Důvěrný nepřítel

Karel Janák se vždycky profiloval jako autor oblibující si zahraniční vzory. V poslední době začal navíc pošilhávat po Slovensku, což přineslo několik zajímavějších nápadů. Před lety se mu povedlo oslovit české puberťáky, později přivedl do českého filmu Kristínu Svarinskou, pro slovenský trh natočil Cuky Luky Film a Důvěrný nepřítel už je čistou koprodukcí. V době premiéry bylo docela zajímavé chodit po Bratislavě a na každém rohu vidět plakát s Dykem. Nakonec se ukázalo, že Janák tentokrát zkouší thriller s umělou inteligencí. A funguje mu to alespoň částečně. Exteriéry jsou fakt pěkné, chvíli jsme v pražském Karlíně, za moment kdesi na Slovensku v překrásné krajině. Herecky je to taky zajímavě namíchané, jsou tu tři výrazní Češi, zbytek jsou Slováci. Marcinkovou a Porubjakovou vnímám jako zajímavé objevy, Hajdu a Luknár patří mezi ty tváře, které ráda uvidím kdykoli znovu. Samotné téma je na naše poměry natolik nevšední, že lze odpustit v rámci celku ledasco, detaily sice občas zaskřípou, ale s podobnou energií bych ráda viděla mnohem více žánrových filmů vzniklých v našich luzích a hájích. (01.08.2021)

Do kina jsem šel s nulovým očekáváním, avšak v některých momentech filmu jsem byl, k mému velkému údivu, příjemně překvapen. Důvěrný Nepřítel má totiž zajímavou nosnou myšlenku, což v kombinaci s temnějším tónem filmu a faktem, že na něčem podobném se ve skutečnosti vážně pracuje a některé fragmenty této technologie jsou dostupné již dnes, vytváří tísnivou a vtahující podívanou. Bohužel, celý tento slibný start zcela zanikne v tváří tvář děravému scénáři, velkému množství “WTF” momentů a neúměrné délce. Ve finále tedy dostaneme snímek, jehož celkové ambice dalece převyšují schopnosti tvůrců. Škoda, potenciál natočit skvělý film zde vážně byl. PS: Gabrielu Marcinkovou chci domů! (Viděno v kině CineStar IGY České Budějovice) (01.09.2018)

V první řadě oceňuji, že po delší době někdo v česko-slovenském prostředí dokázal natočit i něco jiného, než film s tématem komunismu, romantickou komedii nebo vánoční pohádku (škoda, že se po tomhle dost zdařilém pokusu o moderní žánrovku vrátil Karel Janák zase zpátky do těch posledních zmiňovaných oblastí). Mysteriózní thriller se sci-fi zápletkou vnímám jako příjemné osvěžení domácího filmového rybníčku, Důvěrný nepřítel je svěží, moderní, má nápad i myšlenku, sympaticky kolíše na hraně thrilleru s přesahem a atraktivní filmové zábavy. Úpřimně žádné geniální dílo se nekoná a snad každý druhý aspekt (vybrané dialogy, různé díry ve scénáři, vrcholná akční scéna... o výkonu v hlavní mužské roli raději nemluvě) by si šlo představit ve výsledku na lepší úrovni. Na druhé straně jako celek to překvapivě na mě dobře fungovalo, musím pochválit slušný vizuál, výborný střih, stejně jako budování atmosféry a napětí – ten film mě ani jednu minutu nenudil, po celý čas spolehlivě udržel nejen v pozornosti, ale také v napětí, přestože některá vyústění šlo předvídat. Podobný „inteligentní“ dům s funkcí počítačového pomocníka, mluvícího a na každém kroku zasahujícího bych i přes některé výhody vážně nepotřeboval a na místě Zuzany bych veškerá umělá zařízení v krásné stavbě začal ničit daleko dříve... :o) Přesto mě postupná cesta k vrcholu hrozby tohoto vynálezu zkázy bavila, stejně jako odhalování záhadného počínání systému a jeho pravého úkolu. Za mě spokojenost. 75% (viděno v rámci "Challenge Tour 2021" – 30 dní se světovou kinematografií) (25.03.2021)

Film s neuvěřitelně debilním scénářem - je hrozné, že teoreticky tak skvělý námět byl zpracován tak příšerným způsobem. Ta zázračná "inteligence" domu se na začátku projevuje třeba tak, že umí spouštět žaluzie a reaguje na hlasové ovládání (omg, vždyť to už tady je asi tak sto let), své obyvatelce ve vaně přivodí orgasmus cíleným proudem vody (asi nejtrapnější scéna filmu), a ke konci už pro změnu ovládá i tramvaje, libovolné mobily a vyměňuje si maily s nájemným vrahem (to tam fakt je). Ačkoli jsou hlavní postavy podle všeho za vodou - on je špičkový programátor a ona úspěšná sochařka - ve filmu vlastní pouze jedno auto, a sice obstarožní Chrysler PT Cruiser, který už se skoro 10 let nevyrábí a jehož cena po bazarech se pohybuje v rozmezí 20-90 tisíc - absolutně nechápu, proč se tvůrci rozhodli oběma postavám přidělit tak nepravděpodobné auto. Dyk s ním navíc vůbec nejezdí a neustále se přepravuje taxíkem - podle všeho jenom proto, aby se do filmu mohl prodat product placement Renaultu (btw. je zajímavé, že ačkoli manželé na začátku nemohou najít cestu k domu, jakékoli další postavy tento problém nemají, včetně přiblblé Zuzaniny kamarádky, která tam trefí úplně v pohodě - takových nesmyslů je tam snad bezpočet). Marcinková se ve filmu permanentně prohání ve spodním prádle nebo nahá, a všechny její milostné scény s Dykem jsou trapas - nejvíc asi ta, kdy oba běhají venku, chytne je bouřka, a tak se ona svlíkne a začne si to se svým dokonalým mužíčkem rozdávat pod stromem (za podkresu naprosto příšerné Brzobohatého hudby), zatímco každej normální člověk by koukal, kam se v tu chvíli schovat a promočeně by se klepal zimou. Jindy - po zmíněné scéně ve vaně, kdy si k ní do postele vleze Dyk a chce sex - se od něj odvrátí se slovy ""Prepáč, já som opitá" - stupidita dialogů v tom filmu je kapitola sama pro pro sebe, jeden příklad za všechny, kdy velký programátor Dyk pronese: "A v části 362 je taky chyba. Kdo to dělal? Robo, to jsi dělal ty? Tak se podívej na řádek 18. Díky tomu může dojít k výpadku." To bych si fakt rval vlasy z hlavy, slyšet někoho mlít takové sračky. Už jsem zmínil hrozný soundtrack - Brzobohatého hudba je stejně trapná jako celý děj a fakt mi vadila hodně. Celkově jsem z toho filmu měl pocit, že ho natočil někdo, kdo ví hovno o programování, moderních technologiích i sochařství, proto je to celé tak strašně nepřesvědčivé a trapné, jako nějaký český pokus o thriller amerického střihu, který se zoufale nepovedl. Dodávat k tomu něco dalšího je asi zbytečné, když zjevné nedostatky filmu už dobře popsali jiné přede mnou. UPDATE 10.9.2019 - Na druhé zhlédnutí mě to iritovalo snad ještě více než poprvé, ten film jako by přímo řval do světa, jak je dementní. Líbila se mi tam jen ta Slovenka, jinak je to neuvěřitelná sračka, které není rovno. A hluboce obdivuji, jak výstižně a trefně Kamil Fila vystihl, proč je ten film tak špatný. (29.07.2019)

Důvěrný nepřítel Karel Janák. 1) Kdysi dávno jsem četl povídku snad od Ray Bradburyho. Ráno se dům probouzí a jednotlivé automaty začínají svou práci: buzení, přípravu snídaně, úklid, pravidelnou údržbu, větrání a další. Až v posledním odstavci zjistíme, že lidé už nejsou a po nich zůstaly jenom tyto automatizované domy._____ 2) Bohužel nejenom tato vzpomínka, ale i další úryvky z filmu mi připomínají cosi, co jsem někdy někde viděl nebo četl. Například tramvaje dálkově ovládané počítačem - některá Mission Impossible, tuším._____ 3) Jak je asi jasné, z technologických vychytávek předváděných v "mysteriózním thrilleru" (cha cha) si na zadek nesednu. Nemluvím už vůbec o jejich věrohodnosti. A tak nastupuje děj. Inzerované drama. Důvtipné zápletky a překvapivá řešení, kde jste?_____ 4) Výstižné komenty Tetsua* a Toma Hardyho** se pěkně doplňují a dotahují divácký "zážitek" na maximum. (28.10.2019)