poster

Přes kosti mrtvých

  • Polsko

    Pokot

  • Německo

    Die Spur

  • Švédsko

    Villebråd

  • Slovensko

    Cez kosti mŕtvych

  • anglický

    Spoor

Krimi / Drama / Mysteriózní / Thriller

Polsko / Česko / Německo / Švédsko / Slovensko, 2017, 128 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Malarkey
    ***

    Nedokážu posoudit, jak moc jsem se na tento film těšil. Agnieszka Holland je pro mě zárukou kvality a tak jsem tušil, že Pokot nebude vůbec špatný. K tomu jsem se těšil i na Miroslava Krobota, který se dle plakátu tvářil, že bude jednou z hlavních rolí. Během filmu jsem ale hodně rychle zjistil, že tomu tak nebude. Hlavní roli tu má krajina Kladska a Agnieszka Mandat. Ta sice není vůbec špatná, ale hraje v těžce definovatelném filmu. Agnieszka Holland sama vlastně po projekci potvrdila, že se jedná o mix několika žánrů. A ono to na tenhle film vlastně opravdu sedí. Od všeho trochu, ale dohromady nic. Kriminálka to není, protože tam nic nevyšetřují. Horor to taky není, protože se není u čeho bát. Psychologické to také úplně není, protože se do emocí postav vlastně kromě poslední čtvrt hodině ani nedostanete. Takže zbývá hodně atmosféry, která je v tomto případě vysloveně na rozdávání a černý humor, který je v první polovině filmu takřka nulový a ve druhé polovině filmu zase neobvykle častý. Suma sumárum se jednu o zajímavý film, u kterého bylo krásné sledovat záběry Kladska a divokých zvířat, ale bylo těžké se zaměřit na příběh samotný, který celou dobu tak nějak nezávisle na okolí plyne a v posledních patnácti minutách nám to časovými přesmyčkami rozkryje. Mimochodem narážky na církev hodně solidní a podle toho, co Agnieszka vyprávěla, i hodně oprávněné. Bylo mi z faráře vysloveně na blití!(25.3.2017)

  • Fr
    ***

    ,,BYDLÍTE NA VESNICI. TAK CO ČEKÁTE!...“ /// Nevím proč (vlastně vím moc dobře!), ale v poslední době (letech) začínám mít rád víc zvířata než lidi. Tady se mi dostává zvířátek, běhajících za zvuku loveckejch zbraní požehnaně. Škoda, že víc nemrazí z charakterů, páč mě bavěj tyhle hrátky o lidský povaze a čím menší je místo, tím to je zajímavější a víc to vypovídá o nás, lidech. Tahle prdel světa není úplně malá, ale vybranej vzorek je dostačující. Dá vyniknout filmařině i hercům. Veškerá vážnost občas vezme „za svý“, když mám jako pobrat, že i zvíře toho může mít dost a uchopí spravedlnost do svých tlapek (pařátů…). Netradiční mstitelský drama, jehož útok na morálku by mohlo vocenit nejedno zvířátko. My, lidi, asi chceme trochu víc… /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Knihu „Svůj vůz i pluh veď přes kosti mrtvých“, kterou v roce 2010 napsala Olga Tokarczuk, neznám. 2.) Mám radši lidi než zvířata. 3.) Chcu slyšet tu „O hmyzím holokaustu“. 4.) Thx za titule „dankeroni“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ *(3.10.2017)

  • Reiniš
    ***

    Přes kosti mrtvých byla pro mě rozhodně jedna z nejrozpačitějších projekcí letošního Berlinale. Hlavní problém vidím především v neustálém vršení nových motivů a příběhových linek, aniž by se adekvátně dořešily ty předchozí. Snaha o žánrově ambiciózní film je chvályhodná, ale ve výsledku se tu nevyrovnaně skáče mezi poměrně brutální kriminálkou, ekologickou agitkou, rázovitou vesnickou komedií a romancí třetího věku, která svou křečovitostí téměř připomene poslední filmy Marie Poledňákové. Obdobně nevyvážené je i režijní vedení herců. Zvláště Agnieszka Mandat je v titulní roli snad až příliš agilní a její postava je asi tak sympatická, jako Jessica Fletcherová z To je vražda, napsala. Pokud Agnieszka Holland zaujala ve své kariéře nejednoznačnými charaktery a psychologickou drobnokresbou postav, zde jsou její hrdinové až pohříchu jednostranní (záporné postavy se chovají pouze záporně a naopak). I tentokrát měla režisérka šťastnou ruku na výběr kameramana. Oceňovaná polská kameramanka Jolanta Dylewska snímá atmosférické obrazy přírody všech čtyř ročních období a vizuálně zanechává film velmi silný dojem. Škoda, že působivé kulisy nemohly posloužit kvalitnějšímu příběhu. Více než starší filmy Agnieszky Holland jako bylo Úplné zatmění nebo Julie na cestě domů, připomene její novinka stylisticky standardního, ale dramaturgicky totálně rozpadlého Jánošíka.(31.3.2017)

  • Hortensia
    ****

    Po dlouhé době film Hollandové, který má co říct. Přijde mi to všechno vyvážené, jak míra nadsázky a "temnosti", tak psychologizace postav. Občas se film nevyhne doslovným flashbackúm zrejména ke konci... Ale vlastne je to taková ta hororová pohádka od Dobšinského. (Snový Štastný konec tedy nemuže chybět.) A příroda poňekud syrově trestá prohřešky vúči Vesmírné harmonii...(25.8.2017)

  • Radek99
    ***

    Hodně těžké hodnotit, po formální stránce skvost, po obsahové - pokud nejste esotericko-astrologická fanatička a nesoudná ochránkyně zvířat - jen těžko akceptovatelné. Knihu Olgy Tokarczukové jsem nečetl, takže nemohu posoudit, jak větně se Agnieszka Hollandová při její adaptaci držela původní linie a jestli ten výsledný filmový tvar, někde na půl cesty mezi Cestou z města Tomáše Vorla a vegetariánským Antikristem Larse von Triera, odpovídá literární předloze, každopádně jde to opravdu hodně proti běžné konvenci. Bizarní antimyslivecká agitka anebo do extrému dovedená etika Alberta Schweitzera? Jako divák jsem měl silný problém ztotožnit se s hlavní postavou a přestože je její počínání a hodnotový rámec zpočátku v něčem sympatické, brzy jde za hranu, ten soubor hrdinů je tak obskurní, že ve výsledku mi přišla většina filmu silně komická, což asi nebyl záměr tvůrců (pošahaná esoterička, nerd epileptik pracující u policie, groteskní postavy mysliveckých kmotrů jak z Kusturicových filmů...). Po formální stránce ovšem Pokot nabízí mnohé - opravdu nádhernou kameru, plnou jak poetických záběrů přírody, tak i akčněji laděné jízdy a švenky, skvělou hudební složku (kostelní sbor při mši k svátku sv. Huberta opravdu strhující, stejně jako je originální slyšet ve velkém evropském koprodukčním filmu Francovku od Plastiků...), skvěle vymyšlené a formálně provedené flashbacky, přesný střih a opravdu nádherně provedenou mizanscénu, stejně jako originální herecké výkony (Miroslav Krobot rulez), i když pohříchu být racionálnější scénář, bylo by i víc co hrát... PS: Je vtipné vidět, jak na konci filmu programátorský nerd vypne při blackoutu nejen elektřinu v celém městě, ale i všechna auta... :-)(14.9.2017)

  • - Celosvětová premiéra proběhla 12. února 2017 na filmovém festivalu v Berlíně. (Stoka)

  • - Natáčení probíhalo od 20. června 2015 do 29. ledna 2017 především v Dolnoslezském vojvodství v Polsku. Několik natáčecích dní proběhlo také v českém pohraničí na Broumovsku. Konkrétně například závěrečná scéna filmu nebo scéna Svatohubertské mše v kostele Sv. Petra a Pavla v Broumově. Vedle toho se v Česku vytvářely také vizuální efekty ve společnosti UPP a točily se zde záběry divoké zvěře, se kterými film intenzivně pracuje. (Zdroj: CinemArt)

  • - Snímek je natočen na motivy knižního morálního thrilleru Olgy Tokarczuk ze současného česko-polského pohraničí, který vyšel v českém překladu pod názvem "Svůj vůz i pluh veď přes kosti mrtvých". (Zdroj: CinemArt)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace