Black Clover

Burakku kurobá (2017) 

Po poslední episodě tohle možná (nemyslím si) ještě přepíšu, ale 46 dílů a pořád tak nějak o tom samém? Myslím, že jsem viděl dost na to, abych mohl s klidem říct, že Black Clover je podprůměrný zástupce žánru shounen, který má všechny největší klišé, odpornosti a zvěrstva, která nám jiná velká díla tohoto žánru ukázala. Zkrátka vezměte to co vás štvalo v Narutovi, Bleachi, One piece, Fairy Tail a mnohých dalších a dejte to dohromady do jednoho seriálu. Takže tu máme neskutečně otravného, ukřičeného a předimenzovaně odhodlaného hlavního hrdinu, proti kterému je Ichigo milý chlapec, Naruto kliďas a Luffy úžasný sympaťák. Aby všechno bylo ještě více podtržené, tak má Asta hlas příjemný asi jako mimozemšťan Alzák v kombinaci s hejnem vran. Co se episod týká, tak každá začíná tak 3 minutovou rekapitulací, která zbytečně ubírá čas ději a zase jednou až příliš často dostáváme ve vypjatých okamžicích dosti nepatřičné a atmosféru ničící flashbacky, které sice nemají třeba délku celých episod, ale stejně ruší. Souboje jsou jak vystřižené z Bleache, kdy musí hrdina dostat minimálně 3x přes držku, aby opět vstal ("Mada mada...") v nejpříhodnější okamžik, náhodou našel další nové schopnosti a pak konečně vyhrál. K dokonalosti tomu už chybí jen Dragon Ballovské levlení až na ultra- super- duper-božskou úroveň a ještě dál, ale i tohle může přijít... Vedlejší postavy jsou povětšinou jen hromada klišé šablon, které jsou tu proto, aby vyplňovaly čas v mezidobí, než se náš hrdina znovu zvedne v souboji, občas nějak (opakovaně tím samým) rádoby pobavily a sloužily jako motivace, protože "síla přátelství" přeci musí zvítězit. Jejich vývoj je stejný jak u hlavního hrdiny, dostávají po hubě, aby pak našli novou sílu a znovu dostali po hubě, nebo se nechali zachránit od někoho dalšího (většinou našeho "Mada mada..." Asty). No a příběh? "Já chci být Wizard King!" - to už tu bylo (Pirate King, Hokage)... K tomu magické guildy jako když zkřížíte ty z Fairy Tail s oddíly z Bleache. Když si to shrnu a zopakuji, tak je Black Clover jen neoriginálním a podprůměrným shounenem u kterého mě drží asi jenom to, že mám tenhle žánr rád (protože akce, souboje...) + že to má pro mě poměrně sympatické a zajímavé fantasy prostředí (které mě chytlo už jen tou obrovskou lebkou démona na začátku...) + že tam je alespoň jedna cool postava (Yami). Zatím 4/10 EDIT 9.4.2020: Celý epochální příběh s Elfy byl sice docela zajímavý, ukázalo se, že minimálně na soubojích se dost zapracovalo, ale také je mi jasné, že tohle bude ještě hodně dlouhé a po pravdě už mě bohužel skoro vůbec nezajímá co bude dál. Yami je super postava a oblíbil jsem si i třeba Zoru, ale nějak mi to k dalšímu pokračování nestačí. Chtěl jsem skončit už několikrát a tentokrát to již opravdu udělám (nebo to možná bude minimálně delší pauza). Tedy Drop po 129. díle a za ty elfy přihodím jeden bodík a Black Clover tak ode mě alespoň získává označení "průměrný shounen". 5/10 (21.08.2018)