Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Mladý středoškolský profesor Bertram Cates chce své studenty seznámit s učením, podle kterého se člověk vyvinul z opice. V té chvíli však do třídy vstoupí řada ctihodných občanů, kteří Catese odvedou do vazby. Proč? Teorie Charlese Darwina totiž odporuje zákonu. Je rok 1925 a zbožné jižanské městečko Hillsboro se chce stát poslední baštou, která bude proti vědcům bránit učení o tom, že člověka stvořil Bůh přesně tak, jak je to psáno v Bibli. Žaloby proti "drzému" učiteli se dobrovolně ujme elitní právník Matthew Harrison Brady. Hillsborští občané jej přivítají jako národního hrdinu. Pro Bradyho totiž neexistuje pojem "evoluce", nýbrž jen "zlovoluce". Avšak protistrana nezůstane mlčet: pokrokový list Baltimore Herald zaplatí Catesovi obhájce, který se s Bradym může směle měřit. Je to jeho dávný přítel Henry Drummond. V tomto konfliktu jde o mnohé. Na lavici obžalovaných se totiž ocitla přirozená lidská zvídavost, zdravý rozum a právo na vlastní názor. Proces nesledují jen občané Hillsboro, ale prostřednictvím novin a rozhlasu celý americký národ. Začalo to jako docela malicherná pře. Její výsledek však nakonec ovlivní kulturní dějiny celé země... Vynikající film režiséra a producenta Stanleyho Kramera vznikl podle divadelní hry Jeromeho Lawrence a Roberta E. Leeho. Předlohou pro toto drama se však stal skutečný případ z města Dayton v Tennessee, známý jako tzv. opičí proces. O aktuálnosti jeho tématu výmluvně hovoří i fakt, že hra byla po filmové verzi zpracována ještě třikrát pro televizi, a to v letech 1965, 1988 a 1999. Poslední verze (r. Daniel Petrie), v níž hlavní role ztvárnili Jack Lemmon a George C. Scott, byla u nás k dostání na videu pod zavádějícím názvem Krotitel větru. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (191)

Orlau32 

všechny recenze uživatele

Jak je možné, že staří režiséři si uměli vybírat tak báječné náměty pro své filmy. Nebo jejich umění spočívalo v propracovanosti dialogů nebo absolutních hereckých hvězd,které měl Hollywood tehdy požehnaně ? Atˇ už tomu je jakkoli STANLEY KRAMER byl zárukou úspěšných a kvalitních snímků, které ani po 50 letech se nemusí obávat nezájmu diváků. ()

Anderton 

všechny recenze uživatele

Na začiatku pri rozhovore v súdnej sieni, keď jedna postava je a vzápatí zahodí jablko, ako jeden zo symbolov rajskej záhrady, som si povedal, že Kto seje vietor bude zrejme rovnako geniálny, ako táto scéna. Nemýlil som sa. Film začne ako boj dvoch ideológií, z ktorých jedna musí bojovať o svoje miesto na zemi a o právo na slobodné myslenie, aby sa v druhej polovici začali riešiť aj iné témy, ako napríklad dôležitosť presvedčenia človeka vo vlastný názor, nech je akýkoľvek. Tým dostávajú jednotlivé postavy plastickejšie charaktery a jediný človek, ktorý bude svojim spôsobom odsúdený, je niekto úplne iný, ako by divák, navyknutý na didaktické rozprávanie, čakal. Množstvo sarkastických, vtipných a zároveň pravdivých myšlienok, ktorých interpretom je Tracey, sadne ako detská riť na šerbel. Kto seje vietor je jedna z najlepších a najlepšie zahraných súdnych drám, aké boli kedy natočené. Pokiaľ nesúhlasíte tak vedzte, že mám právo slobodne myslieť a vám ho tiež neberiem. V opačnom prípade sa môžme stretnúť v súdnej sieni. ()

Reklama

Cafú 

všechny recenze uživatele

Jasně, lidé mají vždy problém s přijímáním nových pohledů na věc. Mají rádi to své zaprděné a stokrát vyzkoušené teplíčko. (Nebudu tu psát, že jsou zde použity dávno již překonané argumenty, což v dnešní postmoderní době nikoho nepřekvapí, protože se dnes může zpochybnit uplně cokoli...) Tento trochu naivní film nás spíš než k tomu, abychom uvěřili darwinistickým teoriím, vede k tomu, abychom se zamysleli, jak hodně tolerantní lidé jsme vůči názorům zcela odlišným od těch našich. Je však darwinistický svět stejně tak tolerantní vůči světu věřících, jak od něj sám tak vehementně vyžaduje? ()

Foma 

všechny recenze uživatele

Většinou se mluví o Tracym a jeho hereckým výkonu, což je jasný, ale myslim, že Fredric March zde podal možná ještě lepší výkon, každopádně si z filmu pamatuju hlavně jeho. Je to velice koukatelný, přesto tak nějak vykonstruovaný, až moc teatrální. Míň je někdy víc, což Kramer zde úplně neaplikoval. Ale za vidění to stojí, taky kvůli výkonu Gene Kellyho, kterej je též vynikající. ()

jonyyy 

všechny recenze uživatele

Jak to říkali v tom filmu - tohle spíš připomíná proces z Kladiva na čarodějnice. Já jsem nevěřící a proti víře v Boha nic nemám, POKUD MI TO NIKDO NEVNUCUJE NEBO TO NĚKOHO NEOMEZUJE a to proto, že účelem víry by mělo být lepším člověkem, ale tohle byl opravdu jenom hon na čarodějnice. Šílené a směšné, jestli k něčemu takovému došlo. 90% Tento film je parodován v Simpsnech v epizodě 17x21 ()

Galerie (58)

Zajímavosti (6)

  • William Jennings Bryan, jehož jméno bylo ve filmu změněno na Matthew Harrison Brady (Fredric March), ve skutečnosti nezemřel v soudní síni, jak je prezentováno ve filmu, ale pět dní po skončení procesu ve spánku na mrtvici. (Chegi)
  • Tzv. Opičí proces se opravdu odehrál v roce 1925 ve státě Tennessee. (kowalski)
  • Film vznikl podle divadelní hry, kterou napsali Jerome Lawrence a Robert E. Lee. Ta měla premiéru na Broadwayi v roce 1955. (kowalski)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bylo změněno