Kafe & Cigárko

Celkově to není moc konzistentní - chvílemi se to tváří jako zasvěcený průvodce světem umělců, aby to po chvíli sklouzlo k různým klišé, ženské řevnivosti a namyšlenosti, kdy už to ale s nějakým nadhledem a světáctvím nemá nic společného a je to opět podobné tomu blogu, který netuším proč dostal cenu, když na jedné stránce autorka ani neudrží větu (tedy smysl věty - něčím jiným začne, ale jiným skončí, bez souvislostí). Navíc obě herečky vedle sebe sice vypadají jako Laurel a Hardy, tedy vychrtlá a macatější, ale pokud ani jedno není váš typ, taky vás to nijak nevezme. Začátky každých dílů už pro mne byly posléze utrpením (Jmenuji se... a jsem herečka... Ech, who cares?). Pro sebepropagaci asi dobrý, ale jinak až na pár dobrých fórů v prvních dvou dílech posléze jen utahaná nuda, vytahané triko a egoismus bez nadhledu. (29.10.2017)

Minimalizace autorského podílu Doležalové na seriálu je znát i mně, který od ní nepřečetl ani řádku. Schématičnost a klišoidnost zde dalece přesahuje míru nutnou pro nosnou tématickou karikaturnost a ve své neinvenčnosti vrcholí nyní scénkou s autogramy na výměnu, která pamatuje už nejméňě 3 generace. Xxmartinxxova kritika je i jinak jistě na místě. Ale já tady dostávám přesně to, co chci od Saši, která vyhrála spisovatelskou cenu a o níž se málo ví, že má větší prsa než Iva. Takže dovolíte, abych hodnotil neobjektivně a neřešil takové zbytečnosti, jako je herecké umění. (18.10.2017)

Sympatický pohled na vlastní kariéru s některými hodně pěknými meta momenty, zvlášť pro člověka, který Marii Doležalovou nějaký čas sleduje (ale nečte). Přesto bych však uvítal větší prostor na reklamních materiálech pro Hanu Vagnerovou, která je druhou pomyslnou nohou, která v mých očích tento seriál nese. (20.10.2017)

-3* na Streamu jsem narazil nedávno na tuto krátkou sérii, která mě první dílem příjemně pobavila a tak jsem ji v průběhu vycházení jednotlivých dílů zkouknul. Určitě to není nic světoborného a jednotlivé díly či bonusy jsou často kvalitativně nevyrovnané, ale ve výsledku je to jemné osvěžení většinou hloupých či podbízivých internetových pořadů. [ PŘÍBĚH: 1 /// SMYSL: 0 /// ATMOSFÉRA: 1 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 1 /// NÁLADA: 2 /// ART: 0 /// STYL: 1 /// CASTING: 1 (3*MAX) ] (19.11.2017)

(Viděno pět z šesti epizod.) Fakt nevím. Ten projekt mi není nesympatický, proto mu nadsadím, ale jeho provedení není moc dobré. Situace, co na papíře mohly vypadat fajn, jsou realizovány velmi nemotorně. Doležalová je herecky dost poleno, což se tu znásobuje, protože když tu hraje, jak hraje, tak hraje (pravděpodobně záměrně) ještě o řád hůř - znamená to, že špatná herečka ví, že je špatná, tak když hraje samu sebe, jak hraje, tak hraje ještě hůř, než když hraje, že nehraje? Protože tahle úroveň sebereflexe explicitně úplně chybí a já pochybuju, že jde o záměr. Jen se mi z toho trochu motá hlava a navíc ta všudypřítomná topornost a karikovanost za hranu sráží pointy vtipů. (Podle mě se Doležalová pokoušela o podobnou nonšalantnost, jako předvádí Vagnerová, ale na to prostě nemá rozsah, což by nebylo nutně likvidační - i herci s malým rozsahem se mohou uplatnit, když že sebe nedělají Day-Lewise.) Jinak ale celkovou nešťastnost konceptu dostatečně demonstruje pátá epizoda o sexu, která samu sebe definuje, jako že půjde na kost a odhalí pravdu, aby nakonec při natáčení samotné scény přes celou postel přetáhli tvůrci černý obdélník a z herců nebily vidět ani hlavy, protože by to pro ně bylo trapné a nepříjemné - to si trochu protiřečí s avizovaným záměrem. Jinými slovy seriál avizuje, že diváky seznámí s tím, jaké to je být herečkou, ale dělá to jen mělkými anekdotami, z nichž v některých jde poznat léta vyprávěná klišé, místo aby byl opravdu upřímný. Abych nebyl jen negativní, má to v sobě určité naivní kouzlo (byť už trochu nepadnoucí věku Doležalové, která by ve svých třiceti rozhodně mohla být víc než naivní náctiletá holčička) a líbila se mi třetí epizoda o Nině. S tvorbou Streamu Pěstírna a Semestr to nejde co do kvality srovnávat, Monte Carlo to ale asi předčí. 2 a 1/2 (20.09.2017)