„Marečku, podejte mi pero!“

Jiří Sovák - (Jiří Kroupa st.) +++ Jiří Schmitzer - (Jiří Kroupa ml.) +++ Iva Janžurová - (Týfová) +++ Josef Kemr - (Plha) +++ Ladislav Smoljak - (Tuček) +++ Zdeněk Svěrák - (Šlajs) +++ Josef Abrham - (Janda) +++ Taťjána Medvecká - (Eva Tůmová) +++ Milena Dvorská - (Outratová) +++ Jaroslava Obermaierová - (Ziková) +++ František Filipovský - (Chemikář) +++ Petr Nárožný - (Týfa) +++ Pavel Vondruška - (Svátek) +++ Tomáš Holý - (žák) +++ Hudba: Svatopluk Havelka +++ Namět a scénář: Zdeněk Svěrák a Ladislav Smoljak _________________ Tak toto je naozaj klasika, pri ktorej nechapem, ako som ju mohol cely cas tolko ignorovat. Sovák je perfektny, hlavne este to by chybalo, aby syn ucil otca matematiku, to je predsa pod jeho uroven :-) Je tu spusta kvalitnych a humornych dialogov. Najviac sa mi pacila zapletka "Stretneme sa na cintorine". Proste jedna z najlepsich ceskych komedii...................16.10.2008 (11.07.2008)

V této československé komedii komedií se podíváme do rodiny Kroupovic,kterou nám zahrála rodina Schmitzerovic a to v době socialismu,přesněji zaměřené na otázku tehdejšího školství a zjistíme,že ten život nebyl zas tak šedivý,jak nám vykreslují dnešní média,ale že se dala zažít také spousta legrace minimálně na tom filmovém plátně to zábava byla.Vidíme zde,jak tehdy to školství fungovalo,že to bylo o personě toho daného učitele,jak vám tu látku dokázal podat a vám stačilo už jen poslouchat a už jste se pak nemusel nic doučovat.Dnes to funguje tak,že vám řeknou,ať se to naučíte doma sám,najdi si to na internetu,třeba na wikipedii,kde nemusí být pravdivé informace a já tě pak z toho vyzkouším.Představte si,že by se tento film natočili v této době se stejným scénářem i dialogy.Myslím si,že by z toho byl pěkný paskvil,jelikož tento film je založen především na skvělých hereckých výkonech,protože,co herec,to unikát.Nedokážu si představit z plejády dnešních herců,že by ty role přesvědčivě zahráli,protože mi poslední dobou připadá,že dnešní herci neumí hrát ale že jen přehrávají a to je velký rozdíl a v konečném výsledku je to znát.Snímek se stal kultovním hlavně díky dobře napsanému scénaři,vtipně napsanými dialogy,hláškami,které doslova zlidověly,ale hlavně kvůli bezkonkurenčně dobře zahráním postav zejména v podání Jiřího Sováka a jeho syna Jiřího Schmitzera nebo v podlézavosti Hujera v podání Václava Lohniského,která nemá v novodobé historii československé kinematografie obdoby.On ten herec hrál většinou fakt ujetý frajery,např.zloděj z Arabely ad.Pak musíme připomenout uhihňanou Evu Týfovou v podání Ivy Janžurový a její skoro milostná avantýra se starším Kroupou a zejména František Kovářík v roli profesora Hrbolka,který se nechá ukecat vychcaným Šlajsem a Tučkem k zazpívání Prší,prší.A samozřejmě mnoho dalších.Nemůžu je vyjmenovávat všechny,na to by mi nestačil ani jeden den.Za mě 100%. (22.01.2021)

Po letech dávných znovu viděno, na čtyři hvězdičky ze tří upřimně přehodnoceno... Zvláštní, jak taková vpodstatě hloupost zůstává svěží a milá. A vlastně i inteligentně humorná. Vypointovaná, mile zahraná a mile režírovaná. V kontextu světové kinematografie naprosto bezvýznamný film, leč pro našince... No i skladník ve šroubárně si může přečíst Vergilia v originále, že... :-) . . . Kdeže ta stará pera jsou... - - - P.S. Nezapomenutelně kouzelné závěrečné dvě minuty v podobě čistokrevné socialistické SCI-FI - tedy pardon - vědeckofantastické... Kdo tenkrát nežil, nepochopí... (31.12.2005)

Oldřich Lipský měl vždy cit na skvělé komedie a Mareček je můj splněný sen. Školní lavice – ty já rád. Dokonalý humor, kultovní řada neskutečných hlášek a především herecký koncert několika velikánů, přičemž Jiří Sovák dokonale exceluje! Má osobně nejhýčkanější česká komedie, na kterou nedám ani po 30 letech dopustit a vždy si ji rád pustím a vždy se u ní krásně pobavím. Holt vidět Svěráka a Smoljaka v jedné lavici se taky vždycky nepoštěstí. [Přesná stopáž: 91 min] (04.06.2005)

nojo, klasika....kdo by neznal stále nepřítomného hliníka a věčně se hlásícího plhu, který dychtil po vědění.....musím se přiznat, že já patřil k těm, co se hlásili jen v kritickejch situacích,,,ty byly celkem dvě,,,,,jedna, když na mě přišlo náhle kakání a druhá, když sem si zapoměl bačkůrky,,,vlastně, eště byla třetí,,,pomoc příteli v nouzi...stalo se to v okamžiku kdy do třídy vlítnul ředitel na nečekanou inspekci,,,byl to typ člověka, kterej očekával oboustranou aktivitu, a protože s učitelem smě měli fér dohodu, že ho necháme 45 minut prospat a von nás nechá vzadu tiše mastit texas holdem, koukal z toho teď docela průser,,,hlavně bylo jasný že nestačí jenom projevit zájem, ale je potřeba taky něco mlhavě tušit..... naštěstí členové poker teamu zachovali chladnou hlavu a vymysleli plán....o pár vteřin později přistála mistrovi na brejlích papírová kulička s návodem..................pravá - vím...levá - nevím, nevyvolávat!... za chvíli profesor vyslovil svou první otázku ke třídě a zvedl se celý prales rukou.....je pravda že většina byla levejch, ale prává se vždycky aspoň jedna našla....a bluff zase jendou slavil úspěch.....to byly ony tři situace, ve kterých sem exceloval, ale jinak jak říkám, ruce v kapsách.... a stejně tak jeden můj kolega, který se naopak zase styděl za to, že "ví"...jednou, v červnu, zrovna den po tom, co si nechal u kadeřníka umotat svůj letní sestřih, mu naše postarší, mírně prošedivělá s mastnou pletí, profesorka pres dějiny, právě během probírání nacismu vyčinila slovy: "tak když znáš odpověď, jene, tak proč se nepřihlásíš, proč proboha nezvedneš ruku když to víš?"...a jenda si přejel hranou ruky svojí holou lebku a povídá: " na to ale máte sakra řídkýho kníra, abych kůli vám zvedal ruku"... (28.03.2009)