Slaměný klobouk

Svého času jsem byl v divadle doslova sous-vide, ale nepamatuji si, že bych viděl něco aspoň z poloviny tak ztřeštěného, jako je Slamák. Na můj vkus to už bylo hodně. I situační komedie, přece může mít místa, kde dostane prostor vypointovaný vtip, nebo chytrý dialog. Zasmál jsem se o hodně míň, než bych kdy od filmu mých oblíbených tvůrců čekal. Vynahradil mi to snad jen úžas nad tím, kdo všechno v této zběsilosti hrál. Socialismus byl na prd, ale co se týče filmu, tak bylo divákovi nezřídka umožněno, vidět v jednom filmu koncentraci hereckého výkvětu té doby. A to i v čurdách, téměř nedůstojných věhlasu mnoha z nich. Filipovský, Lipsky, Sklenička... . I jejich zásluhou působí Slaměný klobouk kvalitnějším dojmem, než ve skutečnosti je. Škoda, že tentokrát z toho tvůrci nevykřesali podobně kultovní věc, jako byly třeba Čtyři vraždy stačí, drahoušku, nebo Limonádový Joe. (17.05.2023)

Oldřich Lipský byl fenomén a jeho filmy se navždy a nesmazatelně zapsaly do dějin československé komediální kinematografie. Slaměný klobouk je úplný uragán skečů a scének v rychlém sledu za sebou za doprovodu dokonalého hudebního souznění Luboše Fišera, není čas na vydechnutí a humor válcuje neuvěřitelnou sílou. K tomu všemu to skvostné herecké obsazení, kde není místo na podřadné role a člověk až zamáčkne slzu, když si uvědomí, že tomu už je navždy konec. Architekt Karel Škvor odvedl parádní kus práce a luxusně se vyřádila i kostymérka Ester Krumbachová. Zde je vidět, že kolikrát hraje kostým hlavní roli a herec nebo herečka, kteří ho mají na sobě už jen doplňují herectvím svoji postavu. Tak na film vzpomíná i Iva Janžurová v bonusech na dvd a moc mě pobavily její vzpomínky. V neděli (protože skoro všichni herci měli volno) se točila jedna scéna s Karlem Effou, kdy mu na hlavu spadne kbelík s lepidlem a tak musel být na place už v 5 hodin ráno, v maskérně mu vnášeli lepidlo na hlavu a na tělo až do 9 hodin, kdy se potom měla scéna točit. Jenže se čekalo na Jirku Hrzána, kterého předchozího dne zadržela policie a odvezla ho na záchytku, kde se probudil až druhý den kolem oběda a na natáčení se už nedostavil. A tak se ten den vůbec netočilo a Karla Effu museli zase odličovat. Když se scéna měla točit později, tak už ho tak důkladně nemaskovali :). Vladimír Menšík, který byl zrovna v té době nemocný a nemohl pít prý na tom byl hodně špatně a Iva ho v každém záběru mimo kameru pozorovala, jestli se nesloží. Ve filmu to však absolutně nejde poznat, Menšík řádí i tak na tisíc procent. Pěknou vzpomínku pověděla i Květa Fialová. Lanďák, který kolikrát přišel na natáčení o 4 hodiny později, ale tak nějak se to u něj bralo a nikdo to moc neřešil. Zároveň řekla i to, že ty filmy, jež se tenkrát natáčely brala kolikrát spíše jako průměrné, ale když se na ně s odstupem času dívá teď, hodnotí je jako výborné, s přihlédnutím na dnešní české snímky, co se točí. To nemůžu jinak, než stoprocentně souhlasit. A to řekla někdy v roce 2004, kdy toto dvd vyšlo. Za tu dobu se celá česká filmařina propadla ještě níže. Je to smutné, nicméně je to fakt. Díky za filmy Oldřicha Lipského, které zůstanou nejen v humoru navždy nepřekonány. Ještě bych přidal jednu zajímavost, je to první filmová role tehdy dvanáctileté Báry Štěpánové, která hraje družičku a její vyřehtanou tvář nejde přehlédnout :). (24.11.2018)

...pan Fadinard je jako motýl a ty jsi jako květinka. Pan Fadinard přiletí a sedne si na tebe. Crazy komedie Oldřicha Lipského mám víc než rád. Tahle je navíc ta z těch lepších a obsazením bezkonkurenční. V době zkrocených krokodýlů je to balzám na duši, který díky dokonalým dialogům, (jak by napsal kolega duklák) neustále útočí na Vaši smíchovou bránici. Šéfe, vy ste poručík? - Ale hovno... ►90% (07.02.2009)

Poměrně zapomenutý kousek z tvorby Oldřicha Lipského, nutno však říci, že neprávem - svojí bláznivostí nejen že je rovnocenným partnerem zbylým skriptům jeho významného spolupracovníka Macourka, ale v některých chvílích také nepřekonatelným vzorům crazy komedií - schopnost Miloše Kopeckého (dle mého zde v nejlepší formě) tvořit zápletku jako kousek plastelíny je občas funésovštější než Louis sám (asi nejvíce mě kvalita Kopeckého výkonů připomněla francouzské Jo či Oskara) a závěrečné vyvrcholení je charakterově podobné produkci Charlese Feldmana ze šedesátých let (z herců tomuto druhu humoru dominuje Lubomír Lipský, také jedna z nejvýraznějších dosud viděných kreací). Jelikož mám pro obě komediální odrůdy někdy až nekritickou slabost, vytáhnu z kapsy i pro tuto komedii ten nejvyšší počet hvězd, jaký zde mohu dát. 90% (07.09.2010)

Solidní komedie, kde se vše točí kolem jednoho slaměného klobouku, když se do toho ještě přimotá plánovaná svatba s mladou dcerou bohatého zelináře, tak je o humor opravdu dobře postaráno. Ve filmu je spousta výborných herců, perfektních bláznivých a hlavně humorných scén, výborného humoru zejména ze strany jedinečného Miloše Kopeckého a hlavně příjemná atmosféra moderní a galantní Francie ze začátku 20. století. Zkrátka solidní dílo režiséra Lipského, které neztrácí dech a je plné humoru až do konce. (17.11.2011)