Řeka čaruje

Minimálně scénáristicky stále produkt protektorátní kinematografie (absence určení konkrétní doby) s řadou nejlepších ingrediencí klasického českého filmu. Velmi příjemný snímek, plný poezie Posázaví i nevázaného mladí, jež je tu v ostrém konstrastu se snobským světem nejrůznější smetánky. Dobrý výkon titulního Františka Hanuse a dokonce velmi nečekaná hanbatá scéna, jedna z prvních v českém mainstreamovém filmu. (08.12.2006)

Trochu cynická oslava kultu mládí, ale vzhledem k době svého vzniku vcelku pochopitelná.  Postarší podpantoflák a pan rada se po návštěvě svého rozšafného přítele z dětství rozhodne vrátit na svou rodnou hroudu a vzepřít se tak svému dosavadnímu životu, v němž se zpronevěřil všem svým mladickým ideálům.  A po návratu ke své milované řece Sázavě zjišťuje, že putuje proti proudu času a dostává  tak druhou šanci žít.   Václav Krška pak se svým hrdinou Františkem Hanusem rozjíždí bezstarostnou jízdu plnou vášně, lásky i lehké erotiky doprovázenou poetickými obrazy naší krajiny a krásně formálně přizdobenou technickými kouzly s prolínačkami a líbivou hudbou.  Dysharmonický akord pak zazní ve scéně setkání s první láskou, kde zděšený pohled hrdiny na svůj zestárlý objekt prvotní touhy čpí právě oním cynismem v počátku zmíněným a je doražen její náhradou v podobě (až árijsky) dokonalé Lidušky, s kterou hlavní hrdina započne ten ideální nový život...  Ale ruku na srdce, kdo z nás by po takové šanci nesáhl? (12.10.2023)

Jo, koniec Protektoratu, to bol cesky film este etnicky cesky ... dnes po roku 1945 doslo jaxi k judaizaci ceskej kultury .... cesky film je zydovsky. mam kamaratov Cechov co mi to potvrdili, bo som cechoslovak. Cesky - zydovsky film je zase kvalitny, ja netvrdim ze nie, zydy su lud Knihy - to jo. Len stale jaxi odmietam byt biely zyd, teda odborne odmietam semitofiliu. Najnenavistnejsie veci voci zydom musia zmiznut, to je jasne, a axa antisemitizmom mysli iracionalna nenavist voci kazdemu zydovi apriori, taxom dokonca proti antisemitizmu. Jo a aj u zydov plati, ze obycajni ludia su najnizsia kategoria a na judaizmus sa treba kukat tak ako na kazdu riadne ustanovenu religiu - se vsim vsudy : 65 % (25.01.2020)

Celkem zajímavý poetický československý film, který má poněkud pomalé tempo, což mu poněkud ubližuje, ale jinak je to film fakt dobrý. Je dobře natočený, dobře zahraný, záběry jsou opravdu poetické, dokonce když je Leopold u vody, člověk se u toho záběru cítí, jako by u té vody sám byl (což se mi u černobílého filmu něco takového stalo snad poprvé), takže se jedná o opravdu dobrý film, který sice na 5* fakt není, ale na 4* určitě. A aby těch prvenství nebylo málo, tohle je taky první film, který končí SPOILER pohřbem hlavního hrdiny, který je kladný a přitom je to happy end KONEC SPOILERU. 4* (19.06.2019)

Poetická oslava Posázaví ... vtělená do písně té řeky, která dá ztrápenému, zestárlému Leopoldu Kohákovi druhou šanci. Člověk je ovšem tvor od přírody přizpůsobivý, zapomnětlivý - a tudíž nepoučitelný ... plýtvat na něho dobře míněnými zázraky je skoro stejně marná práce jako házení luštěnin na pověstnou stěnu. V podstatě tak nějak očekáváte, že si ušlápnutý "Poldík" po své proměně bude chtít znovunabytého mládí jaksepatří užít ... že se postupně dostane do vleku událostí - a bude na dobré cestě, aby znovu zapomněl na píseň své milované řeky a zopakoval veškeré chyby, kterých se kdysi už dopustil. Což není samo o sobě špatně, ba právě naopak - jenom mám neodbytný pocit, že snímek se ve své druhé polovině dostává maličko do rozporu se vším, co zamýšlel prezentovat ... nebo je přinejmenším přespříliš shovívavý a nemá se k tomu, aby svého problematického hrdinu trochu víc skřípnul, takže éterická, téměř pohádková atmosféra se částečně rozplývá. Závěrečnou sebereflexi bych si zkrátka představovala trochu jinak ... 3,5* (20.11.2015)