Yojimbo

Napriek pohodlnej stopáži mi snímok prišiel zdĺhavý a tentoraz ma nenadchol ani Mifune. Krvavé bojové scény boli spravené, sorry za výraz, ale trápne. Neprofesionálne k tomu aký skvelý mal byť tento snímok. (02.11.2010)

Rola osameleho ronina bojujuceho za spravodlivost je pre Mifuneho ako stvorena, a ked sa to spoji s vynikajucim scenarom plnym necakanych zvratov a napatia - dostaneme viac nez vynikajuci film. Asi moj najoblubenejsi Kurosawa. (23.10.2011)

Příjemný film vyprávěný v rozvláčnějším tempu, který obsahuje několik zapamatování hodných momentů. Nejedná se v žádném případě o dílo spadající do akčního žánru, na to obsahuje mnoho dialogů a málo soubojů, ale pokud už k použití násilí dojde, o to dramatičtěji vyznívá. Síla scény při setkání dítěte s matkou doprovázená dramatickou hudební linkou se vyrovná i Leonemu výtečnému zpracování. Je správné, že i silný samuraj je pokořen, což mu dává lidský rozměr, naopak humorné scény na mě působí trochu zbytečně. S japonskými filmy je to těžké a evropskému diváku neznalému reálií zřejmě nevyjeví všechna svá tajemství. Rovněž filmový jazyk je specifický, Kurosawa zůstává vždy trochu opodál jako nestranný pozorovatel dění na plátně. S ohledem na dobu vzniku a výše vypsané však nelze hodnotit jinak než nadprůměrně. (06.05.2006)

Ne takový audiovizuální opus, jako Pro hrst dolarů, ani ne tak dobře odvyprávěný příběh, jako v Poslední zůstává. Přesto velmi dobrý film. Mifune má na svou roli dost charismatu a meče jsou osobnější, než pistole. Celý článek zde. (01.08.2014)

Moje první zkušenost s Kurosawovým filmem a musím uznat, že to má své kvality. Film je rychlý, děj dynamický, postavy jsou celkem výrazné a hlavní hrdina je na první pohled frajer, nepřemožitelný samurajšký bojovník, který má také jistý cit pro dobro - asi to mají v kodexu. Přijde do malého města, kde proti sobě stojí bývalí soukmenovci z jednoho gangu, z nichž se jeden trhnul - Ushitori nesnesl to, že Seibelovým nástupcem se stane jeho syn a ne on jako jeho pravá ruka. Samuraj se skamarádí se s místním hostinským a od něj se dozvídá všechny potřebné informace, a v případě nouze u něj najde azyl. Důkladně pozoruje co se děje kolem a využívá situaci ve svůj prospěch. Dozví se o vraždě úředníka z vedlejšího města, kterou spáchal gang Ushitori, a tak to oznámí jeho konkurenci - Seibelovi. Bojové scény na hlavní ulici, kdy proti sobě pořádají oba gangy výpady a následně ustupují jsou podle mě mistrovské filmařské dílo. Samuraj to vše sleduje ze zvonice. Únos ženy, kterou prohrál jeden místní hazardér v kostkách vzbudí v hlavním hrdinovi odpor - "takové lidi nenávidím" - a tak ji osvobodí a nadělá kolem velký bordel, aby na něj nepadlo podezření, to ale nevyjde a tak si jej Ushitorův pistolník Unosuke odchytne a náš hrdina se dostává do zajetí, kde mu Ushitorův přerostlý hromotluk každou chvíli demoluje ksicht. Ale náš bojovník se nikdy nevzdává, ze zajetí uteče a nebojí se postavit ani Unosukemu s nabitou zbraní. Prostě dobrá zápletka, postupná gradace děje, v půli filmu zlom a pak už jen směřování k nejistému konci. Do toho ta skvělá hudba. Těším se na další Kurosawovy filmy! (24.02.2022)

Tak pro mě premiéra Kurosawi a musím říct, že jsem ohromen. Jednoduchý, ale naprosto perfektní příběh ronina v trochu bizarní japonské vesničce vás uchvátí hned v prvních minutách a na konci vás i trochu mrzí, že už je po všem. Možná bych ocenil trochu víc využít samurajské bojové umění, ale i z toho mála co tam je dokážete být nadšení. Ve finále se vůbec nedivím ostatním režisérům, že si ve velkém Kurosawu vypůjčují, tohle se nikdy neomrzí. (06.12.2022)

konečně film, kde je samuraj zranitelný člověk se vším co k tomu patří. vynikající hudba. (21.10.2005)

Moje první setkání s Kurosawou, ze kterého jsem byla nadšená. Nebýt toho zdlouhavého začátku, dala bych i pět hvězdiček:-) (09.12.2008)

Další skvělý Kurosawův film s úžasně charismatickým Toshirou Mifune v hlavní roli. Velmi oceňuji rychlé samurajské souboje bez zbytečného mluvení, ve kterých Mifune vyniká svou jedinečnou osobností. V roli "ochránce" šikovně využívá rivality obou jakuz a štve je proti sobě. Kamera jakoby s odstupem zachycuje atmosféru a chování jednotlivých postav. Bohužel na 5 hvězdiček mi chyběla pomyslná "třešnička na dortu" na závěr tohoto zajímavého easternu. (10.03.2009)

Základní myšlenka románu od Hammetta je ve snímku nejen zachována, ale je na ní vlastní příběh i vystaven. Kdo četl Rudou žeň, zjistí že obsahově je ochránce na hony ději vzdálen, ale je to mimo jiné dáno prostředím ve kterém se děj filmu odehrává. Nicméně se režisérovi adaptace povedla na výbornou. Herecké výkony jsou poplatné tamní kultuře a na plátně působí věrohodně. Výtvarná stránka je velmi realistická a celkové tempo děje oplývá dobrou rychlostí a navíc lehce stravitelnou. Vůbec i pozdější dva remaky dopadli dobře a to ukazuje jak spisovatel a žák drsné školy dokázal napsat jednoduchý, ale zároveň velmi silný příběh. (09.12.2009)

Je zajímavé sledovat vývoj herců a režisérů pozpátku. Osobně mám dojem, že osvědčená dvojice kurosawa - toši rostla film od filmu, ale narozdíl od mnohých rostla s pořádným náskokem ze solidního kopce vzhůru k nebesům. Jestliže se praví, že kurosawovy filmy byly často inspirací pro snímky západní, je mi záhadou, jak vzdálené může být při zachování dějové linie vyznění filmu a celková vnitřní logika světa, ve kterém se příběh odehrává. Páni, to jsou ale žblepty. (17.06.2010)

Další tupé klišé východní kinematografie, které bylo částečně vzorem pro tupé filmaře ze západu a jejich víceméně tupé a nesmyslně přeceňované spaghetti westerny. Neschopnost podat i ten pitomý příběh se špetkou napětí a atmosféry, místo toho naprostá bezmocnost v posouvání příběhu vpřed a nahrazení toho všeho kladením na sebe naprosto nesmyslných a nelogických scén. Tajemný osamocený hrdina přijede do malého města, ve kterém jsou dva znepřátelené tábory a jediný vydělávající člověk je truhlář vyrábějící rakve. Klasika. Ostatní jsou bojovníci, ale nikdo ve městě nedělá nic kromě kecání a vyhrožování a všichni se mají tak nějak dobře a dostávají zaplaceno. Hlavního hrdinu manipulujícího s dvěmi stranami zajímají jen peníze a pak už je to taková nuda, že jsem přestal vnímat kdo s kým, proti komu a v jaké chvíli. Zlatej Zatoichi. O hudbě se dá říct jen to, že se to řinčení tradičních japonských hudebních nástrojů snad za hudbu ani považovat nedá. Bohužel hledání skutečných mistrovských děl přináší oběti a já je ve svém hledání musím přetrpět. Stále ovšem věřím, že tam někde jsou a odměnu se vychutnám o to víc. (08.09.2010)

Skvělá ukázka japonské kinematografie. Celkem nápaditý scénář a k tomu výborně zahraná hlavní postava ztělesněná Toshirem Mifunem. To, že se filmem inspiroval takový režisér jako Sergio Leone myslím o kvalitě filmu vypovídá dostatečně. Jsem velmi zvědavý na další Kurosawowy kousky. (29.12.2012)

Pramáti všech utahaných kovbojek balamutí diváka podobně jako cynický rónin své protivníky. Permanentně překvapen jsem se nechal unášet fraškovitými souboji a neskonalou komičností usedlíků. Nechť září a nikdy nezhasne nehynoucí zlosyn Tacuja Nakadai s koltem proklatě hluboko v kimonu! (27.07.2013)

„Na divokom západe platilo, že kto má väčšiu pištoľ, ten je väčší frajer, v tomto prípade meč.“ Skúste si sami napísať scenár, ktorý sa celý odohráva v jednej lokalite, a stále je to zaujímavé. Výborná réžia (scéna, kde sa stretávajú dve klany a samotný ronin sedí na pozorovateľni, je bravúrna ukážka samotnej réžie), oproti Rašomónovi je tu práca s hercami omnoho lepšia, dovolím si tvrdiť, že jedna z najlepších, ktorú kedy Kurosawa mal. Film je napísaný, tak aby divák sa veľmi rýchlo uchytil, nevnáral sa do filmu, ako iné kúsky umeleckých a.k.a. skutočných filmov. Okrem scenáristiky, kde Kurosawa a Kikushima, predviedli, kam sa bude uberať ďalšia filmová etapa. Magické spojenie Akira Kurosawa a Kazuo Mijagawa. Tradičné kompozície podľa réžie do obrázkov zakladané kameramanov . Skutočná delikatesa, keď Kazuo Mijagawa je kameramanom, a právom napísať dvorným. Kamera je vynikajúca, cez všetky možné zábery osvetlenie jednotlivých záberov, je až na neuverenie, čo dokázala s akou technikou. ktorou disponoval Kazuo Mijagawa, a čo predviedol Kurosawovi pri natáčaní, aj kamera je na tú dobu čistá a plynulá. Minimalistická hudba, minimalistické herectvo Toširá Mifuneho. Okrem troch rôznych pohľadov prišiel Kurosawa s niečím iným, a znova prekvapil diváka, čím ? predviedol svetu moderný film. Škoda, že mnohé dnešné filmy nenasledujú odkaz režiséra. KLASIKA. /95 %/ (11.08.2017)

,,Bednáři, dvě rakve. Ne, raději tři.“ Yojimbo je zvláštní film, velké drama na malé ploše jednoho městečka se dvěma znepřátelenými gangy. Mezi ně přijde Mifune a intrikuje s jednou i druhou stranou, které se postupně ničí. Ze všech Kurosawových filmů mě tento bavil asi nejméně. Přesto nemohu říci, že bych se nudil. Obrazy, které film ukazuje, jsou nádherné, velká hloubka ostrosti dotváří pocit fotografie a skutečně nejeden záběr bych klidně doporučil na plakát na zeď. Herecké výkony jsou trochu přemrštěné, ale to bude asi v japonských filmech normální. Také některé zvraty pro mě byly naprosto nepochopitelné, ale i přesto jsem si tento film užil, byť více jako cestopis a dokument. (15.07.2019)

Naproso uchvatne, hlavne Toshiro Mifune. Dalsi z prehlidky skvelych Kurosawovych del. Nemuzu si pomoci, ale zase jasnych pet. (02.03.2004)

Film na mě působil spíš jako divadelní hra, velmi nepřirozeně. Není zdaleka tak dobrý, jako Sedm samurajů. (09.01.2009)

Místy pěkná komedie. (11.09.2009)

Jeden z legendárních Sedmi Samurajů se vydal na sólovou dráhu a nedopadlo to vůbec zle. Opět skvěle kostýmy, výprava a atmosféra, Kurosawa opět potvrzuje, že je brilantní režisér. Příběh je jedna velká lahoda válka gangů mezi Seibeiem a Ušitorou a následný vstup Sanjura do tohoto boje, který využívá svého důvtipu a síly, aby nastolil zákon a pořádek. Akční scény výborné, prvotní masakr tři Ušitorových mužů skvělý(jinak děkuji za zajimavost k této scéně), stejně tak celý nadupaný zbytek filmu, který krásně odsýpá až dosype ke skvělému závěru. "Počkám na tebe u pekelné brány" "Zemřel stejně mizerně jako žil". Sató soundtrack vynikající. (22.03.2014)