The End of the F***ing World

Když chcete svou novou známost podříznout, ale neustále se dostáváte do prekérních situací, tudíž k tomu pořád není vhodná příležitost, tak se do ní postupně asi zamilujete nebo co. Bonnie a Clyde hadr aneb romantika na hony vzdálená červené knihovně. Pokud tedy červená v onom slovním spojení neodkazuje ke krvi, protože hrdina je zakřiknutý sociopat s vražednými sklony, jenž má po vzoru westernových pistolníků pro jistotu vždy ruku na kudle, a hrdinka protivná kráva, která by vytočila i toho největšího flegmatického introverta. Tohle duo si tedy rozhodně „zamilujete“ a budete mu fandit, a pokud ne, tak ve vás není špetka rebelské romantické duše. Cynické, trochu na sílu a až moc chtěné, ale přesto poměrně zábavné. (06.01.2018)

(no spoilers) Je hrozně fajn jak si celá minisérie hraje s očekáváním diváka - už od začátku, kdy člověk zjišťuje, kterak příběh nejspíš půjde podle zajetých kolejí se standardní Manic Pixie Dream Girl, když v tom ejhle - je to spíš Maniac Profane Deviant(art) Gal. Příběhově je to úplně jako klasický americký indie film kompletně se stylizací, záběry, barvami i soundtrackem, když v tom ejhle - je to minisérie osmi dvacetiminutovek odehrávajících se v Británii od Channel 4 a Netflixu na motivy komiksu. Komiks jsem si zběžně prohlédl a nepřilákal mě, zejména stylem kresby hlavních postav. V seriálu se casting ale povedl na jedničku, sympatičnost hlavních postav hlavně přisuzuji jejich hereckým výkonům a přítomnosti vnitřních monologů a u vedlejších postav, že scény s nimi často obsahují něco víc než jen jejich část příběhu týkajícího se Jamese a Alyssy. End of the F***ing World je cosi skvělého a neobvyklého. Něco, co Baby Driver loni chtěl být, ale nedokázal to a co Bonnie a Clyde dokázali už dávno. Druhá série trochu ubrala na humoru, avšak drama a napětí je tam stále dost i přes hezky uzavřený konec první série. (13.01.2018)

Tak tomuto dám veľmi rád plnú paľbu. Tá dvojica ma dokázala baviť po celý čas, ani jeden diel nesklamal, ani jeden diel nenudil. A aká to bola že zábava! Čierny humor sa tu v podaní týchto absurdne ladených (iba z pohľadu väčšiny) postavičiek valil ako prílivová vlna a prskal sarkazmus a iróniu na všetky strany. Hlavne zo strany Alysse. Zaujímavé bolo aj sledovať vzťah otca so synom, ktorý sa tu dokázal tváriť dokonale chorý a narušený, robiť si z toho srandu, no pritom smutnou skutočnosťou je, že v súčasnosti je to v mnohom aj realitou. Áno, tento rýchlo plynúci mini seriál toho povie viac, ako sa na prvý pohľad môže zdať. Len treba natrčiť uši. (24.03.2020)

„Jmenuji se James, je mi 17 a jsem si celkem jistý, že jsem psychopat.“ Takhle začíná jedna z nejoriginálnějších road-movie poslední doby. Originálnost spočívá v tom, že krutě přesně vykresluje svět dospívajících, se všemi hrůzami, nejistotou, strachem a vztekem. Pichlavá romance dvou looserů postupně odhaluje jejich rodinné zázemí a důvody, proč jsou takoví, jací jsou. Jejich dosavadní zkušenosti se světem jsou většinou na prd a oni ještě nemají zmáknuté obranné mechanismy. Ještě ke všemu - k neuvěřitelně siným hereckým výkonům - mi oba dva připadali mladší než sedmnáct. Nejenom sexem: někdo se k němu hrne, jiný to odkládá. Ale i celkovým postojem k smutně praktickým stránkám světa. Oba byli jak děti. _____ Proto čtu Alyssino zuřivé: „Všechno stojí za hov…“ ve skutečnosti takhle: „Všichni mi říkají, že já stojím za hov… možná mají pravdu.“ A Jamesovo: „Chci někoho zabít,“ překládám jako: „Chci něco cítit.“ Ona se obrnila vztekem, on rezignací, protože jiný způsob obrany zatím neumí. A takhle outsiderská dvojka si klestí cestu dalšími hrůznými zážitky, které ale nepostrádají drsný humor. Společně se vydávají na útěk, ze kterého už není – myšleno emocionálně – návratu. Proto doufám, že další řadu už nenatočí. ___ Přidejte si záměrně super ironický americký feeling, perfektní dialogy, gradaci scén, dobrý soundtrack a i takové drobnosti, jako je Jamesovo oblečení, kterého poprvé vidíme v černém, jako prototyp mladistvého podivínského vraha, aby nakonec skončil ve vesele pestré havajské košili. ______. Škoda, že se podobné seriály nevysílaly, když bylo sedmnáct mně. Necítila bych se tak vyloučená. (15.02.2018)

Tenhle temný kousek je velmi příjemné překvapení. Už jsem si říkala, že mě rok 2018 ochudí o mou pravidelnou dávku kvalitních britských seriálů (hlavně v podobě Game of Thrones), ale hned první týden mě přesvědčil o opaku. A co si o The End Of The Fu***ing World myslet? Divné? Možná... Zábavné? Určitě. Zaručeně to stojí za zhlédnutí, i když už má divák svá teenagerovská léta za sebou. Každý díl má okolo dvaceti minut, doporučuju kouknout na všechny najednou. :) (06.01.2018)