Mizerové II

"WE RIDE TOGETHER, WE DIE TOGETHER, BAD BOYS FOR LIFE." ------------- Akčnejšie, extrémnejšie, bombovejšie, svižnejšie, pestrejšie a lepšie! Bay sa už tu pripravoval zbaviť okov, nejakých filmárskych hraníc a medzí. Oproti prvému filmu priniesol sivé Maranello, značne veľkolepejšiu a prvotriednu akciu, viac hlášok a väčšie množstvo zapamätateľných scén, či už v dobrom, alebo zlom. Bay Bayom zostane, meniť sa určite na staré kolená nebude a prečo by aj. Takto to má grády a takto je to ono! (14.05.2018)

Michael prostě umí. V Mizerech 2 ukázal přesně to, co po něm fanoušci chtějí. Žádný ucajdaný patriotismus, rádoby hluboké myšlenky, ale jednoduchý koncept z prvního dílu okořeněný několikrát větším rozpočtem. Z čehož vyplívá jedna akční scéna za druhou, průlet kamery kolem auta sem a tam, jeden výbuch vpravo druhý vlevo, loď letí přes stříbrné Ferrari, no prostě děsně stylová podívaná pro odreagování a uvolnění se. Nepřemejšlejte o tom, že tady nikdo nemyslí na následky rozbořených domečků chudých kubánců, nebo že si dva poldové, kteří jsou ještě navíc tmavšího odstínu, můžou dělat prakticky, co se jim chce a ostatní je za to ještě málem plácají po zádech. O tom to vážně neni. K tomu jak Smith, tak Lawrence hláškují co můžou a daří se jim, daří. Nepoužívám to často, ale tohle je kulervoucí nářez, kdo neviděl neuvěří. (22.08.2006)

Bay nezná míru. To, že je film brutální mi nevadí (naopak), vadí mi, že není ani za mák vtipný. A tak odporná a přitom líbivě zamaskovaná konzumní kapitalistická ideologie se jen tak nevidí. Finále na Kubě jenom dokládá naprostou ztrátu soudnosti a elementárního citu pro společenské souvislosti. Jako že nedělají politiku, a přitom ji dělají. Bayovi by měl někdo prostřelit prdel, případně ho rozšmelcovat autem. (30.09.2003)

Tento kousek z dílny talentovaného plebejce se vyznačuje nulovou tolerancí veškeré pravděpodobnosti, vkusem afroamerických komiků, morálkou afroamerických pasáků a estetikou někde mezi KOMANDEM a hiphopovým videoklipem. MB ztrácí kontakt s realitou, takže díky bohu, že ho komerční prů*er zvaný OSTROV do reality zase vrátil. (06.11.2005)

Jak by asi mohl vypadat takový průměrný pracovní den mírně nadprůměrně snaživého amerického policajta z protidrogového oddělení? Co třeba takhle: stříbrné ferarri se řítí rychlostí 100 mil v hodině po maimiské dálnici a snaží se uhýbat mezi prolétajícími a vybuchujícími auty, za jeho palubní deskou sedí zatraceně tvrdý, na nejvyšší míru vytočený černý policista se suchou hláškou na rtech a v tu chvíli už jen těžko sečtitelným počtem zářezů na své pažbě... Ano, přesně takové a žádné jiné poldy nám předvádí M. Bay ve své klasické režii zaměřené na přímočarý efekt. S použitím kamery, která ani na dvě vteřiny nevydrží v klidu, ale je naopak v neustálém pohybu, čímž se režisér snaží navodit pocit, že i když se ve filmu vlastně nic moc neděje, neustále někam "jede". Ukáže nám dokumentární záběry ze života pářících se krys, předvede vykuchané mrtvoly jako veselé rekvizity... Mohl bych ještě pokračovat, ale dobrá, nechci být škarohlíd - mám rád akční filmy a uznávám, že M. Bay dokáže natočit skvělou akci (samostatné honičce zhruba ve 30 min. filmu bych dal bez váhání, se spadlou čelistí, za 5*), ale ani jednou se mi u jeho filmů nestalo, že by mě dokázal, alespoň minimálně, emocionálně svázat s hrdiny svých filmů... a pro Mizery 2 to platí dvojnásob. Možná právě proto mi z toho nakonec ve výsledku vždy vyleze (s vyjímkou Skály) jen průměrný akční film. (24.09.2004)