Přes kosti mrtvých

,,BYDLÍTE NA VESNICI. TAK CO ČEKÁTE!...“ /// Nevím proč (vlastně vím moc dobře!), ale v poslední době (letech) začínám mít rád víc zvířata než lidi. Tady se mi dostává zvířátek, běhajících za zvuku loveckejch zbraní požehnaně. Škoda, že víc nemrazí z charakterů, páč mě bavěj tyhle hrátky o lidský povaze a čím menší je místo, tím to je zajímavější a víc to vypovídá o nás, lidech. Tahle prdel světa není úplně malá, ale vybranej vzorek je dostačující. Dá vyniknout filmařině i hercům. Veškerá vážnost občas vezme „za svý“, když mám jako pobrat, že i zvíře toho může mít dost a uchopí spravedlnost do svých tlapek (pařátů…). Netradiční mstitelský drama, jehož útok na morálku by mohlo vocenit nejedno zvířátko. My, lidi, asi chceme trochu víc… /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Knihu „Svůj vůz i pluh veď přes kosti mrtvých“, kterou v roce 2010 napsala Olga Tokarczuk, neznám. 2.) Mám radši lidi než zvířata. 3.) Chcu slyšet tu „O hmyzím holokaustu“. 4.) Thx za titule „dankeroni“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (03.10.2017)

Velice zvláštní film...satira s černým humorem, nádherná příroda, výborně zvládnutá kamera a hudba, dobrá herečka Mandat...bohužel vyvrcholení se dalo brzy předjímat, vedlejší postavy nebyly tak dobře propracované, častá změna období. Celkově ale film od A. Holland vyzněl dobře, hlavně totiž vede k celkovému zamyšlení a také je to určitá alegorie na dnešní dobu. (23.04.2017)

Na úvod říkám, že moje hodnocení je potřeba brát s rezervou. Už dlouho se mně totiž nestalo, že jsem film po půl hodině vypnul, protože jsem se naprosto neztotožnil s tím, co tam vidím, s chováním a přemýšlením postav atd. Hlavní hrdinka je "střelená" učitelka, která dá na horoskopy a zvířata (potažmo příroda) jsou pro ni na prvním místě. Kněz je fanatik, ze kterýho hned v úvodu padají šílený sračky (parafráze - desatero je jen pro lidi, takže zabít zvíře je úplně v pohodě). Policajti jsou v klidu, ti nic řešit asi nehodlají. Rodiče si stěžujou, že mají jejich děti boty od bahna (úvod filmu se odehrává v pohraničí - lesy, louky, polní cesty - a je podzim). A pak umře jeden chlapík. Pohoda, dva jeho sousedi se tam jdou v noci podívat, s mrtvolou hýbou, jako by se nechumelilo, dokonce mu z huby tahají nějakou kost. Já bych se asi posral nebo poblil, nebo bych při nejmenším nebyl tak v klidu. Pro mě absolutní nepochopení filmu a absolutní nezájem to sledovat dál. A. Holland není žádný ořezávátko, ale tohle asi není úplně ono. Nevím, jestli se k tomuhle někdy vrátím. (24.08.2020)

Celkem by mě zajímala cílovka tohoto filmu, protože nevěřím, že existuje. Je tu snaha o jakýsi spirituálně-eticko-vědecký přesah, ale přitom film působí většinu času dost nudně nebo sledujeme trpící zvířata (případně ta, co to už mají za sebou). Závěrečná pointa není úplně špatná, ale přišla až poté, co jsem několikrát zvažoval odejít z kina, takže celkový dojem z filmu to už úplně nezachránilo. A nezachránil to ani následný diskusní panel s režisérkou: "Chtěla jsem něco od této spisovatelky natočit a toto mi jako jediné přišlo, že by to zfilmovat šlo..." (Nejsem si jistý, zda to kvalitně zfilmovat šlo, ale každopádně tohle nebyla ideální cesta.) * FamuFest, BioOko (09.03.2024)

Snímek je pomalý, nevýrazný, ale atmosféra mu nechybí. 1) Kostrbaté vyústění. Pointa mimo realitu._____ 2) 64leté Agnieszce Mandat (Janina) nelze upřít výraznou osobitost, a to jak herečce, tak ztvárněné postavě._____ 3) 29letý Jakub Gierszal (mladík Dyzio) už není ten zajíček, jakého si pamatuji z filmu Vše, co miluji, ale pořád je to pěkný kluk. (09.06.2020)