Tajemství hradu v Karpatech

Ve srovnání s Adélou či Limonádníkem spíše odvar, nebo přesněji velmi silný a z(a)huštěný vývar, přestože půvabný. Bohužel je děj absurditou tak nějak přeplněn, zahlcen. Například to líčení zapadlé rumunské vesnice by určitě mohlo být civilnější. V té přemíře absurdních hříček jakoby se herci měnili v pestrobarevné masky. Srovnejme jen nádherně přirozeného komisaře Ledvinu s potrhlým vynálezcem Orfanikem, který pro samé gagy téměř nemá čas na skutečné herectví. Pokud by všichni hráli stejně "civilně" jako kouzelně úslužný a anglicky precizní sluha Vlastimila Brodského, šlo by nepochybně o film stejně mimořádný jako ty dva v úvodu zmíněné... Zajímavé komentáře: Oskar (10.09.2006)

"Pozorujeme, aniž bychom byli pozorováni. Dokonalá observatoř!" .. "Na to si radšej odskočáme do lésa, né?" Neskutečně skvělý, originální a povedený film na motivy románu Julese Verna. Není nutno komentovat brilantní výkony početné herecké sestavy. Není nutno komentovat skvělé kulisy a hudbu. Tahle perla československé kinematografie se zkrátka musí vidět. Spousta úsměvných momentů se vám vryje do paměti. Nekompromisních 100% (05.10.2010)

Kvůli Dočolomanskému, což je jedno z nejdelších jmen v historii kinematografie (a jeden z nejprkennějších herců, co znám), si tento film občas pletu s Adélou, co ještě nevečeřela. Ta je však minimálně o třídu výš. Hartl a jeho dialekt, posouvá film až na hranici taškářské estrádní parodie. Prostě mi tento kousek nikdy moc k srdci nepřirostl. Vše podstatné za mě ve svém komentáři vystihl golfista. (16.04.2022)

Lipského vrcholný Brdečka, jehož nadpřirozený cit pro jakoukoli parodovanou látku opěvuji všude možně. Císař Brdečka!, jehož (a Lipského) monumentální Limonádový Joe se - když jste geniální jako on - mohl dělat snadno, protože se koneckonců odehrává v jednom jasně definovaném žánru a světě, do nějž určité propriety nezbytně patří. Adéla si zase vystačí spojením brakové literatury a jejího newyorského superdetektiva s provinční Prahou líbezného c. k. věku. Ne tak Tajemství hradu v Karpatech, operní verneovský sci-fi etno horror, který neoperuje prostě jen v daném žánru nebo v rámci jednoho omezeného prostředí, nýbrž se věnuje několika různým segmentům evropské civilizace 19. století, jež pomocí parodie klasika jistého typu soudobého dobrodružného románu zvěčňuje v půvabných žánrových obrázcích (proto také karpatští domorodci nemohou být "civilnější"), které navíc obohacuje precizními nadbytečnými (ale zcela patřičnými) detaily. A protože Lipský projevil nemenší um (jako vždy s Brdečkou, jako však ne vždy u jiných filmů), vznikl filmový opus, který pravděpodobně nikdy nebude překonán. A mimochodem začetli jste se někdy v posledních letech do libovolného Verneova textu v klasických českých překladech? Parodie sama o sobě, ne? A ještě mimochodem vsadím boty, že toho Švankmajera sem přitáhl právě Brdečka. A za příklad toho, že Tajemství hradu v Karpatech není jen prostou parodií, posloužiž nám Homér. (Ostatně, genialita je v detailu - B+L se nespokojí s dědovým přednesem samotným, oni ještě přijdou na to, že poslední slovo za něj musí doříci někdo jiný - tudíž jde o věrně tradovaný, stokrát jednostejně slyšený slovesný útvar.) (10.09.2016)

Po x-letech jsem se znovu podíval na Lipského ulítlou komedii z Karpat a s odstupem času na mě už tolik film nefunguje, jak tomu bylo dřív. Scénář obsahuje nejeden zajímavý nápad či humornou repliku, přesto mi však přišlo, že některé scény byly poněkud strnulé a dělané na sílu. Na druhou stranu ale nesmím opomenout pochválit nepřeslechnutelnou árii Salsy Verde a Švankmajerovu trikovou práci. Herecké výkony jsou výborné, i tak mě ale příběh prostě tolik neoslovil jak dříve. P.S. Velice rád používám při každé vhodné příležitosti spojení "být tajemný jako hrad v Karpatech", které již dávno zlidovělo. (08.01.2021)