Labakan

Bulharsko-česká sandálovka - pohádka, značně idealizující život prvotně muslimské společnosti. V pohádce se nemůže umírat hlady, ale tohle je tak optimistické, až jednoho napadá, že všichni co točili císařovsko-pekařskou ságu se jen přesunuli o ateliér vedle a kostyméři jim přepíchli šaty, nálada a nasazení zůstalo a taky se tu hromadně zpívá. Anebo jim s tím přešíváním pomohl Labakan, který rozhodně není líný, jak se píše v oficiálním textu distributora. Zaujme k nepoznání mladý Eda Cupák (tak mě napadá, nehrál jednoho z princů v Byl jednou jeden král?) a veselou postavou i Eman Fiala coby sultánův krejčí. Filuta Aleš Košnar má náušnici určitě nalepovací. (04.06.2017)

Následující příspěvek bude pro svoji brutální sprostotu vytečkován... Labakane, Labakane, p..ču se ti pro zk..rvený h..vno obalený kolem p..če maštěný zasr..nou k..ndou stane... Rád zvedám hodnocení. Tady ne. Tady to snížím, protože to nedopadlo jak jsem jako malej zmetek, sakra, čekal... Ze 3 na 2*. (23.12.2018)

V roku 1956 bola natočená v bulharsko československej koprodukcii rozprávka "Labakan". Režíroval ju Václav Krška. Labakan je krajčírsky učeň, ktorý by chcel byť bohatý a žiť v blahobyte. Je to však leňoch, podvodník a klamár. Keď sa mu naskytne príležitosť, tak sa začne vydávať za vznešeného sultánovho syna Omara. Nakonec však sultánova manželka odhalí jeho lož. Nikdy som nemal rád takéto variácie na arabské, orientálne príbehy. Takže ani "Labakan" na mňa nijak zvlášť nezapôsobil. ** (23.11.2017)

Když můžu srovnávat s Falešným princem, natočeným o 28 let později, tak druhý jmenovaný se mi líbil více. Přestože zde se natáčelo v Bulharsku, v druhé pohádce v Chorvatsku. Tady to ale filmaři vymysleli jinak. Šlo pouze o sen. I tak si ale klasicky dali záležet na kostýmech. A děj není tak špatný, pohádka navíc není dlouhá. Na svou dobu šlo o relativně výpravný film a myslím, že tehdy měla velké ambice zaujmout děti i dospělé a nejspíš se to i povedlo. (23.07.2022)

Kostýmy od Trnky, to je prostě žrádlo, milé děti. Jinak ovšem nejsem schopen přesně pojmenovat důvody, proč mě tahle pohádka už od útlého věku nebetyčně sere. Nejspíš proto, že tomu chybí nějaká dějová kulminace. Pořád se mátožně motáme kolem sporu "kdo je krejčí a kdo princ" (jehož řešení pochopitelně známe od první minuty), až má člověk pocit, že po ramena zapanul do močálu nudy a už se z něj nikdy nevyhrabe. Ani relativně krátká stopáž to nezachránila, 75 minut o ničem je furt moc. (30.12.2011)