Kapsy plné dynamitu

Ještě žádný jiný film Sergia Leoneho ve mně nezanechal takových pocitů a myšlenek . Je to těžce stravitelné a zajímavě podané . Do půlky klasický spaghetti western a od druhé drama o lidskosti , nesplněných snech a životních prohrách . Leone podává všechny scény s velkou precizností a se smyslem pro detail který je pro něj typický . Velkou zásluhu na tom mají skvělí herci především James Coburn u něhož stačí pohled a smete vás . Jediné co lze vytknout je příliš dlouhá stopáž filmu ale je tam takových emocionálních scén že mu to v klidu odpustím . (19.09.2006)

C'era una volta la rivoluzione - tento italský alternativní název "zcela" vystihuje film, který je na jedničku podařenou míšeninou Tenkrát na Západě a filmu Hodný, zlý a ošklivý. Skutečně nechápu, pročpak se netěší větší popularitě, jíž by si rozhodně zasloužil. Příběhem i prostředím zcela jasný italowestern - Mexiko občanské války, motorka, "tank" a spousty mrtvých, kam se podíváš. Coburn se Steigerem jsou výborná dvojka - herecky samozřejmě zcela vybočující ze "spaghetti-podmínek". Flashbacky se zajímavě mísí s osobitým humorem a Morricone všemu dodává tu správnou šťávu (hlavní téma něco jako "šou -šou".) (07.08.2005)

„Revoluce je aktem násilí“… a Kapsy plné dynamitu jsou jedním z nejatypičtějších westernů vůbec. Začínají záběrem na močí skrápěné mravence. Kamera pomalým pohybem vyhledá tvář močícího, opáleného Mexikánce, a kdo již viděl nějaký film od stejného režiséra, musí být rázem v obraze. Leone detaily tváří rád, čehož využívá k dosažení kýžené reakce ze strany diváka například ve scéně z dostavníku, kdy slova plná nenávisti v kombinaci se žvýkajícími pusami nutně vzbuzují znechucení. Jde o scénu, která nejjasněji definuje téma celého snímku – bohatí vs. chudí, resp. ti, kteří jsou mocní vs. ti, kteří mocnými být chtějí. Rozpor těchto dvou stran vede jedině k revoluci, jenže k čemu vede revoluce? Není to film o špinavých chlapech, kteří jedou odněkud někam, kde někoho zastřelí, případně vyvražďují Indiány a bizony, mohl by se tudíž líbit také jedincům, jež kolty zavěšené proklatě nízko nikdy příliš nevzrušovaly. Atmosféru Leone jako obvykle buduje dlouhými scénami, z nichž se o jejich aktérech poměrně brzy dovíme vše podstatné. Nepotřebuje mnoho šablonovitých situací, vše dokáže sfouknout na jeden zátah. Velice nápomocna je mu krom nezbytného humoru hudba Ennia Morriconeho. Ta ve scénách z Malloryho minulosti přejímá hlavní roli a svým způsobem je důležitější než to, co vidíme. Výborně byli vybráni oba titulní herečtí představitelé: James Coburn jako terorista, člen IRA, přesto klasický westernový hrdina, si možná právě touto rolí zajistil svou účast v Peckinpahově Pat Garrettovi a Billym the Kidovi. Při prvním pohledu na Roda Steigera mě ani nenapadlo, že je to rodilý Newyorčan, svého mexického banditu ztvárnil s naprostým přehledem. V jeho podání je Juan hlavně hlavou jedné velké famílie, jeho postupná proměna, změna ideálů, je pak příznačná pro celý film. Kapsy plné dynamitu se nesou v podobně nostalgickém duchu jako Divoká banda, kromě všeho jiného jsou totiž taky o konci jedné éry, což není symbolizováno ani tolik dynamitem a motorovými vozidly, jako značným úpadkem morálních hodnot. 85% Zajímavé komentáře: Marigold, Radko, Historik (05.01.2008)

Nejdříve jsem měl pocit, že sleduji další mistrův westernový počin, i když z o něco pozdějších dob; detaily očí a žvýkajících úst, většinou se zoomovým nájezdem. Ale potom se z filmu stala téměř komedie ve stylu Spencer / Hill a než jsem se rozkoukal, díval jsem se opět na něco jiného - na drama o revoluci. A takovéhle přesuny nemám rád. Navíc se mi tento kousek zdál poměrně nudný. (20.02.2007)

"Nic mi nevyprávěj o revolucích, o těch já vím všechno. Lidi, co čtou knížky, jdou za těma, co knížky nečtou ..." No a hádejte, kteří z nich pak mají plný břicha a kteří jsou tuzí? Proto já již dávno necinkám klíči na náměstích ani nebojuju na barikádách, abych jednu skupinu bohatých vyžírek revolucionářsky nahradil jinou skupinou, které má moje problémy na stejným místě pod zádama jako ta první. V tomto směru tomuto snímku rozumím a fandím mu, ale na druhou stranu mne systematicky uspával a kromě úžasný skladby pro dva kulomety či humornejch hrátek s výbušninami, příliš zábavy nepřinesl. (23.12.2013)