohrdnu ani zatracovanou pětkou, ale tenhle "zázrak" Kleinovi odpustím jen těžko. Jedna nevtipná scéna bez pointy střídá druhou, divný střih a tak vůbec. Neštěstí zachraňuje Rybová, která je přesně ten správný typ Štěpánovy múzy (žádná Ute), a pánové Matásek s Vaculíkem. Závěrečná titulková píseň ale moje hodnocení málem srazila na 1*. ()
Galerie (77)
Zajímavosti (9)
- Ve filmu zazněla básnička na základní rým „Kočka-čočka“. Básnička s variací na stejný rým byla i ve filmu V podstatě jsme normální (1981). (HonzaR.)
- Roli sestry Toničky, kterou v předchozích filmech hrála Jana Hlaváčová, si z důvodu zdravotních problémů Jany Hlaváčové zahrála její sestra Dana Hlaváčová. (TomasSlach)
- Film se natáčel v Praze, Mělníku, Litoměřicích a na Kladně. (M.B)
Reklama